Heather Watsonová

Heather Watsonová
Heather Watsonová ve Wimbledonu 2019
Stát	Spojené království Spojené království[1]
Datum narození	19. května 1992 (32 let)
Místo narození	Guernsey, Spojené království[1]
Bydliště	Bradenton, Florida, Spojené státy americké[1]
Výška	170 cm[1]
Profesionál od	2010[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč[1]
Výdělek	5 357 398 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	392–326
Tituly	4 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění	38. místo (19. ledna 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2013)
French Open	2. kolo (2011, 2012, 2014, 2015, 2016 , 2018)
Wimbledon	4. kolo (2022)
US Open	1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2020, 2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	169–174
Tituly	5 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění	39. místo (25. února 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2015, 2016)
French Open	2. kolo (2018)
Wimbledon	čtvrtfinále (2018)
US Open	2. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly	1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open	1. kolo (2013)
Wimbledon	vítězka (2016)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240116a16. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heather Miriam Watsonová (* 19. května 1992 Guernsey) je britská profesionální tenistka. Ve smíšené čtyřhře triumfovala s Finem Henrim Kontinenem ve Wimbledonu 2016^[2] a skončila jako poražená finalistka ve Wimbledonu 2017.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2015 na 38. místě a ve čtyřhře v dubnu 2013 na 45. místě. Trénuje ji Diego Veronelli. Dříve tuto roli plnil Morgan Phillips. V červenci 2012 se poprvé stala britskou ženskou jedničkou, když na této pozici vystřídala Anne Keothavongovou.^[3][1]

V juniorském tenise zvítězila na US Open 2009 po závěrečné výhře nad Ruskou Janou Bučinovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala na 3. místě. V letech 2009–2011 strávila převážnou část kariéry na okruhu ITF, na níž vyhrála sedm turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře, první z nich v červenci 2009 v anglickém Frinton-On-Sea.

Na okruhu WTA Tour získala čtyři tituly ve dvouhře, když debutový z nich si připsala na HP Open 2012 v Osace po finálové výhře nad Čang Kchaj-čen. Stala se tak první britskou šampionkou po dvaceti čtyřech letech.^[4] Ve čtyřhře túry WTA přidala pět trofejí. S Erakovicovou ovládla Bank of the West Classic 2012 ve Stanfordu a srpnový Texas Tennis Open 2012 v Dallasu. Třetí vavřín doplnila s Panovovou na Baku Cupu 2014, čtvrtý po boku Mariové na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2018 a pátý s Wickmayerovou na Poland Open 2023.^[5]

Týmové soutěže

Billie Jean King Cup

Ve britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2011 v ejlatským základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Švýcarsku. Debut zahájila prohrou v singlu a vítězstvím ve čtyřhře. Velká Británie do baráže neprošla. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k třiceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 23–12 ve dvouhře a 8–3 ve čtyřhře.^[6]

Letní olympijské hry

Velkou Británii reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře prohrála ve druhém kole se čtrnáctou nasazenou Ruskou Marií Kirilenkovou. V ženské čtyřhře pak s Laurou Robsonovou nestačily v prvním kole na turnajové pětky Angelique Kerberovou a Sabine Lisickou z Německa.

Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhém kole dvouhry podlehla patnácté nasazené Ukrajince Elině Svitolinové. Spolu s Johannou Kontaovou v ženské čtyřhře skončily ve druhé fázi na raketách tchajwanského třetího nasazeného páru sester Chao-čching a Jung-žan Čanových. Ve čtvrtfinále opustila smíšenou soutěž po boku Andyho Murrayho, do níž nastoupili z pozice náhradníků po odstoupení Nadala s Muguruzaovou.

Juniorská kariéra

Juniorskou kariéru odstartovala zlatou medailí z Her Commonwealthu mládeže 2008, které se konaly v indickém městě Puné. Ve finále porazila indickou tenistku Kyru Shroffovou1. Ženské čtyřhry se nezúčastnila. Další vítězství si připsala na juniorském grandslamu US Open 2009, když ve finále přehrála Janu Bučinovou. Společně s Tímeou Babosovou prohrály finále French Open 2009, když podlehly páru Bodganová a Lertčívakarnová.

Na Australian Open 2009 se probojovala do čtvrtfinále dvouhry, ve kterém padla s Xeniji Pervakovou. Další čtvrtfinále, tentokrát čtyřhry, si zahrála s Britkou Tarou Mooreovou ve Wimbledonu 2008.

