Jean-Louis Tauran
| Jeho Eminence Jean-Louis Tauran | |
|---|---|
| Kardinál-kněz | |
 Kardinál Tauran | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | římská |
| Diecéze | římská diecéze |
| Sídlo | Vatikán |
| Jmenování | 20. prosince 2014 |
| Předchůdce | Tarcisio Bertone |
| Heslo | „Veritate et caritate“ „Pro pravdu a lásku“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 20. září 1969 světitel Marius-Félix-Antoine Maziers |
| Biskupské svěcení | 6. ledna 1991 světitel Jan Pavel II. 1. spolusvětitel Giovanni Battista Re 2. spolusvětitel Justin Francis Rigali |
| Kardinálská kreace | 21. října 2003 Bazilika sv. Petra, Řím kreoval Jan Pavel II. |
| Titul | Kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 5. dubna 1943 |
| Místo narození | Bordeaux,  Francie |
| Datum úmrtí | 5. července 2018 (ve věku 75 let) |
| Místo úmrtí | Hartford, Connecticut,  USA |
| Alma mater | Papežská diplomatická akademie Papežská univerzita Gregoriana |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Louis Pierre kardinál Tauran (5. dubna 1943 Bordeaux – 5. července 2018 Hartford, Connecticut) byl francouzský římskokatolický kněz, kardinál a camerlengo.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval v Toulouse a v Římě (na Papežské univerzitě Gregoriana a na Papežské diplomatické akademii). Kněžské svěcení přijal 20. září 1969 ve svém rodišti, poté působil jako duchovní v diecézi Bordeaux. V roce 1975 vstoupil do diplomatických služeb Vatikánu. V letech 1975 až 1983 působil na apoštolských nunciaturách v Dominikánské republice a Libanonu. V osmdesátých letech byl několikrát členem delegací Svatého stolce na konferencích o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
V roce 1990 byl jmenován sekretářem Rady pro veřejné záležitosti církve (později přejmenované na Sekci pro vztahy se státy vatikánského Státního sekretariátu), 6. ledna 1991 přijal biskupské svěcení z rukou papeže Jana Pavla II. Úřad vatikánského "ministra zahraničí" zastával 13 let. Kardinálskou hodnost mu udělil Jan Pavel II. v říjnu 2003.[1] Ve stejném roce byl jmenován archivářem a bibliotekářem Svaté římské církve.[2] Reprezentoval mimo jiné papeže na otevření nového Muzea holokaustu v Jeruzalémě 15. března 2005.[3] Dne 25. června 2007 byl rozhodnutím Benedikta XVI. povolán do čela Papežské rady pro mezináboženský dialog.[4] Jeho místo archiváře a knihovníka Svaté římské církve převzal dosavadní prefekt Vatikánské knihovny Raffaele Farina. 20. 12. 2014 byl jmenován kardinálem komořím Apoštolské komory.
Dne 9. března 2015 složil do rukou Františka přísahu kardinála komořího, neboli camerlengo.
Konkláve v roce 2013
[editovat | editovat zdroj]Ze svého úřadu kardinála prvního jáhna ohlásil po konkláve v roce 2013 zvolení papeže Františka.[5]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 19. listopadu 1988[6]
velkokříž Řádu za zásluhy, Portugalsko, 21. prosince 1990[7]
rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 27. listopadu 1992[8]
Řád Xirka Ġieħ ir-Repubblika, Malta, 4. února 1995
velkokříž Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 1997[9]
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku, Rakousko, 1999[10]
velkodůstojník Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko, 1999
Řád bílého dvojkříže II. třídy, Slovensko, 28. října 2002
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase, Litva, 28. února 2003[11]
velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo, Německo, 2004
velkodůstojník Řádu za zásluhy Polské republiky, Polsko, 1. dubna 2010[12]
_2class_BAR.svg){kind=small}
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Kardinál Tauran jmenován předsedou Papežské rady pro mezináboženský dialog. tisk.cirkev.cz [online]. [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04.
- ↑ Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Grande Ufficiale Ordine al Merito della Repubblica Italiana. Le onorificenze della Repubblica Italiana [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Cavaliere di Gran Croce Ordine al Merito della Repubblica Italiana. Le onorificenze della Repubblica Italiana [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Ministerio de asuntos exteriores. www.boe.es. 15. dubna 1997, čís. 90, s. 11841. Dostupné online.
- ↑ https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 1 kwietnia 2010 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam kardinálů zemřelých v 21. století
- Seznam kardinálů jmenovaných Janem Pavlem II.
- Konkláve v roce 2013
- Římská kurie
- Kardinál-protojáhen
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Louis Tauran na Wikimedia Commons 
Osoba Jean-Louis Tauran ve Wikicitátech- Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy
- Biografické heslo na catholic-hierarchy.org
- Prvním diplomatem Svatého stolce je papež Rozhovor pro Radio Vatikán 9. 10. 2003
- Jedni mají mešity, druzí kostely, ale všichni chodí do školy Rozhovor pro Radio Vatikán 15. 3. 2008
| Kardinál komoří | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Tarcisio Bertone |
2014–2018 Jean-Louis Tauran |
Nástupce: Kevin Farrell |
| Kardinál-protojáhen | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Agostino Cacciavillan |
2011–2014 Jean-Louis Tauran |
Nástupce: Renato Raffaele Martino |
| Předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Paul Poupard |
2007–2018 Jean-Louis Tauran |
Nástupce: Miguel Ángel Ayuso Guixot |
