Georg von Hauberrisser
| Georg von Hauberrisser | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1841 nebo 9. března 1841 Štýrský Hradec |
| Úmrtí | 17. května 1922 (ve věku 81 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′36″ s. š., 11°33′55″ v. d.) |
| Povolání | architekt |
| Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1893) Řád železné koruny čestný občan Mnichova Honorary doctor of the Technical University of Graz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georg Hauberrisser, od 1901 Georg von Hauberrisser (19. března 1841, Štýrský Hradec – 17. května 1922, Mnichov) byl německo-rakouský architekt.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec byl George Hauberrisser. Studoval architekturu v Mnichově u George Friedricha Zieblanda (1800–1873) a u Ludwiga Lange (1863–1936), kde studoval také u Johanna Heinricha Stracka (1805–1880) a Karl Boettichera a nakonec ve Vídni společně s Fridrichem von Schmidtem, který ho ovlivnil ve smyslu novogotiky. George Hauberrisser měl osm dětí, z nichž jeden syn Henry Hauberrisser (1872–1945) byl také architekt.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Hauberrisser v roce 1866 zaměstnán jako architekt v Mnichově.
- Pracoval na díle "Nová radnice" v Mnichově 1867.
- Dalším dílem je nová radnice v Kaufbeuren (1879–1881).
- Gotický kostel Svatého srdce ve Štýrském Hradci (1881–1891).
- Nová radnice Wiesbaden (1885–1887).
- Novogotický kostel svatého Pavla v Mnichově (1892–1906).
- Radnice Saarbrücken (1897–1900).
- Navrhl také historizující formy pro řád německých rytířů v Bouzově na Moravě a také úpravy na zámku v Bruntále a na státním zámku v Opočně, kde se podílel na romantických podobách místností v první patře (apartmá knížete) na počátku 20. století za majitele Josefa Colloredo-Mannsfelda.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg von Hauberrisser na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg von Hauberrisser na Wikimedia Commons
