Carola Häggkvist
| Carola Häggkvist | |
|---|---|
 Carola Häggkvist ve Stockholmu (2013) | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Carola Maria Häggkvist |
| Přezdívka | Carola |
| Narození | 8. září 1966 (58 let) Hägersten, Stockholm, Švédsko |
| Žánry | Pop, Rock, Gospel, Soul |
| Povolání | Zpěvačka-skladatelka |
| Nástroje | Kytara |
| Aktivní roky | 1983- |
| Vydavatel | Sonet Records/Universal |
| Příbuzná témata | Andreas Johnson Standby Bee Gees |
| Významná díla | Främling Fångad av en stormvind |
| Ocenění | Guldmasken (1996) Lisebergsapplåden (2000) stipendium Ully Billquistové (2001) Královská medaile Jeho Veličenstva (2007) Švédská hudební síň slávy (2015) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Runar Søgaard (1990–2000) |
| Děti | Amadeus Sögaard |
| Web | Carola.com Carola Online |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carola Maria Häggkvist (profesně známá jako Carola; * 8. září 1966 ve Stockholm), je švédská zpěvačka a skladatelka.
Během své více než třicetileté kariéry se zařadila mezi nejpopulárnější umělce ve Švédsku. Deset z jejích alb obsadilo první příčku hitparády, s řadou dalších obsadila umístění v nejlepší desítce. Její nahrávky se dobře prodávají také v ostatních zemích severní Evropy.
V roce 1991 zvítězila na Eurovision Song Contest v Římě s písní „Fångad av en stormvind“. Na soutěži dále obsadila v roce 1983 třetí místo s písní „Främling“ a v roce 2006 páté místo s písní „Invincible“.[1] Právě účast na Eurovizi po vítězství v národním kole Melodifestivalen 1983 nastartovala její úspěšnou kariéru, během níž spolupracovala mimo jiné s britskou kapelou Bee Gees či italským tenoristou Andreou Bocellim.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Carola Häggkvist se narodila ve Stockholmu a vyrostla v jeho jižní části Norsborg. Již od dětství se účastnila řady pěveckých soutěží pro mladé, v deseti letech začala docházet na hodiny zpěvu a později studovala na hudebně zaměřené škole Adolfa Fredrika. V roce 1977 zvítězila na soutěži Barnens Dags Talangtävling - New faces a tentýž rok vystoupila v televizním pořadu Sveriges Magasin.[2]
Na přelomu desetiletí vystupovala s rockovou formací Standby. Několik jejich nahrávek se v roce 1981 objevilo na kompilaci mladých kapel Vågrätt Samliv.[3] Mladá zpěvačka se objevila v několika pořadech jako Nygammalt, Evert Taube i Våra Hjärtan a Hylands Hörna. Poprvé také dostala nabídku na účast v soutěži Melodifestivalen, jejíž vítěz následně reprezentuje Švédsko na Eurovision Song Contest, ale odmítla.[4]
1980 - 1999: Melodifestivalen 1983 a Eurovize
[editovat | editovat zdroj]
Zásadní zlom v kariéře Caroly přišel s rokem 1983, kdy přijala pozvání na 22. ročník Melodifestivalenu. Ve věku šestnácti let zvítězila s písní „Främling“, přičmež obdržela nejvyšší známku od všech jedenácti odborných porot a získala dvakrát více bodů, než druhá Kikki Danielsson, které byla vítězná skladba původně nabídnuta. Carola se v krátké době stala miláčkem Švédů. Debutové desky, nazvané podle vítězného singlu, se prodalo přes milion kopií a dodnes patří mezi nejpopulárnější nahrávky. Krátce po vítězství zpěvačka navštěvovala hudební školu Södra Latin a na mezinárodním finále Eurovize v Mnichově také pokořila rekord – přímý přenos sledovaly tři čtvrtiny švédské populace (zhruba šest milionů diváků). I přesto, že v prvních sekundách písně zpěvačce nefungoval mikrofon, Švédsko obsadilo třetí místo se ziskem 126 bodů (k vítězství chybělo pouhých 17) – píseň „Främling“ bodově neohodnotila pouze porota vítězného Lucemburska, zatímco nejvyšší dvanáctibodové ohodnocení obdržela z Německa a Norska. Následně si píseň dobře vedla v evropských hitparádách, zpěvačka ostatně pro mezinárodní distribuci nahrála i anglickou, německou a nizozemskou verzi.