Profesionální kariéra

Příjem na French Open 2013

Ostrovní Guernsey reprezentovala na Hrách Commonwealthu v Dillí, kde skončila ve čtvrtfinále ve dvouhře i ve smíšené čtyřhře. Na French Open 2011 vyhrála jako první britská hráčka po sedmnácti letech zápas v hlavní soutěži, když porazila Stéphanii Foretzovou Gaconovou.

2014

Sezónu sezónu zahájila na turnaji v Brisbane, kde prošla přes kvalifikaci do prvního kola, ve kterém podlehla Dominice Cibulkové. V Sydney vypadla v kvalifikaci, když podlehla Bethanii Mattekové-Sandsové. Na Australian Open 2014 prošla kvalifikací do prvního kole, ve kterém podlehla Daniele Hantuchové.

Za britský tým nastoupila v euroafrické zóně Fed Cupu o postup do baráže druhé Světové skupiny. V první skupině vyhrála všechny čtyři dvouhry, ale Británie přesto do baráže neprošla. Na začátku února si na turnaji v Midlandu připsala dva tituly. Singlovou trofej získala po výhře nad Xeniji Pervakovou. Čtyřhru ovládla s Annou Tatišviliovou, když porazily pár Sharon Fichmanová a Maria Sanchezová. Na mexickém Abierto Mexicano Telcel v Acapulku neprošla kvalifikací, jíž následně zvládla na kalifornském BNP Paribas Open. Ve druhém kole indianwellské dvouhry však nestačila na Agnieszku Radwańskou. Na Sony Open Tennis v Key Biscayne startovala na divokou kartu. Prohrála v prvním kole s Francouzkou Virginii Razzanovou.

Během French Open 2016

Antukovou sezónu zahájila na turnaji ITF v Cagnes-sur-Mer, kde vypadla ve čtvrtfinále s Kiki Bertensovou. Druhý titul v sezóně si připsala na Sparta Prague Open, když soutěží prošla bez ztráty setu. Ve finále zdolala Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.^[7]

2015

Na lednovém Hobart Internationa získala druhý titul na okruhu WTA. Ve finále přehrála Američanku Madison Brengleovou.

Ve Wimbledonu porazila Caroline Garciaovou a Danielu Hantuchovou, než ji zastavila pozdější vítězka Serena Williamsová. V rozhodující sadě přitom ztratila vedení 3–0 na gamy a náskok dvou prolomených podání. Na servisu však nevyužila gamebol na vedení 4–0, a následně ani vedení 5–4, kdy šla podávat na ukončení zápasu. Williamsová svou 24. výhru na Grand Slamu v řadě komentovala slovy: „Budu upřímná. Nevím, jak se mi povedlo vyhrát, sama jsem v to rozhodně nedoufala.“^[8][9]

Singlová bilance na Grand Slamu

Na melbournském Australian Open postoupila nejdále do třetího kola v roce 2013. Na French Open se v letech 2011–2018 probojovala do druhého kola. Grandslamového maxima dosáhla ve Wimbledonu 2022, kde prohrála až ve čtvrtfinále. Na US Open v letech 2011–2021, s výjimkou roku 2019, ani jednou neprošla přes první kolo. V newyorské kvalifikaci 2022 se probojovala do závěrečného, třetího kvalifikačního kola, kde ji vyřadila 17letá Češka Sára Bejlek ve třech setech.

Soukromý život

Pochází z rodiny Iana a Michelle Watsonovových. Matka má kořeny na Papui Nové Guineji a otec v Anglii. Má bratra Adama a sestry Stephanii a Julii. V sedmi letech začala začala hrát tenis a o pět let později nastoupila do Tenisové akademie Nicka Bollettieriho na Floridě.

V letech 2016–2018 udržovala partnerský vztah s britským tenistou Lloydem Glasspoolem.^[10] Mezi roky 2019–2022 byl jejím přítelem fotbalista Courtney Duffus, hráč Yeovil Townu a Morecamby.^[11][12]

Finále na Grand Slamu

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítězka	2016	Wimbledon	tráva	Henri Kontinen	Robert Farah Maksúd Anna-Lena Grönefeldová	7–6^(7–5), 6–4
Finalistka	2017	Wimbledon	tráva	Henri Kontinen	Jamie Murray Martina Hingisová	4–6, 4–6

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–2 Č)
International / WTA 250 (4–1 D; 4–7 Č)

