Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam
| Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam Îles Saint Paul et Amsterdam | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Marseillaise | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | není | ||
| Rozloha | 65 km² z toho 0 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Mont de la Dives na o. Amsterdam (881 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +5 | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | ostrovy trvale neobydleny | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | distrikt Francouzských jižních a antarktických území (TAAF) | ||
| Vznik | 1955 (ustanovení) | ||
| Prezident | Emmanuel Macron | ||
| Prefekt Správce distriktu | Pascal Bolot Pierre-Henri Lipère[1] | ||
| Měna | Euro (EUR) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 260 ATF TF | ||
| MPZ | F | ||
| Národní TLD | .tf | ||
Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam (fr. Îles Saint-Paul et Amsterdam), jsou jedním z pěti distriktů francouzského zámořského teritoria s názvem Francouzská jižní a antarktická území (TAAF), které je přidruženým územím Evropské unie. Jedná se o oblast, která nikdy nebyla trvale obydlená.[2][3]
Situace
[editovat | editovat zdroj]Souostroví Svatý Pavel a Amsterdam je tvořeno dvěma ostrovy, Svatý Pavel a Amsterdam, které se nacházející v nejopuštěnější části Indickém oceánu. Rozkládají se zhruba na 38° jižní zeměpisné šířky a 77° východní zeměpisné délky, jsou od sebe vzdálené asi 80 km. Leží přibližně ve dvou třetinách cesty z Afriky do Austrálie, k nejbližší pevnině, k Austrálii mají asi 3200 km. Jsou to nejvýchodnějšími ostrovy TAAF, geograficky je lze již řadit k Antarktidě.
Ostrovy jsou vulkanického původu, vznikly asi před 690 tisíci a dotvořeny byla asi před 400 až 200 tisíci léty. Zůstaly zde i sopečné kaldery, převažující horninou je čedič.[3][4]
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Na ostrovech je mírné oceánské podnebí. Průměrná roční teplota je okolo 13 °C (v Praze 8 °C), srážky asi 1120 mm (v Praze 540 mm) a průměrná rychlost větru u hladiny moře dosahuje 7 m/sec (v Praze 4 m/sec).[4][5][6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Větší ostrov objevil v roce 1522 Španěl Juan Sebastián Elcano a menší ostrov až o 100 let později spatřil Holanďan Haevick Claeszoonn. Větší ostrov v roce 1633 nazval Holanďan Antonio van Diemen jménem Nový Amsterdam, které bylo později zkráceno na Amsterdam. Menší ostrov objevitel pojmenoval dle své lodě Zeewolf, později dostal jméno Svatý Pavel. V roce 1792 byly započaty prvé průzkumy ostrovů a byly prohlášeny za francouzská území. Formálně byly ostrovy znovu vyhlášeny za francouzské v roce 1843, roku 1924 byly jako depandance připojeny k Madagaskaru.
V 18. a 19. století byly ostrovy základnou lovců tuleňů, kteří se na ostrovech v hojné míře pravidelně vyváděli svá mláďata. Z tuleňů získávali lovci tuk a hlavně cenné kožešiny. Koncem 19. století již byli tuleni vybiti a ostrovy zůstaly opuštěny, neuspěly ani pokusy Francouzů zřídit zde rybářské osady. Rokem 1870 započal na ostrově Amsterdam pokus chovat zde hovězí dobytek, ale již za rok byla stáda opuštěna. Ostrovy, které leží poblíž frekventované námořní trasy z Afriky do Austrálie, byly občas navštěvovány okolo plujícími loďmi, které zde mohly načerpat pitnou vodu i získat dříví na opravu. Po otevření Suezského průplavu v roce 1869 se dopravní trasy přesunuly severněji a ostrovy se dostávaly stále více do izolace.[3][6][4][7]
Flora a fauna
[editovat | editovat zdroj]Flora utrpěla ekologické škody částečnou likvidaci autochtonních druhů hlavně na ostrově Amsterdam. Tam dosud veliké škody působí zdivočelý hovězí dobytek, který se z původních pěti kusů rozrostl na celkový počet asi 2000, neúměrně sešlapává a spásá travnaté porosty. Ohrožuje i raritu ostrova, málo rozšířený strom Phylica nitida dorůstající do výšky 6 až 7 m. V době objevení ostrova rostl asi na jeho třetině výměry, dnes z něj jsou jen zbytky přežívající díky oplocení. Rostou zde běžné luční rostliny, bodláky, traviny, kapradiny, sítiny a poblíž rašelinišť rašeliníky, mechy i játrovky.