Během dvou let vydala několik alb, která si vedla velmi dobře v prodejích (přes čtvrt druhého milionu kopií) a hitparádách ve Švédsku a Norsku. Velkého úspěchu se dostalo především singlu „Tommy tycker om mig“. V té době si stále nezletilá Carola pokoušela budovat kariéru v Japonsku, kde bylo v roce 1984 vydáno několik singlů. Ve zbytku Evropy, v Kanadě či v USA, kam byly její nahrávky také distribuovány, se setkala s dílčími úspěchy. Následně v domácím Švédsku podnikla turné.
Počátkem roku 1986 odcestovala do Spojených států, kde se setkala s bratry Gibbovými ze skupiny Bee Gees. Právě oni stáli za písněmi na Carolině novém albu Runaway, které produkoval nejmladší Maurice. Album se dočkalo úspěchu a čtvrt milionu prodaných kopií, nicméně zpěvačka následně po jediném singlu v roce 1987 téměř zmizela z médií – pouze absolvovala turné s církevním sborem a vystoupila v několika pořadech. Během pauzy se zasnoubila a odjela studovat do Texasu. Návrat na pódia jí čekal o nedlouho později opět prostřednictvím Melodifestivalenu.
1990-1999: Comeback a vítězství na Eurovizi
[editovat | editovat zdroj]V roce 1990 se Carola podruhé účastnila Melodifestivalenu, kde s písní „Mitt i ett äventyr“ obsadila druhé místo za skupinou Edin-Ådahl. Nové zpěvaččino album Much More se dočkalo ocenění zlaté desky, a o rok později Carola při třetí účasti v Melodifestivalenu podruhé zvítězila. Soutěžní píseň „Fångad av en stormvind“ byla před Eurovizí v Římě jedním z horkých favoritů na vítězství. Na konci hlasování skončily dvě zpěvačky na prvním místě se shodným počtem bodů - Carola za Švédsko a Amina, zástupkyně Francie. Díky pravidlu ohledně remízy, která byla v soutěži zavedena o několik let dříve po podobném výsledku, byla vítězkou vyhlášena Carola - obě soutěžící obdržely shodný počet nejvyšších dvanáctibodových ohodnocení (čtyři), nicméně Amina získala pouze dvě známky desetibodové oproti Caroliným pěti.[5] Se ziskem 146 bodů se tak Carola stala třetí švédskou vítězkou Eurovize po skupinách ABBA a Herreys. Mimo Švédska a Norska si píseň „Fångad av en stormvind“ dobře vedla například v Rakousku.[6]
Po soutěži se zpěvačka vydala na dlouhé evropské turné, vydala novou mezinárodní verzi alba Much More a také kompilaci Carola Hits. Jako první švédská interpretka vystoupila v Číně – v tamější televizi se objevila na Nový rok. V roce 1992 zde také vydala album. Gospelovou nahrávku „My Tribute“ vydala mezinárodně a v Nizozemsku za ni obdržela zvláštní ocenění. Nástupce desky z roku 1994, Personligt, sice v žebříčcích obsadilo až čtrnácté místo, bylo však významné z jiného důvodu – na skládání písní se zpěvačka poprvé osobně podílela.
Druhá polovina devadesátých let pro ni skýtala mnoho dalších životních úspěchů – debutovala jako moderátorka ve vlastním pořadu Myck'e Nöje med Carola, a jako muzikálová herečka v několika produkcích – za hlavní roli v muzikálu Sound of Music, k němuž vydala také soundtrack, byla oceněna významnou Zlatou maskou. Ke konci roku 1996 vydala kompilaci Carola Hits 2, o rok později následovala další, The Best of Carola. Rok 1998 se nesl ve znamení kratší pauzy, kdy se zpěvačka věnovala nově narozenému synovi. Stihla však pro švédské publikum namluvit jednu z postav v americkém animovaném filmu Princ egyptský. Na podzim nahrála album duchovních písní Blott en dag s velkým úspěchem ve Švédsku a Norsku, a o Vánocích podnikla turné, které navštívilo 100 tisíc diváků. Ke konci roku 1999 bylo vydáno velmi oceňované vánoční album Jul i Betlehem, které dobylo žebříčky; během prvního měsíce se prodalo 300 tisíc kusů, v celé severní Evropě to bylo dokonce 600 tisíc.[7][8]
2000 - 2009: Potřetí na Eurovizi
[editovat | editovat zdroj]
V prvních třech letech nového tisíciletí vydala nová alba především ve znamení duchovní hudby. V roce 2003 připravovala coby autorka textu balady „När löven faller“ účast v Melodifestivalenu, sama ji však nechtěla interpretovat, což pravidla vyloučila. V soutěži se nakonec objevila jako moderátorka jednoho ze semifinálových kol.[9]
V roce 2004 se Carola po nenadálé smrti obou svých rodičů zaměřila opět na duchovní písně při nahrávání alb Credo a Störst av allt.
