Heinz-Christian Strache

Heinz-Christian Strache
Heinz-Christian Strache (29. srpna 2020)
Heinz-Christian Strache (29. srpna 2020)
Rakouský vicekancléř
Ve funkci:
18. prosince 2017 – 18. května 2019
Předseda Svobodné strany Rakouska
Ve funkci:
23. dubna 2005 – 18. května 2019
PředchůdceHilmar Kabas
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvobodná strana Rakouska (do 2019)
Narození12. června 1969 (55 let)
Vídeň
Země RakouskoRakousko Rakousko
ChoťPhilippa Stracheová (od 2016)
Profesepolitik a zubní technik
Oceněnívelká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (2017)
PodpisHeinz-Christian Strache, podpis
Webová stránkawww.hcstrache.at
CommonsHeinz-Christian Strache
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Heinz-Christian Strache (2008)

Heinz-Christian Strache (* 12. června 1969 Vídeň) je rakouský politik a bývalý předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Od 18. prosince 2017 do května 2019 byl rakouským vicekancléřem a ministrem pro úředníky a sport v koaliční první vládě Sebastiana Kurze, vytvořené spolu s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP).[1] 18. května 2019 oznámil rezignaci na své funkce pod vlivem skandálu s videem, na kterém měl údajně slibovat státní zakázky výměnou za pomoc před volbami falešného příbuzného ruského oligarchy.[2] V roce 2020 rakouský deník Kronen Zeitung údajně zjistil, že obsah celé nahrávky si protiřečí s původní čtyřminutovou sestříhanou nahrávkou a je na ní slyšet, že Strache odmítá nelegální jednání.[3]´V srpnu 2021 uložil soud ve Vídni Strachemu podmíněný trest 15 měsíců odnětí svobody, když ho uznal soud vinným z přijetí úplatku. Proti rozsudku se ještě Strache může odvolat.[4]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Původ a studium

[editovat | editovat zdroj]

Z otcovy strany má sudetoněmecké předky.[5] Vyučil se zubním technikem, následné studium historie a filozofie na Vídeňské univerzitě nedokončil.[6]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Heinz-Christian Strache je ženatý, jeho manželkou je od roku 2016 Philippa Strache (roz. Beck).[7]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Dlouholetý předseda FPÖ (2005–2019)

[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. dubna 2005 byl poprvé na stranickém sjezdu se ziskem 90,11% odevzdaných hlasů zvolen předsedou Svobodné strany Rakouska (FPÖ).[8] Při druhé kandidatuře na předsedu na sjezdu strany v  Innsbrucku v roce 2007 potvrdil svůj mandát, když obdržel 389 z celkových 396 hlasů (94,85 %).[9]

V letech 2006 a 2008 získal mandát v rakouské Národní radě. V květnu roku 2009 byl v Linci opět zvolen předsedou strany se ziskem 97,23 %, když pro něho hlasovalo 421 z 433 přítomných delegátů.[10] V červnu roku 2011 dostal Strache na stranickém sjezdu ve Štýrském Hradci 94,36 % hlasů. Pro jeho znovuzvolení předsedou strany se vyslovilo 519 z celkových 550 delegátů.[11]

V roce 2013 byl na sjezdu ve Štýrském Hradci opětovně zvolen předsedou strany, když oslovil 96,32 %, tedy 471 z 497 přítomných delegátů. Nastoupil tak již do svého pátého funkčního období v řadě.[12] V listopadu roku 2014 byl zvolen poměrem 99,23 % hlasů (tj. 388 z celkových 391) jednoznačně předsedou vídeňské organizace FPÖ,[13] což bylo na úrovni předchozích hlasování let 2010 (99,12 %) a 2012 (99,21 %),[14] avšak o poznání méně nežli v roce 2008 (99,38 %).[15]

Na začátku března roku 2017 byl Heinz-Christian Strache opětovně potvrzen ve funkci stranického předsedy, když získal na sjezdu v korutanském Klagenfurtu 98,7 % hlasů od cca 700 přítomných delegátů.[16][17][18]

Rakouský vicekancléř a ministr

[editovat | editovat zdroj]

Strache byl dne 18. prosince 2017 spolkovým prezidentem Alexandrem Van der Bellenem jmenován rakouským vicekancléřem a ministrem pro úředníky a sport v koaliční vládě Sebastiana Kurze, vytvořené spolu s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP).[1] 18. května 2019 ohlásil rezignaci na své funkce ve vládě pod vlivem skandálu s videem, ve kterém spolu s dalším politikem FPÖ, Johannem Gudenusem, měl údajně slibovat údajné "neteři ruského oligarchy" pomoc s dojednáním zakázek ze státního rozpočtu výměnou za pomoc před volbami.[19] Strache rovněž oznámil rezignaci na post předsedy FPÖ. Na této pozici ho nahradil Norber Hofer.[20] V létě následující roku zjistil rakouský deník Kronen Zeitung, že obsah celé nahrávky si protiřečí s původní čtyřminutovou sestříhanou nahrávkou a je na ní slyšet, že Strache odmítá nelegální jednání.[3] V září 2020 pak rakouská prokuratura zastavila vyšetřování Stracheho, Gudenuse a dalšího bývalého poslance FPÖ Markuse Tschanka.[21]

