Jean-Louis Trintignant | |
---|---|
Jean-Louis Trintignant na Filmovém festivalu v Cannes v roce 2012 | |
Narození | 11. prosince 1930 Piolenc, Vaucluse Francie |
Úmrtí | 17. června 2022 (ve věku 91 let) Uzès, Gard Francie |
Místo pohřbení | Cimetière du Pont-de-Justice |
Alma mater | Institut pokročilých kinematografických studií Univerzita Paula Cézanna |
Aktivní roky | 1951–2022 |
Choť | Stéphane Audranová Nadine Marquand |
Děti | Marie Trintignantová (1962–2003) |
Rodiče | Raoul Trintignant a Claire Trintignant |
Příbuzní | Fernand Trintignant[1] (sourozenec) Jules Benchetrit[2], Roman Kolinka[2], Paul Cluzet[3] a Léon Othnin-Girard[2] (vnoučata) |
Významné role | Muž a žena (1966) |
César | |
2013 – Láska | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Louis Trintignant (11. prosince 1930 Piolenc, Francie – 17. června 2022 Uzès) byl francouzský herec, držitel Ceny pro nejlepšího herce na MFF v Cannes a držitel ocenění Césara za nejlepší herecký výkon. Jako jeden z mála francouzských herců dosáhl mezinárodního uznání.
Narodil se v malém francouzském městečku Piolenc, jeho rodiči byli průmyslník Raoul Trintignant a matka Claire, rozená Tourtinová.
Ve svých dvaceti letech odešel studovat herectví do Paříže, v roce 1951 začal hrát v divadle a krátce na to získal pověst jednoho z nejtalentovanějších herců poválečné éry. Zpočátku vystupoval pouze v divadle, v roce 1955 debutoval také ve filmu a již o rok později na sebe upozornil výkonem v snímku ...a Bůh stvořil ženu režiséra Rogera Vadima s Brigitte Bardotovou v hlavní roli.
Po dobu své povinné vojenské služby bylo jeho herecké působení přerušeno, ale po návratu z alžírské války začal opět hrát ve filmech. Významnou byla jeho role ve filmu Muž a žena (1966), který získal celosvětový ohlas a řadu nejrůznějších filmových cen včetně Oscara pro nejlepší zahraniční film.
V roce 1968 vzniklo ve francouzsko-československé (resp. slovenské) koprodukci válečné drama Muž, který lže (slovenský název Muž, ktorý luže, francouzsky L'Homme qui ment), námět, scénář a režie Alain Robbe-Grillet. Ve filmy nejen hrála řada slovenských herců (Franz: Jozef Kroner, Ján: Ivan Mistrík, Laura: Zuzana Kocúriková, Sylvia: Sylva Turbová, otec: Jozef Čierný, Vladimír: Július Vašek, hostinský: Dušan Blaškovič, německý důstojník: Ivan Letko), ale též důležité profese ve filmovém štábu: kameramanem byl Igor Luther a režie slovenské verze Martin Hollý.[4] Jean-Louis Trintignant na Berlinale získal Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon, režisér byl nominován na Zlatého medvěda za nejlepší film.[5]
Kromě francouzských režisérů spolupracoval rovněž s italskými tvůrci, například s Valeriem Zurlinim na snímcích Bouřlivé léto (1959) a Tatarská poušť (1976), s Dinem Risim na filmu Sváteční vyjížďka (1962), Bernardem Bertoluccim na snímku Konformista (1970) nebo Ettorem Scolou na filmu Terasa (1980).
Kromě toho hrál v řadě filmů, které měli francouzského režiséra, ale byli natočeni ve francouzsko-italského koprodukci, např. Bez motivu (režie Philippe Labro, 1971),[6] Běh zajíce polem (režie René Clément, 1972),[7] Atentát v Paříži (režie Yves Boisset, 1972: na koprodukci se dále podílelo Německo),[8] Vlak (režie Pierre Granier-Deferre, 1973: podle románu Georgese Simenona),[9] Vrtohlavá ovce (režie Michel Deville, 1974)[10] nebo oceňovaná Povídka o policajtovi (režie Jacques Deray, 1975).[11]
Během sedmdesátých let hrál v mnoha filmech a v roku 1983 se objevil ve svém prvním anglicky mluveném filmu, americkém snímku Pod palbou. Pak byl obsazen do filmu Konečně neděle! (1983), posledního snímku Françoise Truffauta a krátce nato natočil pokračování svého dosavadně nejúspěšnějšího filmu, Muž a žena po 20 letech (1986).
Později se začal zaměřovat spíš na divadelní práci. Z filmového působení v pozdějším období lze zmínit například film Tři barvy: Červená (1994) režiséra Krzysztofa Kieślowského. V roce 2012 se po čtrnáctileté herecké přestávce objevil ve filmu Láska režiséra Michaela Hanekeho, který napsal scénář k filmu speciálně pro něj.
Jeho strýcem byl automobilový závodník Louis Trintignant, který se v roce 1933 zabil při závodech v městečku Péronne v Pikardii, dalším strýcem byl Maurice Trintignant (1917–2005), jezdec Formule 1, vítěz 24 hodin Le Mans a opakovaný vítěz Velké ceny Monaka. Sám Trintignant se rovněž věnoval závodům a byl proto přirozenou volbou pro režiséra Clauda Leloucha při obsazování role závodníka ve filmu Muž a žena (1966).
Jeho první chotí byla krátce herečka Stéphane Audranová, další manželkou byla od roku 1960 filmová střihačka a herečka, pozdější režisérka a scenáristka Nadine Marquandová. Měli spolu tři děti, Vincenta, Pauline (zemřela na SIDS v roce 1969) a Marie Trintignantovou, pozdější úspěšnou herečku, která ve svých 41 letech zemřela vinou svého přítele v litevském hlavním městě Vilniusu.
Byl dobrým přítelem herečky Anouk Aimée a byl to právě on, kdo ji doporučil pro hlavní ženskou roli ve filmu Muž a žena.
Zemřel nad ránem 17. června 2022 ve městě Uzès v jižní Francii.[12]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Louis Trintignant na anglické Wikipedii.