Potřetí získala právo reprezentovat Švédsko na Eurovizi po strhujícím vítězství na Melodifestivalenu 2006. Píseň „Evighet“, která byla později představena v anglické verzi „Invincible“, v národním kole získala přes 437 tisíc hlasů. Triumf zpěvačky navíc sledovaly čtyři a čtvrt milionu diváků, nejvíce v historii soutěže. Před mezinárodním kolem Eurovize v Athénách v květnu Carola absolvovala turné po Evropě. V odhadech bookmakerů patřila k největším favoritům na vítězství vedle domácího Řecka, ruského zpěváka Dimy Bilana a belgické zástupkyně Kate Ryan.[10]
Po úspěšném postupu ze semifinálového kola Švédsko ve finále obsadilo 20. května páté místo se ziskem 170 bodů (tehdy národní rekord).[11] Nejvyšší známky (po deseti bodech) „Invincible“ obdrželo z Albánie, Dánska a Norska.[10]
Po návratu z Athén se Carola vydala na letní turné po Švédsku, v druhé polovině roku však především odpočívala po náročném vystupování. V říjnu si ovšem v televizním pořadu zazpívala s italským zpěvákem Andreou Bocellim a v prosinci podnikla několik vystoupení v severní Evropě.
Následující rok obdržela čestné vyznamenání Hans Majestät Konungens medalj z rukou švédského krále Karla, vystoupila na narozeninové oslavě princezny Viktorie v duetu s Månsem Zelmerlöwem, a koncem roku znovu dobyla vrchol hitparády s novým albem I denna natt blir världen ny - Jul i Betlehem II. Usedla také do poroty pěvecké soutěže Idol.
Spolu s Andreasem Johnsonem se počátkem roku 2008 opět účastnila Melodifestivalenu. Duo Johnson & Häggkvist, které již v lednu vydalo singl „Lucky Star“, bylo v médiích propráno ze všech stran, nicméně soutěžní píseň „One Love“ nepostoupila z kola Druhé šance. Při příležitosti pětadvacátého výročí vítězství v Melodifestivalenu 1983 vydala kompilaci Främling 25 år.
V roce 2009 vystoupila v Moskvě na zahajovacím ceremoniálu Eurovize 2009. V létě s vítězem soutěže Alexandrem Rybakem vystoupila na norském festivalu Allsang på Grensen. Vydala také anglickou verzi dřívějších alb, Christmas In Bethlehem.
2010 - 2013: Třicáté výročí
[editovat | editovat zdroj]Album coververzí písní Elvise Presleyho a Barbry Streisand Elvis, Barbra & Jag vyšlo v březnu 2011. Obsadilo první příčku žebříčku.[12]
Carola vystoupila s novou verzí singlu „Främling“ ve finále Melodifestivalen 2013. Mihla se také v přímém přenosu Eurovize 2013.
Osobní život a kontroverze
[editovat | editovat zdroj]V roce 1987 se Carola seznámila s mladým norským kazatelem Runarem Søgaardem, za něhož se o tři roky později provdala. V lednu 1998 se páru narodil syn Amadeus. V roce 2000 dvojice oznámila odloučení. Nedlouho poté se rozvedli. Oba rodiče Caroly zemřeli v roce 2004.
Velmi diskutovaným tématem ve švédských médiích je po celou kariéru Caroly její víra: od mládí je silně věřící, často byla úzce spojována s církví Livets Ord. Tu opustila v roce 1995, s jejími představiteli však zůstala v kontaktu.
Silné kontroverze vyvolala v roce 2001 svými výroky o homosexualitě. V gay magazínu QX prohlásila, že „přestože [jsem] se během let stala tolerantnější, homosexualita [pro mě] vždy zůstane něčím nepřirozeným.“ Také v médiu řekla, že zná věřící, kteří byli homosexuály a „vyléčili“ se díky modlitbám. Zdůraznila však, že nepovažuje homosexualitu za nemoc a s gayi nemá žádný problém.[13] Liberálními švédskými médii značně propírané výroky posléze zmírnila omluvou v televizním pořadu, kde prohlásila, že nikdy nebude rozumět všemu a nečiní mezi lidmi rozdíly. V roce 2006 toto téma znovu otevřeli novináři na tiskových konferencích Melodifestivalenu a Eurovize, zpěvačka však nechtěla odpovědět.[14] Později potvrdila, že je v této otázce zcela tolerantní a obvinila média za dezinterpretaci jejích slov. Homosexuální umělec Rickard Engfors, který s Carolou dlouhodobě spolupracuje, navíc na její obranu prohlásil, že „Carola nemá s gayi problém. Kdyby ho měla, nemohl bych s ní pracovat. Je to skvělá bytost.“[15]
V roce 2008 Carola dle svých slov pozvala zástupce magazínu QX na koncert k oslavě výročí své kariéry, ale odmítli. „Miluji všechny lidi. Miluji gaye. A cítím, že mnoho z nich mě také miluje.“[16]
V roce 2013 podpořila gay komunitu vystoupením na festivalu Stockholm Pride.