Volby do Evropského parlamentu v Rakousku 2019

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 kandidoval za FPÖ, na kandidátce byl na 42. místě. Strana nakonec získala tři mandáty, Strache obdržel více než 45 tisíc preferenčních hlasů a měl se stát poslancem, mandát ale nakonec odmítl.[22][23]

Vyloučení ze strany

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 2019 byl Strache vyloučen z FPÖ. Důvodem vyloučení bylo podezření ze zpronevěry stranických peněz.[24]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Rakousko má novou vládu. Vede ji nejmladší premiér v Evropě Sebastian Kurz. Lidovky.cz, https://www.lidovky.cz/rakousko-ma-novou-vladu-v-cele-se-sebastianem-kurzem-f9b-/zpravy-svet.aspx?c=A171218_115927_ln_zahranici_ele, 18. prosince 2017
  2. ↑ KUDLÁČEK, Jan. Strache padl, rakouská vládní krize týden před evropskými volbami má svou oběť. Pád vlády a nové volby ještě nejsou vyloučeny. Deník N [online]. 2019-05-18 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Vít Chalupa: Strache chystá comeback. Aféra Ibiza prý byla německým pučem proti rakouské vládě. CNN Prima News 10. 9. 2020. Dostupné na: https://cnn.iprima.cz/slo-o-puc-ze-sousedniho-nemecka-proti-rakouske-vlade-rika-muz-z-nahravky-na-ibize-9121
  4. ↑ Bývalý rakouský vicekancléř Strache dostal nepravomocně podmíněný trest za přijetí úplatku. ČT24 [online]. Česká televize, 27. srpna 2021 [cit. 27.srpna 2021]. Dostupné online. 
  5. ↑ Heinz-Christian Strache [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠEPTÁK, Miroslav. Heinz-Christian Strache. Zubní technik rakouským kancléřem? - Demokratický střed. www.demokratickystred.cz [online]. 2013-06-05 [cit. 2017-10-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ FPÖ-Chef Strache hat wieder geheiratet. Die Presse. 2016-10-08. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  8. ↑ Heinz-Christian Strache mit 90,11% zum neuen Bundesobmann der FPÖ gewählt!. OTS.at. 2005-04-23. Dostupné online [cit. 2017-10-10]. 
  9. ↑ Strache mit 94,85 Prozent wiedergewählt. vol.at. 2007-07-02. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  10. ↑ Strache mit 97,23 Prozent als Parteiobmann bestätigt. vol.at. 2009-05-16. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  11. ↑ Strache als FPÖ-Parteichef wiedergewählt - Mit 94,36 Prozent im Amt bestätigt. Wiener Zeitung. 2011-06-18. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  12. ↑ Fünfte Amtszeit: Strache mit 96,3 Prozent als FPÖ-Chef bestätigt. Heute.at. 2013-12-07. Dostupné online [cit. 2017-10-15].  Archivováno 15. 10. 2017 na Wayback Machine.
  13. ↑ FPÖ Wien: Strache mit 99,23 Prozent wiedergewählt. Die Presse. 2014-11-23. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  14. ↑ Wiener FPÖ-Parteitag: Strache mit 99,23 Prozent wiedergewählt. Nachrichten.at. 2014-11-23. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  15. ↑ Strache mit 99,12 % als Wiener FPÖ-Chef wiedergewählt. Nachrichten.at. 2010-06-20. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (německy) 
  16. ↑ ZEIT ONLINE, dpa, rav. FPÖ-Parteitag: Strache als FPÖ-Chef wiedergewählt. Die Zeit. 2017-03-04. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. ISSN 0044-2070. (německy) 
  17. ↑ LÖWENSTEIN, Stephan. Wiederwahl zum FPÖ-Chef: Strache bleibt Österreichs oberster Rechtspopulist. FAZ.NET [online]. 2017-03-04 [cit. 2017-10-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Strache als FPÖ-Chef wiedergewählt. Luzerner Zeitung. 2017-03-04. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-15. (německy)  Archivováno 15. 10. 2017 na Wayback Machine.
  19. ↑ ŠČEBLYKIN, Kirill. Rakousko čekají předčasné volby. Vládu smetl skandál s videem vicekancléře Stracheho a „neteří ruského oligarchy“. Deník N [online]. 2019-05-18 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ ‚Výsledek přijímám, milí přátelé.‘ Novým šéfem rakouských svobodných se stal Norbert Hofer. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ Rakouská protikorupční prokuratura zastavila vyšetřování někdejšího rakouského vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho, Aktuálně 21. 9. 2020, dostupné na: https://zpravy.aktualne.cz/heinz-christian-strache/l~i:keyword:108896/
  22. ↑ Strache evropským poslancem nebude, mandátu se rozhodl vzdát. ČT24 [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Strache se vzdal mandátu europoslance, do politiky se chce vrátit. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Svobodní vyloučili svého exšéfa Stracheho, rakouský politik teď koketuje s nově založenou stranou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]