Dvouhra: 5 (4–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	14. října 2012	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Čang Kchaj-čen	7–5, 5–7, 7–6^(7–4)
Vítězka	2.	17. ledna 2015	Hobart, Austrálie	tvrdý	Madison Brengleová	6–3, 6–4
Vítězka	3.	6. března 2016	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Kirsten Flipkensová	3–6, 6–2, 6–3
Finalistka	1.	13. října 2019	Tchien-ťin, Čína	tvrdý	Rebecca Petersonová	4–6, 4–6
Vítězka	4.	29. února 2020	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Leylah Fernandezová	6–4, 6–7^(8–10), 6–1

Čtyřhra: 14 (5–9)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	16. července 2012	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Marina Erakovicová	Jarmila Gajdošová Vania Kingová	7–5, 7–6^(9–7)
Vítězka	2.	25. srpna 2012	Dallas, Spojené státy	tvrdý	Marina Erakovicová	Līga Dekmeijereová Irina Falconiová	6–3, 6–0
Finalistka	1.	16. září 2012	Québec, Kanada	tvrdý (h)	Alicja Rosolská	Tatjana Maleková Kristina Mladenovicová	6–7^(5–7), 7–6^(8–6), [7–10]
Finalistka	2.	14. října 2012	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Kimiko Dateová	Raquel Kopsová-Jonesová Abigail Spearsová	1–6, 4–6
Vítězka	3.	27. července 2014	Baku, Ázerbájdžán	tvrdý	Alexandra Panovová	Ioana Raluca Olaruová Šachar Pe'erová	6–2, 7–6^(7–3)
Finalistka	3.	16. října 2016	Hongkong, Čína	tvrdý	Naomi Broadyová	Čan Chao-čching Čan Jung-žan	3–6, 1–6
Vítězka	4.	3. března 2018	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Tatjana Mariová	Kaitlyn Christianová Sabrina Santamariová	7–5, 2–6, [10–2]
Finalistka	4.	17. června 2018	Nottingham, Spojené království	tráva	Mihaela Buzărnescuová	Alicja Rosolská Abigail Spearsová	3–6, 6–7^(5–7)
Finalistka	5.	24. února 2019	Budapešť, Maďarsko	tvrdý (h)	Fanny Stollárová	Věra Zvonarevová Jekatěrina Alexandrovová	4–6, 6–4, [7–10]
Finalistka	6.	20. března 2021	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Čeng Saj-saj	Caroline Dolehideová Asia Muhammadová	2–6, 3–6
Finalistka	7.	18. června 2023	Nottingham, Spojené království	tráva	Harriet Dartová	Ulrikke Eikeriová Ingrid Neelová	6–7^(6–8), 7–5, [8–10]
Vítězka	5.	30. července 2023	Varšava, Polsko	tvrdý	Yanina Wickmayerová	Weronika Falkowská Katarzyna Piterová	6–4, 6–4
Finalistka	8.	7. ledna 2024	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Greet Minnenová	Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková	5–7, 2–6
Finalistka	9.	11. února 2024	Abú Zabí, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Linda Nosková	Sofia Keninová Bethanie Mattek-Sandsová	4–6, 6–7^(4–7)

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–2 Č)

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	říjen 2023	Tampico, Mexiko	tvrdý	Sabrina Santamariová	Kamilla Rachimovová   Anastasija Tichonovová	6–7^(5–7), 2–6
Finalistka	2.	prosinec 2023	Andorra la Vella, Andorra	tvrdý (h)	Tímea Babosová	Erika Andrejevová Céline Naefová	1–6, 2–6

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments	80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments	60 000 $ tournaments
40 000 $ tournaments	—
50 000 $ tournaments	25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments	10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (7–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	14. července 2009	Frinton-On-Sea, Spojené ktálovství	tráva	Anna Fitzpatricková	4–6, 6–4, 6–2
Vítězka	2.	20. července 2010	Wrexham, Spojené ktálovství	tvrdý	Sania Mirzaová	6–2, 6–4
Vítězka	3.	11. listopadu 2010	Toronto, Kanada	tvrdý (h)	Alizé Limová	6–3, 6–3
Finalistka	1.	24. září 2011	Shrewsbury, Spojené ktálovství	tvrdý (h)	Mona Barthelová	0–6, 3–6
Vítězka	4.	16. února 2014	Midland, Spojené státy	tvrdý (h)	Xenija Pervaková	6–4, 6–0
Vítězka	5.	18. května 2014	Praha, Česko	antuka	Anna Karolína Schmiedlová	7–6^(5), 6–0
Finalistka	2.	11. června 2017	Surbiton, Spojené království	tráva	Magdaléna Rybáriková	4–6, 5–7
Finalistka	3.	19. srpna 2018	Vancouver, Kanada	tvrdý	Misaki Doiová	7–6^(7–4), 1–6, 4–6
Vítězka	6.	květen 2019	Fukuoka, Japonsko	koberec	Zarina Dijasová	7–6^(7–1), 7–6^(7–4)
Vítězka	7.	19. srpna 2019	Vancouver, Kanada	tvrdý	Sara Sorribes Tormová	7–5, 6-4
Finalistka	4.	říjem 2022	Glasgow, Spojené království	tvrdý (h)	Juriko Mijazakiová	7–5, 6–7^(5–7), 2–6
Finalistka	5.	únor 2023	Glasgow, Spojené království	tvrdý (h)	Marie Benoîtová	6–3, 4–6, 1–6
Finalistka	6.	duben 2023	Calvi, Francie	tvrdý	Lucrezia Stefaniniová	2–6, 6–3, 3–6

