Dolní Lukavice
| Dolní Lukavice | |
|---|---|
 náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Přeštice |
| Obec s rozšířenou působností | Přeštice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′7″ s. š., 13°20′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 105 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,73 km²[2] |
| Nadmořská výška | 355 m n. m. |
| PSČ | 334 01 až 334 44 |
| Počet domů | 421 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dolní Lukavice 134 334 44 Dolní Lukavice starosta@dolni-lukavice.cz |
| Starosta | Ing.Radek Hora |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Lukavice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557684 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dolní Lukavice se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Rozlehlá ves je položena v údolí při řece Úhlavě asi 3 km severně od Přeštic a 20 km jižně od města Plzeň. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1216, kdy zde vládli páni z Lukavice, původně větev vladycké rodiny z Hrádku. V roce 1216 je zmiňován Štěpán (Stephanus de Lukauich), v roce 1243 bratři Bohuchval a Vitla z Lukavice, v roce 1354 bratři Vythla a Wilman, poté v roce 1366 Wilmanova vdova Zdeňka.
V roce 1423 je na dolnolukavické tvrzi uváděn Jan z Talmberka. Poté následoval rod vladyků z Řeneč, později se psali Lukavští z Řeneč. Lvík z Řeneč je zmiňován v roce 1437 a v roce 1452. Jeho vnuci Markvart a Lvík si v roce 1505 rozdělili lukavické panství – Lvík získal Dolní Lukavici, Markvart Horní Lukavici. Lvík zemřel v roce 1531 a o Dolní Lukavici se dělili jeho synové Petr a Vácslav. Petr postoupil svou půlku Vácslavově manželce Adličce z Nalžov. Poté byli dalšími majiteli Jiří, Vilém, Žofie z Bukova. Rod Lukavských z Řeneč vlastnil Dolní Lukavici do roku 1596, kdy jej synové Viléma prodali Jindřichovi Chlumčanskému z Přestavlk. Jeho dcery prodaly statek v roce 1603 Petrovi mladšímu z Říčan a ten jej v roce 1615 prodal Jáchymovi Ladislavovi Loubskému z Lub a na Řenčích, který se stal zakladatelem pozdějšího velkostatku dolnolukavského, ke kterému v té době patřily vsi Vodokrty, Snopoušovy, Horní Lukavice, Lišice, Krasavce, Řenče, Osek, Libákovice, Plevňov, Knihy, Háje, Dolce.
Ladislav z Lub se účastnil v roce 1623 stavovského povstání proti císaři a přišel o majetek. Podvodem však získal majetek zpět a hned v roce 1623 jej prodal Ludmile Žákovcové ze Žákavy. Poté Dolní Lukavici vlastnili Jan Filip Krac ze Scharfensteina a Diviš Koc z Dobrše na Bystřici. Jeho synové statek v roce 1653 prodali Otovi Jiřímu z Helversonu. Ten o něj přišel, když statek propadl královské komoře na základě podvodu Ladislava z Lub z roku 1623.
Císař Leopold daroval v roce 1662 statek Františkovi Albrechtovi z Harrachu, který jej prodal Karlu Leopoldovi hraběti z Carretto-Milesima a ten jej v roce 1666 prodal hraběti Pavlovi z Morzinu. Jeho syn Ferdinad z Morzinu dal zbořit starou tvrz a nechal vystavět zámek. Za působení Morzinů panství vzkvétalo. Jeho syn Karel v roce 1780 prodal panství hraběti Karlovi Bedřichovi z Hofsfeldu na Gleichenu, od něj koupil panství v roce 1794 hrabě Hugo Damian ze Schönbornu[4], jehož rod jej vlastnil až do 20. století. V roce 1895 k panství Dolní Lukavice spojené s Příchovicemi patřilo 15 hospodářských dvorů, které obhospodařovaly 2 125 ha polí, 517 ha luk, 31 ha zahrad s 484 ha pastvin.[5]
V roce 1963 zde byla vybudována rozvodna Přeštice. Jednalo se o první rozvodnu napěťové hladiny 220/110 kV postavenou na území dnešního Plzeňského kraje.
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[6]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Dolní Lukavice
- Krasavce
- Lišice
- Snopoušovy
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Dolní Lukavice z počátku 18. století
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Socha svatého Jana Nepomuckého na mostě
- Boží muka
- Tisovec v Dolní Lukavici
- Mlynářova lípa
- Židovský hřbitov
- Bývalá synagoga
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Hugo Damian von Schönborn (1916–1979) – malíř, otec vídeňského arcibiskupa a kardinála Christopha Schönborna
- Barbora Cíglerová (1884–1947), česká politička
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Obec je známá díky hudebnímu skladateli Josephu Haydnovi, který několik let působil na zdejším zámku jako kapelník u hraběte Karla Josefa z Morzinu.
Další významnou osobností spjatou s obcí je americký astronaut Jim Lovell, jehož předkové z matčiny strany odsud pocházeli.[7] Z Dolní Lukavice pocházela jeho babička Anna Mašková, rozená Tumpachová, dcera dolnolukavického truhláře. Po sňatku s Janem Maškem, synem šafáře Jiřího Maška z Horní Lukavice, emigrovali manželé v 80. letech 19. století do Spojených států amerických.[8] Jejich dcera Blanka se provdala za Jamese Lovella. Z jejich svazku se narodil James (Jim) Lovell. Sám Jim Lovell Dolní Lukavici navštívil v roce 2000.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nově zrekonstruovaná Základní škola -
Náves (zleva: Haydnův dům a Kostel sv. Petra a Pavla) -
Joseph Haydn, pamětní deska s bustou -
-
fara -
Bývalý pivovar -
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠLÉGL, Adolf. Politický okres Přeštický. Přeštice: Nákladem C. M. Homana a Ant. Ouřady, 1925. S. 42–44.
- ↑ ŽIŽKA, JAN, 1954-, Jan. Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2016. 573 Seiten s. ISBN 9788086516851, ISBN 8086516857. OCLC 973568322 S. 398.
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Kapitánem Apolla 13 byl hrdý potomek Čecha. ČT24 [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ (OS). Syn české matky ve vesmíru. Pravda. 1965-12-17, roč. 46, čís. 301, s. 1.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- P. Rožmberský; J. Hajšman; V. Machová. Dolní a Horní Lukavice. Plzeň: České hrady 2004, edice zapomenuté hrady, tvrze a místa
- Karel Foud; Tomáš Karel; Zdeněk Procházka. Jižní Plzeňsko I, Historicko turistický průvodce č. 12. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa 1999, ISBN 80-86125-09-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Lukavice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lukavice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dolní Lukavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
