Mahamadou Issoufou

Mahamadou Issoufou
9. Prezident Niger
Ve funkci:
7. dubna 2011 – 2. dubna 2021
PředchůdceSalou Djibo
NástupceMohamed Bazoum
Stranická příslušnost
ČlenstvíNigerská strana pro demokracii a socialismus
Narození1. ledna 1952 (72 let)
Dandaji, Francouzská Západní Afrika
NárodnostHausové
Země Niger
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahamadou Issoufou (* 1. ledna 1952[1] Dandaji) je nigerský politik, který od roku 2011 do roku 2021 zastával funkci prezidenta Nigeru.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Mahamadou Issoufou má bakalářský titul v matematice z University of Niamey od roku 1975. Ve studiu pokračoval na Université de Science et Technologie Languedoc v Montpellieru v letech 1975 až 1976, kde získal magisterský titul v základní matematice a aplikacích. Na Univerzitě v Paříži VI studoval od roku 1976 do roku 1977, kde získal diplom pokročilých studií a statistické pravděpodobnosti. Poté od 1977 do 1979 studoval na École nationale supérieure v Saint-Étienne, kde absolvoval s diplomem stavebního inženýra dolů.[zdroj⁠?!]

Po čtyřech letech pracoval pro nigerské těžební společnosti SOMAÏR a COMINAK. Byl také ředitelem pro těžbu na nigerském ministerstvu průmyslu a hornictví. V roce 1985 se vrátil do SOMAÏR, nejprve jako generální tajemník, poté jako ředitel degradace uranu a nakonec do roku 1992 jako technický ředitel, kdy odstoupil z funkce, aby zahájil svou politickou kariéru.[zdroj⁠?!]

1990–1996

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 založil společně se svými bývalými společníky ze studentských hnutí politickou stranu Nigerská strana pro demokracii a socialismus. Byl zvolen generálním tajemníkem výkonného výboru strany.[zdroj⁠?!]

Issoufou poprvé kandidoval do prezidentských voleb v roce 1993, ale byl poražen hned v prvním kole Mamadou Tandjou a později i vítězem voleb Mahamanem Ousmanem.[2][3][4] Když byl zvolen prezident, byl 17. dubna 1993 jmenován Ousmanem předsedou vlády. Tento post zastával až do 28. září 1994, kdy byl nahrazen Souleyem Abdoulayem. Během prezidentování Ousmaneho byl v letech 1995 až 1996 prezidentem Národního shromáždění.

Když byl prezident Mahamane Ousmane svržen, Isoufou v červenci 1996 opět kandidoval na úřad prezidenta, ale byl poražen tentokrát Ibrahimem Baréou Maïnassaraem, který obdržel 52 procent hlasů.[2][5][6] Na prezidenta Ibrahima Baréo Maïnassaraa byl ale 9. dubna 1999 během převratu spáchán atentát, kterému podlehl.

1999–2011

[editovat | editovat zdroj]

V prezidentských volbách v roce 1999 postoupil do druhého kola prezidentských voleb, ale byl poražen s 40 procenty hlasů Mamadou Tandjou, stejně jako v dalších prezidentských volbách v roce 2004. Vzhledem k tomu, že prezident Tandja oznámil svůj záměr zůstat ve funkci i po svých dvou prezidentských mandátů a rozhodl se uspořádat referendum o vytvoření nové ústavy, která by mu umožnila znovuzvolení, a to na dobu neurčitou. Proto Mahamadou Issoufou předsedá frontě pro obnovu demokracie, která sdružuje demokratické síly a odbory v Nigeru v boji proti plánu „Tazartche“ prezidenta Tandjy. Mamadou Tandja byl 18. února 2010 svržen armádou, kterou vedl Salou Djibo.[7][8] Ten slíbil, že moc předá civilistům.[zdroj⁠?!]

Od 2011

[editovat | editovat zdroj]

Po vyhrání prvního kola prezidentských voleb v roce 2011 zvítězil v soubojových volbách dne 14. března 2011 s téměř 58 % hlasů proti svému oponentovi, bývalému premiérovi Seinimu Oumarouovi. Nastoupil do úřadu na 6. dubna 2011. V prezidentských volbách 20. března 2016 byl znovu zvolen s 92 % hlasů, ale opozice bojkotovala volby.[9][10] Znovu kandidovat již nemohl, takže v úřadu skončí 7. dubna 2021, kdy ho nahradí Mohamed Bazoum.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  • rytíř Národního řádu Nigeru
  • důstojník Národního řádu Nigeru
  • komtur Národního řádu Nigeru
  • velkodůstojník Národního řádu Nigeru
  • velkokříž Národního řádu Nigeru – 2011

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Profile of Mahamadou Issoufou
  2. ↑ a b Elections in Niger [online]. Africanelections.tripod.com [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Unisa Online - niger_republic [online]. Unisa.ac.za [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Archivovaná kopie. droit.francophonie.org [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-04. 
  5. ↑ "Rapport de la Mission d’Observation des Élections Présidentielles et Législatives des 17 octobre et 24 novembre 1999" [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-10-18. (anglicky)  (1.06 MB), democratie.francophonie.org (francouzsky)
  6. ↑ Internet Archive Wayback Machine [online]. Web.archive.org, 2004-07-18 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne December 4, 2004. (anglicky) 
  7. ↑ Free Tandja, Niger junta told [online]. News24, 2010-11-08 [cit. 2011-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-29. (anglicky) 
  8. ↑ Niger opposition leader returns to face law [online]. 2009-10-31 [cit. 2011-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ "Niger's President Issoufou chosen to run for second term" Archivováno 9. 11. 2015 na Wayback Machine., Reuters, 7 November 2015.
  10. ↑ Abdoulaye Massalaki. Boycott helps Mahamadou Issoufou win re-election in Niger [online]. Sydney Morning Herald, 23 March 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Saudi Arabia, Niger sign three bilateral agreements. Arab News [online]. 2017-01-09 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]