Čtyřhra: 7 (4–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	18. března 2012	Clearwater, Spojené státy	tvrdý	Naomi Broadyová	Jekaterine Gorgodzeová Alyona Sotnikovová	3–6, 2–6
Finalistka	2.	9. června 2012	Nottingham, Spojené ktálovství	tráva	Laura Robsonová	Eleni Daniilidou Casey Dellacquová	4–6, 2–6
Vítězka	1.	16. února 2014	Midland, Spojené státy	tvrdý (h)	Anna Tatišviliová	Sharon Fichmanová Maria Sanchezová	7–5, 5–7, [10–6]
Vítězka	2.	20. května 2017	Trnava, Slovensko	antuka	Naomi Broadyová	Čuang Ťia-žung Renata Voráčová	6–3, 6–2
Vítězka	3.	květen 2019	Fukuoka, Japonsko	koberec	Naomi Broadyová	Kristie Ahnová Alison Baiová	bez boje
Finalistka	3.	červen 2019	Surbiton, Spojené ktálovství	tráva	Yanina Wickmayerová	Jennifer Bradyová Caroline Dolehideová	3–6, 4–6
Vítězka	4.	říjen 2023	Quinta do Lago, Portugalsko	tvrdý	Olivia Gadecká	Francisca Jorgeová Matilde Jorgeová	6–4, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2009	US Open	tvrdý	Jana Bučinová	6–4, 6–1

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2009	French Open	antuka	Tímea Babosová	Elena Bogdanová Noppavan Lertčívakarnová	3–6, 6–3, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Pořadí	588.	▲ 176.	▲ 92.	▲ 49.	▼ 119.	▲ 50.	▼ 54.	▼ 77.	▲ 74.	▼ 101.	▲ 92.	▲ 59.	▼ 73.	▼ 133.	▼ 169.

Čtyřhra

Rok	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Pořadí	589.	▲ 254.	▲ 172.	▲ 52.	▼ 135.	▲ 131.	▲ 102.	▲ 72.	▼ 123.	▲ 50.	▼ 113.	▼ 163.	▲ 112.	▼ 115.	▲ 88.

Odkazy

Reference

1. Heather Watsonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240116a16. ledna 2024
2. ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. 
3. Watson se stala nejlepší britskou hráčkou současnosti, tenisinfo.eu, 17. 7. 2012
4. KANTA, Jakub. Po 24 letech se britský tenis dočkal vítězky turnaje WTA, v Ósace slaví Watsonová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2012-10-124 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
5. Heather Watsonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230801a1. srpna 2023
6. Heather Watsonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240116a16. ledna 2024
7. Sparta Prague Open vyhrála Britka Watsonová. TenisPortal.cz [online]. 2014-05-18 [cit. 2022-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-23. 
8. Serena po obratu proti Watsonové: Ve výhru jsem už ani nedoufala. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-04 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. 
9. Serena přežila drama proti Watsonové a může se těšit na souboj se sestrou Venus. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-03 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. 
10. MOORE-BRIDGER, Ben. Interview | Heather Watson on looking for love, Tinder, and Wimbledon. Evening Standard [online]. 2018-07-03 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
11. MITCHELL, Kevin. Heather Watson’s Australian Open hopes lifted by love and Yeovil Town. The Guardian [online]. 2020-01-19 [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
12. SHUTE, Joe. Hurrah! The fresh hopes of Wimbledon have arrived. The Telegraph [online]. 2022-07-02 [cit. 2023-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-12. ISSN 0307-1235. (anglicky) 

Externí odkazy

• Heather Watsonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Heather Watsonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Heather Watsonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Heather Watsonová v databázi Olympedia (anglicky)
• Heather Watsonová na X (dříve Twitteru)
• Heather Watsonová na Instagramu

Portály: Tenis