Kyselina boritá | |
---|---|
Kyselina boritá | |
Kyselina boritá | |
Obecné | |
Systematický název | Kyselina trihydrogenboritá |
Ostatní názvy | Kyselina boritá, kyselina orthoboritá, kyselina trioxoboritá |
Latinský název | Acidum boricum |
Anglický název | Boric acid |
Německý název | Borsäure |
Sumární vzorec | H3BO3 |
Vzhled | Bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10043-35-3 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-139-2 |
Indexové číslo | 005-007-00-2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 61,832 g/mol |
Teplota tání | 169 °C (rozklad – vznik HBO2) |
Teplota varu | rozklad |
Hustota | 1,435 g/cm3 (15 °C) |
Disociační konstanta pKa | První: 9,24 Druhá: 12,74 Třetí: 13,80 |
Rozpustnost ve vodě | 2,69 g/100 g (0 °C) 5,02 g/100 g (20 °C) 11,89 g/100 g (50 °C) 24,3 g/100 g (80 °C) 37,51 g/100 g (100 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −7,06×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | trojklonná |
Hrana krystalové mřížky | a=704 pm, b=704 pm, c=656 pm |
Tvar molekuly | planární |
Dipólový moment | 0 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 094,8 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 88,7 JK−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −969,5 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,317 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H360FD |
R-věty | R60 R61 |
S-věty | S45 S53 |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Teplota vznícení | Není vznítitelná |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina boritá je anorganická kyselina o složení H3BO3.
Čistá kyselina boritá je bílá krystalická látka, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Ve vodných roztocích se chová jako mimořádně slabá kyselina o pKa = 9,0. Vytváří soli – boritany, ve kterých vystupuje vždy pouze jako jednosytná kyselina.[2]
Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda (Acidi borici solutio 3%, Aqua borica, Borová voda (3%), Solutio acidi borici 3%, Acidum boricum solutum) nebo umělé slzy.
Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Ošetření dřeva kyselinou boritou zároveň snižuje jeho hořlavost a tím možnost vzniku požáru v budovách.
Kyselina boritá i její soli odpuzují nepříjemný hmyz jako mravence, šváby apod., a slouží proto jako součást insekticidů.
Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně, a je proto součástí různých pyrotechnických směsí pro ohňostroje a podobné aplikace. Tato reakce zároveň slouží jako důkaz výskytu boru v analytické chemii.
Bor velmi dobře absorbuje neutrony. Kyselina boritá se proto dávkuje do chladiva primárního okruhu tlakovodních jaderných reaktorů, kde slouží k řízení výkonu jaderného reaktoru.[3] Promícháváním chladiva v reaktoru se koncentrace kyseliny borité vyrovnává v celém objemu, a tedy i v celém objemu stejnou měrou reguluje štěpnou řetězovou reakci. Proto se regulace H3BO3 používá během normálního provozu k regulaci výkonu reaktoru.
Kyselina boritá byla agenturou ECHA zařazena na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy, a to jako látka toxická pro reprodukci.[4]