V dubnu 2012 adoptovala tříletou jihoafrickou holčičku Zoe.[17] Žije na předměstí Stockholmu.
Styl
[editovat | editovat zdroj]
Carola již v uměleckých počátcích disponovala charakteristickým silným hlasem, který v průběhu její kariéry vyzrával. Hudební kritici oceňují především její působivé vibrato a vysoké tóny. Krátce po nahrávání písně Elvise Presleyho „If I Can Dream“, s níž před mnoha lety uspěla v hudební soutěži, v roce 2003 prohlásila, že dvacetiletá kariéra se na vývoji jejího hlasu znatelně podepsala a „nyní si troufám být ve výškách více dramatická“.
Během přenosů Melodifestivalenu 2006 vzbudila ve švédských médiích rozruch, neboť její hlasový výkon v písni „Evighet“ byl značně omezený kvůli nemoci.[18]
Skupina Standby, kterou doprovázela do roku 1983, se orientovala především na hard rock. Ten ve zpěvaččině repertoáru v počátcích sólové kariéry vystřídal nenáročný pop. Všechny tři písně v Eurovizi, které Carola interpretovala, včetně vítězné „Fångad av en stormvind“, jsou klasifikovány jako schlager, podžánr populární hudby, který se vyznačuje především líbivou melodií. Styl zpěvačky se v pozdějších letech vyvíjel – od počátku devadesátých let byly její desky z hlediska žánru bohatší, zazníval na nich gospel, rock, folk i soul.
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]Studiová alba
[editovat | editovat zdroj]Alba se skupinou Standby:
- Vågrätt Samliv (1981)
- Standby with Carola Häggkvist (1983)
Sólová alba
- Främling (1983)
- Steg för steg (1984)
- På egna ben (1984)
- Runaway (1986)
- Much More (1990)
- Jul (1991)
- My Tribute (1993)
- Personligt (1994)
- Blott en dag (1998)
- Jul i Betlehem (1999)
- Sov på min arm (2001)
- My Show (2001)
- Credo (2004)
- Störst av allt (2005)
- Från nu till evighet (2006)
- I denna natt blir världen ny - Jul i Betlehem II (2007)
- Christmas in Bethlehem (2009)
- Elvis Barbra och Jag (2011)
Kompilace
[editovat | editovat zdroj]- Carola Hits (1991)
- Carola Hits 2 (1996)
- Best of Carola (1997)
- 18 bästa (2004)
- Främling 25 år (2008)
Jiná
[editovat | editovat zdroj]- Julefrid med Carola (1983) (vánoční EP)
- Live I Rättviks kyrka (1987) (live album)
- Sound of Music (& Tommy Körberg) (1995) (soundtrack ke stejnojmennému muzikálu)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Countries Sweden. Eurovision [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biografi. Carola [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Vågrätt Samliv. Discogs [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carola. Eurovision [online]. 2006-04-22 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Rome 1991. Eurovision [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HUNG, Meiden. Carola - Captured By A Lovestorm. austriancharts.at [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Carola - Jul i Betlehem. norwegiancharts.com [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NUNSTEDT, Anders. Carola - I denna natt blir världen ny – Jul i Betlehem II. Expressen [online]. 2007-11-12 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ OPHEIM, Bjørn Erik. Carola: Host & guest star in Melodifestivalen 2003. Esctoday [online]. 2002-12-31 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Athens 2006. Eurovision [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finnish monsters rock Eurovision. BBC News [online]. 2006-05-21 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carola - Elvis, Barbra & Jag (album). swedishcharts.com [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carola pratar ut om sin syn på bögar och lesbiska. Aftonbladet [online]. 2001-12-19 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Flydde från gayfrågor. Aftonbladet [online]. 2006-03-10 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ BRANDER, Maria. "Carola är feg och falsk". Expressen [online]. 2006-03-15 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ Carola: "Jag älskar de homosexuella". RFSL [online]. 2008-03-06 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (švédsky)
- ↑ Zoe Rose Janita Maria Häggkvist. mama [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (švédsky)
- ↑ BRANDER, Maria. Carola sjuk - kan tappa sin röst. Expressen [online]. 2006-03-17 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (švédsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carola Häggkvist na Wikimedia Commons - Oficiální web
- Web o zpěvačce Archivováno 5. 3. 2021 na Wayback Machine.
