Tim Pütz

Tim Pütz
Tim Pütz na French Open 2019
Tim Pütz na French Open 2019
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození19. listopadu 1987 (36 let)[1]
Místo narozeníFrankfurt nad Mohanem, Západní Německo[1]
BydlištěUsingen, Německo[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2011[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 610 719 USD
Dvouhra
Poměr zápasů1–2
Tituly0 ATP, 7 ITF
Nejvyšší umístění163. místo (2. února 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2015)
French Open3. kolo kvalifikace (2015)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů189–111
Tituly9 ATP, 15 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (29. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022, 2024)
French Openčtvrtfinále (2020, 2021, 2023)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openfinále (2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Openvítěz (2023)
US Open2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240912a12. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tim Pütz (* 19. listopadu 1987 Frankfurt nad Mohanem) je německý profesionální tenista. Na grandslamu zvítězil s Mijou Katovou ve smíšené soutěži French Open 2023. V páru s Kevinem Krawietzem prohrál finále čtyřhry na US Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2015 na 163. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 7. místě. Trénuje ho Dominik Meffert. Připravuje se v Mnichově.[3][1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lisabonskou světovou baráží proti Portugalsku, v níž vyhrál s Janem-Lennardem Struffem pětisetovou čtyřhru. Němci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 15–1 ve čtyřhře.[4]

Německo reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve druhém kole mužské čtyřhryKevinem Krawietzem podlehli Britům Andymu Murraymu a Joeovi Salisburymu.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole kvalifikace US Open 2013 mu krajan Julian Reister uštědřil v závěrečné sadě tzv. zlatý set, když v jejím průběhu nevyhrál ani jednu výměnu.[5] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Slovák Andrej Martin, Belgičan Ruben Bemelmans a Maďar Márton Fucsovics. V úvodním kole wimbledonské dvouhry přehrál Teimuraze Gabašviliho, než skončil na raketě šestnáctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Podruhé si dvouhru zahrál na Australian Open 2015 opět po zvládnutém kvalifikační soutěži. V melbournském singlu na úvod podlehl Donaldu Youngovi ve čtyřech sadách.[6]

Na Monte-Carlo Masters 2022

Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval květnovou čtyřhrou na Geneva Open 2017, do níž obdržel se Švýcarem Johanem Niklesem divokou kartu. Po odstoupení dvou soupeřů odehráli první zápas až v semifinále, v němž nestačili na Kolumbijce Juana Sebastiána CabalaRobertem Farahem. První singlové kvalifikace se zúčastnil již na travnatém Gerry Weber Open 2014 v Halle. Na túře ATP však nikdy neprošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže, když do července 2021 neuspěl ve třinácti kvalifikacích. Premiérové finále si zahrál ve stuttgartském deblu MercedesCupu 2018, kde startoval s krajanem Philippem Petzschnerem. V boji o titul na travnatém turnaji zdolali švédsko-polský pár Robert Lindstedt a Marcin Matkowski po dvousetovém průběhu, když nečelili ani jedné brejkové hrozbě. Bodový zisk mu zajistil posun na nové kariérní maximum, 79. místo žebříčku čtyřhry.[7] Poté ovládl i mnichovský debl BMW Open 2019, v páru s Dánem Frederikem Nielsenem po závěrečném vítězství nad brazilsko-indickým duem Marcelo Demoliner a Divij Šaran.[8]

Do čtvrtfinále grandslamu se probojoval s Nielsenem v deblu French Open 2020. Před branami semifinále však odešli poraženi z třísetové bitvy proti Cabalovi s Farahem. Dvě ze tří sad rozhodl až tiebreak, včetně rozhodujícího dějství v poměru míčů 7:9. V únoru 2021 triumfoval s Monačanem Hugem Nysem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021[9] a poté Lyon Open 2021.[10] První grandslamovou trofej vybojoval s Japonkou Mijou Katovou ve smíšené čtyřhře French Open 2023. Ve finále zdolali kanadsko-novozélandský pár Bianca Andreescuová a Michael Venus. Pařížský mix ovládl jako třetí německý tenista po Aussemové z roku 1930 a Grönefeldové z roku 2014.[11]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2024 US Open tvrdý Německo Kevin Krawietz Austrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
4–6, 6–7(4–7)

