Richard Sorge | |
---|---|
Narození | 4. října 1895 Baku |
Úmrtí | 7. listopadu 1944 (ve věku 49 let) Věznice Sugamo |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Hřbitov Tama (35°41′3″ s. š., 139°31′1″ v. d.) |
Národnost | Němci |
Alma mater | Hamburská univerzita |
Povolání | novinář, zpravodajský důstojník, diplomat a špión |
Zaměstnavatel | GRU |
Ocenění | Hrdina Sovětského svazu (1964) Leninův řád (1964) Železný kříž |
Politické strany | Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa (1916–1919) Komunistická strana Německa (od 1919) Komunistická strana Sovětského svazu (od 1925) Národně socialistická německá dělnická strana (od 1934) |
Rodiče | Gustav Wilhelm Richard Sorge |
Příbuzní | Friedrich Adolph Sorge (prastrýc) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard Sorge (rusky Рихард Зорге; 4. října 1895, Baku – 7. listopadu 1944, Tokio) byl sovětský špion v Japonsku za druhé světové války a Hrdina Sovětského svazu.[1]
Narodil se v Sabunchi, na předměstí Baku v carském Rusku (dnes Ázerbájdžán),[2][3] jako nejmladší z devíti dětí německého inženýra Wilhelma Sorgeho († 1907), pracujícího pro ropnou společnost, a jeho ruské manželky Niny Semjonovny Kobělevy. Shodou okolností byl jeho prastrýc (často se mylně uvádí dědeček) Friedrich Adolf Sorge tajemníkem Karla Marxe.
Když byly Richardovi tři roky, odjela jeho rodina z Ruska do Německa. V roce 1914 vstoupil do německé armády. Bojoval na západní frontě a vypracoval se až na desátníka. V březnu 1916 utrpěl těžké zranění, kdy mu šrapnel utrhl tři prsty a poranil obě nohy tak, že do konce života kulhal. Po vyléčení se stal marxistou.
V letech 1917 a 1918 studoval ekonomiku na univerzitách v Berlíně, Kielu a Hamburku. V roce 1919 se stal členem Komunistické strany Německa. Propagoval myšlenky komunismu ve Wuppertalu, Frankfurtu nad Mohanem a byl redaktorem stranických novin v Solingenu.
V roce 1924 odjel do SSSR, kde pracoval v několika úřadech. V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu a stal se aktivním členem Kominterny. Po pádu Nikolaje Bucharina v roce 1929 byl přeložen k Rudé armádě, kde prodělal výcvik zpravodajského důstojníka. Na počátku následujícího roku se spolupracovníky zamířil do Šanghaje.
V roce 1933 vstoupil jako agent provokatér do NSDAP, odkud byl poté odvelen jako diplomat do Číny.
Na začátku druhé světové války se nechal zaměstnat v GRU a odešel do Japonska, aby do Moskvy odesílal zprávy o nepříteli. Získal i informace o přípravách operace Barbarossa a několikrát varoval Stalina. Nakonec však byl japonskou kontrarozvědkou odhalen a roku 1941 zatčen.[4]
Roku 1943 byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava byla uskutečněna 7. listopadu 1944 ve věznici Sugamo v 10.20. Jeho poslední slova byla: „Ať žije Komunistická strana Sovětského svazu! Ať žije Rudá armáda!“, na provazu se dusil bezmála 20 minut.
Roku 1964 byl in memoriam vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Зорге, Рихард na ruské Wikipedii.