Evald Flisar

Evald Flisar
Evald Flisar (11. února 2015)
Evald Flisar (11. února 2015)
Narození13. února 1945 (79 let)
Gerlinci
Povoláníspisovatel, autor dětské literatury, básník, dramatik a překladatel
Alma materUniverzita v Lublani
OceněníGrumova cena (1993)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evald Flisar (* 13. února 1945 Gerlinci) je slovinský spisovatel, básník, překladatel, dramatik a šéfredaktor literárního časopisu Sodobnost.

Evald Flisar je známý především jako autor cestopisů, které vzešly z cest po osmi desítkách států světa. Jeho Čarodějův učedník (Čarovnikov vajenec, 1986) je jedním z nejčtenějších slovinských románů. V posledních desetiletých je známý především díky svým divadelním hrám. Svá díla tvoří ve slovinštině i angličtině. Do angličtiny i z angličtiny také překládá. Jeho díla byla převedena do více než 20 jazyků.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Evald Flisar vystudoval střední školu v Murské Sobotě, posléze studoval na Filozofické fakultě v Lublani.

Raná tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1965 Flisar spolupracoval s nejrůznějšími slovinskými novinami a literárními časopisy. Roku 1966 se po vydání své básnické prvotiny Symphonia poetica rozhodl opustit studium a stát se svobodným umělcem. Roku 1967 napsal pamflet Kristusov samomor a vydal ho vlastním nákladem. O rok později vyšel jeho první román Mrgolenje prahu. V roce 1969 pak vznikl jeho druhý román Umiranje v ogledalu a ve stejném roce opustil vlast a vydal se do zahraničí.

Život v zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni napsal rozhlasovou hru Sodniška zgradba, která získala první cenu Radia Ljubljana. Z Rakouska je odešel do Londýna, kde začal studovat dramaturgii, angličtinu, psal rozhlasové hry a byl a byl redaktorem encyklopedie. Pro BBC napsal hru Upsetting of the Status Quo. Roku 1972 vyšla v Mariboru tragikomedie v deseti obrazech Kostanjeva krona, která byla dramatizací románu Mrgolenje prahu.

Cesty

[editovat | editovat zdroj]
Evald Flisar

Poté následovalo období cest po Austrálii. Zde navštěvoval jazykové kurzy a školu kreativního psaní a dva roky se živil jako strojvedoucí metra v Sydney. Z Austrálie se vydal do Asie, která mu učarovala. První cestu shrnul Flisar strnil v cestopisu Tisoč in ena pot (1979). Po zastávce v Londýně se vydal na cestu do západní Afriky, o níž pojednává cestopis Južno od severa (1981). Nejlepší příběhy z Austrálie, Asie a Afriky zveřejnil ve sbírce povídek Popotnik v kraljestvu senc (1992), za niž získal cenu Prešernova fondu.

Nejoblíbenějším cílem Flisarových cest byla a je Indie. Roku 1984 vyšla sbírka sedmi příběhů Lov na lovca in druge zgodbe. Z jeho cest po Ladakhu, a okolních horách vznikl román Čarovnikov vajenec, který nejdříve vycházel časopisecky, knižně vyšel v roce 1986. Roku 1987 napsal na motivy tohoto románu v Hollywoodu scénář. V Indii se odehrává také román Potovanje predaleč (1998), podle nějž natočil dokumentární film.

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]

Po napsání hry Nimfa umre (1989) se začal Flisar věnovat především divadelním hrám, přesněji tragikomediím. Jedna z nejúspěšnějších je Kaj pa Leonardo? (1992), za níž Flisar získal cenu Prešernova fondu a Grumovu cenu.

Návrat do Slovinska

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 žije převážně v Lublani. Zde působil sedm let (1995–2002) jako předseda Svazu slovinských spisovatelů. Od roku 1998 je šéfredaktorem literárního časopisu Sodobnost.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • Symphonia poetica (1966, básnická sbírka)

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Mrgolenje prahu (1968, román)
  • Umiranje v ogledalu (1969, román)
  • Tisoč in ena pot (1979, cestopis)
  • Južno od severa (1981, cestopis)
  • Lov na lovca (1984, sbírka povídek)
  • Čarovnikov vajenec (1986, román); česky: Čarodějův učedník, Praha 2013[1]
  • Noro življenje (1989, román)
  • Popotnik v kraljestvu senc (1992, cestopis)
  • Potovanje predaleč (1998, román)
  • Zgodbe s poti (2000, sbírka povídek); česky: Příběhy z cest, Brno 2010
  • Velika žival samote (2001, román); česky: Veliké zvíře samoty, Praha 2010
  • Ljubezni tri in ena smrt (2002, román)
  • Čaj s kraljico (2004, román)
  • Mogoče nikoli (2007, román)
  • Opazovalec (2009, román)
  • Na zlati obali (2010, román)

Divadelní a rozhlasové hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Sodniška zgradba (1969, rozhlasová hra)
  • Vojaki ob koncu vojne (1970, rozhlasová hra)
  • Kostanjeva krona (1970)
  • Ukradena hiša (1972, rozhlasová hra)
  • Nimfa umre (1989)
  • Jutri bo lepše (1992)
  • Kaj pa Leonardo? (1992)
  • Naglavisvet (1993, rozhlasová hra)
  • Tristan in Izolda: igra o ljubezni in smrti (1994)
  • Stric iz Amerike (1994)
  • Iztrohnjeno srce (1995)
  • Temna stran svetlobe (1995, rozhlasová hra)
  • Angleško poletje (1997, rozhlasová hra)
  • Sončne pege (1998)
  • Padamo, padamo (1998)
  • Poslednja nedolžnost (1999)
  • Enajsti planet (2000)
  • Nora Nora (2004); česky: Nora Nora; ve: Slovinské drama dnes, Brno 2006
  • Akvarij (2007)

Literatura pro děti

[editovat | editovat zdroj]
  • Pikpokec postane svetovni prvak (2007)
  • Alica v nori deželi (2008)

Eseje

[editovat | editovat zdroj]
  • Na poti v nebesa sem se oglasil v peklu (2004)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evald Flisar na slovinské Wikipedii.

  1. ↑ Čarodějův učedník, kultovní román Evalda Flisara. www.carodejuvucednik.cz [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-01. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]