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2023 French Open antuka Japonsko Miju Katová Kanada Bianca Andreescuová
Nový Zéland Michael Venus
4–6, 6–4, [10–6]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 19 (9–10)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–1)
ATP Tour 500 (4–3)
ATP Tour 250 (4–5)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. červen 2018 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva Německo Philipp Petzschner Švédsko Robert Lindstedt
Polsko Marcin Matkowski
7–6(7–5), 6–3
Vítěz 2. květen 2019 Mnichov, Německo ATP 250 antuka Dánsko Frederik Nielsen Brazílie Marcelo Demoliner
Indie Divij Šaran
6–4, 6–2
Vítěz 3. květen 2021 Estoril, Portugalsko ATP 250 antuka Monako Hugo Nys Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Dominic Inglot
7–5, 3–6, [10–3]
Vítěz 4. květen 2021 Lyon, Francie ATP 250 antuka Monako Hugo Nys Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 5–7, [10–8]
Vítěz 5. 18. července 2021 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Nový Zéland Michael Venus Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 6–7(3–7), [10–8]
Vítěz 6. 7. listopadu 2021 Paříž, Francie ATP 1000 tvrdý (h) Nový Zéland Michael Venus Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–3, 6–7(4–7), [11–9]
Finalista 1. 13. února 2022 Rotterdam, Nizozemsko ATP 500 tvrdý (h) Jižní Afrika Lloyd Harris Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–4, 6–7(5–7), [5–10]
Vítěz 7. 26. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty ATP 500 tvrdý Nový Zéland Michael Venus Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(5–7), [16–14]
Finalista 2. 12. června 2022 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva Nový Zéland Michael Venus Polsko Hubert Hurkacz
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Finalista 3. 19. června 2022 Halle, Německo ATP 500 tráva Nový Zéland Michael Venus Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
4–6, 7–6(7–5), [12–14]
Finalista 4. 31. července 2022 Kitzbühel, Rakousko ATP 250 antuka Nový Zéland Michael Venus Španělsko Pedro Martínez
Itálie Lorenzo Sonego
7–5, 4–6, [8–10]
Finalista 5. 21. srpna 2022 Cincinnati, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Nový Zéland Michael Venus USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 6–7(5–7)
Finalista 6. 23. dubna 2023 Mnichov, Německo ATP 250 antuka Německo Kevin Krawietz Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 4–6
Finalista 7. červen 2023 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva Německo Kevin Krawietz Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(2–7), 3–6
Vítěz 8. červenec 2023 Hamburk, Německo (2) ATP 500 antuka Německo Kevin Krawietz Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–4), 6–3
Finalista 8. leden 2024 Brisbane, Austrálie ATP 250 tvrdý Německo Kevin Krawietz Spojené království Lloyd Glasspool
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–7(3–7), 7–5, [10–12]
Finalista 9. červen 2024 Halle, Německo ATP 500 tráva Německo Kevin Krawietz Itálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Vítěz 9. červenec 2024 Hamburk, Německo (3) ATP 500 antuka Německo Kevin Krawietz Francie Fabien Reboul
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(10–8), 6–2
Finalista 10. září 2024 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Německo Kevin Krawietz Austrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
4–6, 6–7(4–7)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (0 D; 15 Č)
ITF (7 D; 4 Č)