K původní ostrovní fauně patří hlavně druhy, které zde jen přechodně hnízdí, jako albatrosi, buřňáci, chaluhy, rybáci, tučňáci a lachtani i rypouši. Jediným trvale zde žijícím ptákem je 10 až 12 cm velký, pestře zbarvený astrild vlnkovaný. Ve vodách poblíže ostrova se často objevuje kosatka dravá.
Dále zde volně žijí introdukováni savci myši a krysy, kočky, králíci a hovězí dobytek. V minulosti zde žili ještě psi, prasata a kozy. Všichni tito savci místní floře a fauně značně škodí lovem hnízdících zvířat, ničením jejich hnízdišť i neúměrným spásáním dostupné vegetace.[3][6][4]
Přítomnost
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1949 zde každoročně přebývá na základně Martin-de-Viviès na ostrově Amsterdam vědecká expedice, převážně zaměřená na oceánografií, meteorologii a studium vlivu atmosférického znečištění na vývoj počasí. Ostrovy včetně 12 mílového teritoriálního pásma okolo byly prohlášeny za přírodní rezervaci, kde je zakázán lov a vstup je možný jen na povolení.
V roce 1955 byly oba ostrovy začleněny do nově vzniklého distriktu Francouzská jižní a antarktická území. Nejsou zde trvale žijící obyvatele, tudíž ani volené orgány samosprávy. Vše spravuje prefekt sídlící v Saint-Pierre na ostrově Réunion (vzdáleném 2880 km), ten podléhá francouzskému Ministerstvu pro zámoří, které vede od června 2009 p. Brice Hortefeux.
Průmysl nebo zemědělství neexistuje. Veškerou dopravu v oblasti TAAF zajišťuje vědecká loď Marion Dufresne o délce 120 m a výtlaku 10 000 t, která mimo vlastního oceánologického výzkumu zajišťuje i zásobování výzkumníků na Amsterdamu a udržuje 4krát ročně spojení s Francii. Přístav ani letiště zde nejsou.[3][6][8] Od roku 2019 jsou ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam a okolní moře (souhrnná plocha 201 km²) společně s Kerguelenami a Crozetovymi ostrovy součástí světového přírodního dědictví UNESCO.[9]
Perly místní přírody
[editovat | editovat zdroj]-
Phylica nitida někdy jako synonym Phylica arborea -
Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) -
Lachtan jižní (Arctocephalus tropicalis) -
Chaluha velká (Stercorarius skua)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.taaf.fr [online]. [cit. 2012-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-09.
- ↑ Zprávy ALFA9: Přidružená území Evropské unie - Francouzská jižní a antarktická území [online]. Soft Books, s.r.o., Na okraji 42, Praha 6, rev. 17.12.2010 [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ a b c d e TAAF: Le district Saint-Paul et Amsterdam [online]. Siège des Taaf, Saint Pierre, Île de la Réunion, France [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-08. (francouzsky)
- ↑ a b c d Discover France :Saint-Paul end Amsterdam Islands [online]. Ian C. Mills, Wharton Group, Livingston, NJ, USA [cit. 2011-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ENVIS: Podnebí [online]. ENVIS – Informační servis, Magistrát hl. m. Praha [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-07.
- ↑ a b c d CARROLL, Paul. The South Atlantic end Subantarctic Islands: Amsterdam/Saint Paul [online]. Paul Carroll, Subantarctic.org., Derby, GB, rev. 01.03.2004 [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-22. (anglicky)
- ↑ World Statesmen.org: French Southern and Antarctic Lands [online]. World Statesmen.org [cit. 2011-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The World Factbook: World Leaders [online]. Central Intelligence Agency, USA [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-01. (anglicky)
- ↑ List of World Heritage - French Austral Lands and Seas [online]. UNESCO [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. (anglicky)