Jan Potměšil | |
---|---|
Jan Potměšil (17. listopadu 2011) | |
Narození | 31. března 1966 (58 let) Praha |
Povolání | herec, divadelní herec a televizní herec |
Rodiče | Jaroslav Potměšil |
Manžel(ka) | Radka Prchalová (sňatek: 2004) |
Děti | Jan Potměšil ml., Šimon Potměšil |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Potměšil (* 31. března 1966 Praha) je český herec, syn pedagoga Jaroslava Potměšila. Přestože je upoután na invalidní vozík, je oceňovaným divadelním i filmovým hercem.
Poprvé účinkoval v 8 letech v legendárním cyklu diváckých televizních příběhů Bakaláři, téma Vánoce, na které nikdy nezapomenu (1975), povídka Lokomotiva. Jeho hereckým protihráčem nebyl nikdo jiný, než Vladimír Menšík. V 11 letech hrál v televizním seriálu Žena za pultem. Později herectví vystudoval a ztvárnil řadu romantických (např. Jíra v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci), ale i dramatických (Milan v dokudramatu Proč?, Martin v Bony a klid) postav ve filmu i divadle.
8. prosince 1989, krátce poté, co se účastnil listopadových demonstrací, utrpěl při automobilové havárii zranění páteře, po kterém částečně ochrnul. V automobilu s ním cestovali Jan Kačer a dokumentarista Václav Křístek.[1] Jan Potměšil odmítá uvést jméno řidiče, pouze uvedl, že to byl výtvarný umělec[2]. Pro deník Blesk uvedl: „Kačer seděl vedle řidiče, já byl vzadu. Byl jsem hodně unavený a spal jsem. Nic si od té doby nepamatuji. Probudil jsem se až v únoru v nemocnici na Karláku a zjistil, že se nemohu hýbat. Dodnes je nejasné, proč jsem vypadl z auta. Snad nehodu způsobil mikrospánek řidiče.“ Co se tehdy stalo, dodnes přesně nikdo neví. Jan Kačer poklimbával a matně si pouze vzpomíná, že se blížili ku Praze, protože viděl ceduli Říčany. Pak také usnul.[3] Po dlouhém léčení a rehabilitaci je Jan Potměšil upoután na invalidní vozík, ale nadále je aktivním hercem.
V současnosti je členem Divadelního spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Ztvárňuje zde řadu rolí, z nichž nejúspěšnější je patrně hlavní postava ve hře Růže pro Algernon. Tato hra se úspěšně hraje přes 20 let a měla přes 880 repríz (2023).
Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal Cenu Alfréda Radoka. Mezi další zaznamenáníhodné role patří Syn (Ježíš) v Mittererově Účtování v domě božím nebo Claudius v Hamletovi. Ve scénických čteních Lyry Pragensis ztvárnil Dickieho v Bachově Útěcích do bezpečí, Fletchera v Jonathanu Livingstonu Rackovi téhož autora či malíře Henri Toulouse-Lautreca v Pavlíkově hře Krása z Moulin Rouge. Ve volně šiřitelné zvukové nahrávce Nového zákona čte svatého Jana.
27. ledna 2012 vystoupila Jitka Hosprová[4] společně s Martou Kubišovou a hercem Janem Potměšilem[5] na dobročinném koncertu[6] na podporu vězněného čínského advokáta Kao Č'-šenga a pronásledovaných praktikujících Fa-lun-kungu.[7] Koncert proběhl v hlavním sále Senátu PČR pod záštitou místopředsedkyně senátu Aleny Palečkové.[8]
V pražském Kostele sv. Anny se 6. října 2014 konal koncert na podporu lidí nespravedlivě stíhaných čínským režimem, zejména následovníků Fa-lun-kungu a advokáta Kao Č'-šenga[9][10]. Na akci nazvané „Svědomí nelze koupit“ vystoupili bez nároku na honorář zpěvačka Marta Kubišová, přední česká violová virtuoska Jitka Hosprová, herec Jan Potměšil, herec a zpěvák Jan Budař, dámské vokální kvarteto Yellow Sisters, zpěvačka a herečka Olga Lounová a kapela Daniel and the Moravians[11]. Vystoupení pořádalo občanské sdružení Lidská práva bez hranic[12]. Koncert proběhl pod záštitou Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 link. Koncert podpořili Jaroslav Dušek a Monika Šimůnková. Účastníci a diváci koncertu společně podepsali dopis adresovaný prezidentu Miloši Zemanovi.[13]
Na koncertu vystoupil také čínský emigrant žijící v Německu Kuo Ťu-feng, který byl v Číně po více než rok vězněn a mučen za to, že se věnoval praxi Fa-lun-kung a odmítl se podvolit nátlaku čínského režimu, který Fa-lun-kung 20. července 1999 zakázal[14].
Dalšími hosty byli religionista docent Zdeněk Vojtíšek z Karlovy univerzity, který hovořil o problematice pronásledování Fa-lun-kungu z hlediska religionistiky[15] nebo politička Kateřina Jacques, která poukázala na nedávnou návštěvu čínského politika Čanga Kao-liho v Praze v čele pětisetčlenné čínské delegace. Vicepremiér Čang Kao-li je důvodně podezřelý ze zapojení do genocidy Fa-lun-kungu, opakovaně vydával v rámci svých úřednických postů nařízení k zásahům proti Fa-lun-kungu[16], v důsledku čehož došlo podle organizace WOIPFG[17] k padesáti šesti ověřeným úmrtím[18]. Podle stránek minghui.org spojených s hnutím Fa-lun-kung vedla nařízení Čanga Kao-liho k tisícům případů zatčení, věznění a mučení následovníků Fa-lun-kungu[19].