Marie Podvalová

Marie Podvalová
Marie Podvalová
Marie Podvalová
Základní informace
Narození5. září 1909
Čakovice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1992 (ve věku 82 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOd roku 2000 Tišice
Žánryopery
Povolánípěvkyně
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Aktivní roky19351978
Oceněnínárodní umělec (1960)
Řád práce řp
Manžel(ka)Zdeněk Kriebel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinný hrob v Tišicích
Dům kde žila Marie Podvalová v Tišicích
Pamětní deska Marie Podvalové v Tišicích u Neratovic

Marie Podvalová (5. září 1909, Čakovice[1]16. května 1992, Praha) byla česká operní pěvkyně, sopranistka, dlouholetá sólistka Opery Národního divadla v Praze (19371978), která se proslavila především jako vynikající představitelka kněžny Libuše ve stejnojmenné opeře Bedřicha Smetany.

Již od dětství se učila hře na housle a klavír a hrála ochotnicky divadlo. Zpěv studovala nejprve soukromě u A. Fassatiové, od roku 1933 pak na Pražské konzervatoři u Doubravky Branbergerové a Pavla Dědečka. Základy herectví získala u Ferdinanda Pujmana.[2] Po ukončených studiích zpěvu na konzervatoři v letech 19351937[3] působila v brněnské opeře, odkud z podnětu dirigenta Václava Talicha v roce 1937 přešla do pražského Národního divadla. Jednalo se o zpěvačku s fenomenálním hlasovým projevem, který se skvěle hodil pro náročné dramatické role, její krásný hlas se v jejím případě vzácně snoubil s výrazným hereckým nadáním a velice působivým osobním zjevem. Získala nejvyšší umělecká ocenění – národní umělkyně Československa a národní umělkyně Sovětského svazu.

Spolupracovala také s Československým rozhlasem, věnovala se koncertní činnosti, natočila řadu gramofonových snímků, vystupovala v televizi a ve filmu.

Jejím manželem byl redaktor a básník Zdeněk Kriebel, původním povoláním právník. Společně byli pohřbeni do hrobky na Vyšehradě, s postavou Krista z carrarského mramoru. Před rokem 2000 byl hrob vykopán a proměněn na „rodinu Janečkovu“ a její ostatky byly převezeny na hřbitov v Tišicích.

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených ČAK N1 • 1901-1911, s. 170. Dostupné online.
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 379.
  3. Český biografický slovník XX. století II, s. 595.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]