Michael Köhlmeier

Michael Köhlmeier
Rodné jménoMichael Johannes Maria Köhlmeier
Narození15. října 1949 (75 let)
Hard
Povoláníscenárista, rozhlasový moderátor, romanopisec a spisovatel
Alma materMarburská univerzita
Žánrpróza
Významná dílaDie Musterschüler
OceněníRauriská literární cena (1983)
Cena Johanna Petera Hebela (1988)
Manès-Sperber-Preis (1993)
Cena Antona Wildganse (1996)
Grimmelshausen-Preis (1997)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Monika Helfer (od 1981)
DětiPaula Köhlmeier
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Michael Köhlmeier v roce 2008 (Autor: Franziska Kafka)
Michael Köhlmeier (2016)

Michael Johannes Maria Köhlmeier (* 15. října 1949, Hard, Vorarlbersko) je rakouský spisovatel a vypravěč.[1][2]

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě studoval politologii a germanistiku v Marburgu, dále pak matematiku a filozofii v Gießenu a Frankfurtu nad Mohanem.[3]

Jeho manželkou je od roku 1981 spisovatelka Monika Helfer (* 1947)[4][5], s níž měl dceru, spisovatelku Paulu (1982–2003)[6], která tragicky zemřela při pádu z ruiny hradu Alt-Ems (Hohenems) ve věku 21 let.[7]

Literární ocenění (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1974 - Rauriské stipendium (Rauriser Förderungspreis) za jednoaktovku Like Bob Dylan
  • 1975 - Anerkennungspreis der Dr.-Ernst-Koreth-Stiftung v Linci
  • 1976 - Nachwuchsstipendium für Literatur des Österreichischen Bundesministeriums für Unterricht und Kunst
  • 1983 - Rauriská literární cena za Der Peverl Toni
  • 1984 - Prémie Rakouského rozhlasu za rozhlasovou hru (Hörspielprämie des Österreichischen Rundfunks) za Veltliner und Betrogen
  • 1985 - Rakouské státní stipendium za literaturu (Österreichisches Staatsstipendium für Literatur)
  • 1985 - Literární cena Georga Rendla (Georg-Rendl-Literaturpreis)
  • 1987 - Ehrengabe für Kunst und Wissenschaft des Landes Vorarlberg
  • 1988 - Cena Johanna Petera Hebela
  • 1993 - Stipendium spolkové země Vorarlberg (Förderpreis des Landes Vorarlberg)
  • 1993 - Rozhlasová hra roku za Theorie der völligen Hilflosigkeit
  • 1995 - Cena Manèse Sperbera (Manès-Sperber-Preis)
  • 1997 - Cena Antona Wildganse (Anton-Wildgans-Preis)
  • 1997 - Cena Johanna Jacoba Christopha von Grimmelshausen
  • 2001 - Čestná cena vorarlberských knihkupců (Ehrenpreis des Vorarlberger Buchhandels)
  • 2007 - Rakouské ocenění za literaturu (Österreichischer Würdigungspreis für Literatur)
  • 2007 - Zlatý odznak za zásluhy spolkové země Vídeň (Goldenes Verdienstzeichen des Landes Wien)
  • 2007 - Užší nominace na Německou knižní cenu za Abendland
  • 2008 - Literární cena Bodamského jezera (Bodensee-Literaturpreis)
  • 2010 - Širší nominace na Německou knižní cenu za Madalyn
  • 2011 - Rakouská knižní cena za literaturu pro děti a mládež (Österreichischer Kinder- und Jugendbuchpreis) za Rosie und der Urgroßvater
  • 2014 - Literární cena Waltera Hasenclevera (Walter-Hasenclever-Literaturpreis)[8]
  • 2014 - Cena Toniho Russe (Toni-Russ-Preis)
  • 2014 - Širší nominace na Německou knižní cenu za román Dva pánové na pláži
  • 2016 - Širší nominace na Rakouskou knižní cenu za román Das Mädchen mit dem Fingerhut[9]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

V jeho dílech se objevují často pověsti, biblické příběhy[10], či např. inspirace řeckou mytologií.[11]

Přehled děl v originále (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Das Mädchen mit dem Fingerhut: Roman. 2. vyd. München: Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, 2016. 144 S.
  • Die Abenteuer des Joel Spazierer: Roman. München: Carl Hanser Verlag, 2013. 652 S.
  • Zwei Herren am Strand: Roman. 14. vyd. München: Carl Hanser Verlag GmbH & Co. KG, 2014. 256 S.
  • Spielplatz der Helden: Roman. Deutscher Taschenbuch Verlag (dtv), 2013. 352 S.
  • Madalyn: Roman. München: Carl Hanser Verlag, 2010. 174 S.
  • Die Musterschüler: Roman. Deutscher Taschenbuch Verlag (dtv), 2009. 608 S.
  • Idylle mit ertrinkendem Hund. Wien: Deuticke Verlag, 2008. 110 S.
  • Abendland: Roman. München: Carl Hanser Verlag, 2007. 780 S.
  • Nachts um eins am Telefon. Wien: Deuticke Verlag, 2005. 159 S.
  • Geschichten von der Bibel: Von der Erschaffung der Welt bis Moses. Piper Taschenbuch, 2004. 576 S.
  • Geschichten von der Bibel: Von der Erschaffung der Welt bis Josef in Ägypten. München: Piper Verlag, 2000. 267 S.
  • Das große Sagenbuch des klassischen Altertums. Piper Taschenbuch, 2002. 640 S.
  • Der Tag, an dem Emilio Zanetti berühmt war: Novelle. Wien: Deuticke Verlag, 2002. 108 S.
  • Geh mit mir: Roman. München: Piper Verlag, 2000. 190 S.
  • Die Nibelungen: neu erzählt. Piper Taschenbuch, 1999. 128 S.
  • Bleib über Nacht. München: Heyne Verlag, 1993. 237 S.
  • Der Peverl Toni und seine abenteuerliche Reise durch meinen Kopf: Roman. Hoffmann und Campe Verlag, 1982. 339 S.

České překlady

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Michael Köhlmeier [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Michael Köhlmeier [online]. www.ogl.at [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ KÖHLMEIER, Michael In: austria-forum.org
  4. ↑ DOBRETSBERGER, Christine. Zeitgenossen - Monika Helfer. Wiener Zeitung Online [online]. 2012-11-16 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19. 
  5. ↑ Monika Helfer [online]. www.ogl.at [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Redakce. Schriftstellerin Paula Köhlmeier tödlich verunglückt. derStandard.at [online]. 2003-08-29 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Autorin Paula Köhlmeier starb vor zehn Jahren. vol.at [online]. 2013-08-22 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ EHRENBERGER, Jakub. Od Streeruwitzové po Schnitzlera: Rakouská literatura v roce 2014. iLiteratura.cz [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ Buchpreis: Köhlmeier und Mayröcker nominiert. Die Presse. 2016-09-06. Dostupné online [cit. 2017-09-11]. (německy) 
  10. ↑ Michael Köhlmeier [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ SCHRÖDER, Lothar. Michael Köhlmeier: Die tragische Biografie eines Preisträgers. RP ONLINE [online]. 2015-06-02 [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]