Dvouhra (7 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. říjen 2011 Leimen, Německo tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert 6–3, 6–3
2. září 2012 Sarreguemine, Francie koberec (h) Francie Elie Rousset 7–5, 6–2
3. leden 2013 Bagnoles, Francie antuka (h) Maďarsko Márton Fucsovics 6–0, 4–1skreč
4. březen 2013 Gatineau, Kanada tvrdý (h) USA Austin Krajicek 6–2, 6–4
5. červen 2013 Essen, Německo antuka Německo Steven Moneke 6–2, 7–5
6. září 2013 Forbach, Francie koberec (h) Německo Oscar Otte 6–2, 6–2
7. srpen 2017 Neuchatel, Švýcarsko antuka Japonsko Hirojasu Ehara 6–2, 6–2

Čtyřhra (19 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2011 Kempten, Německo antuka Německo Steven Moneke Německo Andre Wiesler
Německo Marcel Zimmermann
6–2, 6–3
2. srpen 2012 Wetzlar, Německo antuka Německo Steven Moneke Německo Andre Begemann
Mexiko Alejandro Figueroa
6–2, 6–0
3. prosinec 2012 Jakarta, Indonésie tvrdý Nový Zéland Michael Venus Spojené království Brydan Klein
Austrálie Dane Propoggia
7–5, 6–3
4. březen 2013 Gatineau, Kanada tvrdý (h) Německo Moritz Baumann USA Adam El Mihdawy
Kanada Peter Polansky
7–6(7–0), 6–1
1. srpen 2013 Liberec, Česko antuka Austrálie Rameez Junaid Austrálie Colin Ebelthite
Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
6–0, 6–2
2. listopad 2013 Ortisei, Itálie tvrdý (h) Německo Christopher Kas Německo Benjamin Becker
Itálie Daniele Bracciali
6–2, 7–5
3. duben 2014 Saint-Brieuc, Francie tvrdý (h) Německo Dominik Meffert Německo Philipp Marx
Rusko Victor Baluda
6–4, 6–3
4. květen 2014 Heilbronn, Německo antuka Německo Andre Begemann Nizozemsko Jesse Huta Galung
Austrálie Rameez Junaid
6–3, 6–3
5. únor 2015 Vratislav, Polsko tvrdý (h) Německo Philipp Petzschner Kanada Frank Dancevic
Polsko Andriej Kapaś
7–6(7–4), 6–3
6. září 2016 Sibiu, Rumunsko antuka Nizozemsko Robin Haase Francie Jonathan Eysseric
Francie Tristan Lamasine
6–4, 6–2
7. září 2017 Janov, Itálie antuka Německo Jan-Lennard Struff Argentina Guido Andreozzi
Uruguay Ariel Behar
7–6(7–5), 7–6(10–8)
8. leden 2018 Nouméa, Nová Kaledonie tvrdý Francie Hugo Nys Kolumbie Alejandro González
Španělsko Jaume Munar
6–2, 6–2
9. březen 2018 Jokohama, Japonsko tvrdý Německo Tobias Kamke Thajsko Sančai Ratiwatana
Thajsko Sončat Ratiwatana
3–6, 7–5, [12–10]
10. březen 2018 Lille, Francie tvrdý (h) Francie Hugo Nys Indie Džívan Nedunčežijan
Indie Purav Radža
7–6(7–3), 1–6, [10–7]
11. květen 2018 Aix-en-Provence, Francie antuka Německo Philipp Petzschner Argentina Guido Andreozzi
Francie Kenny de Schepper
6–7(3–7), 6–2, [10–8]
12. duben 2019 Tunis, Tunisko antuka Belgie Ruben Bemelmans Argentina Facundo Argüello
Argentina Guillermo Durán
6–3, 6–1
13. listopad 2019 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Dánsko Frederik Nielsen Česko Roman Jebavý
Slovensko Igor Zelenay
4–6, 7–6(7–4), [11–9]
14. listopad 2019 Helsinky, Finsko tvrdý (h) Dánsko Frederik Nielsen Chorvatsko Tomislav Draganja
Rusko Pavel Kotov
7–6(7–2), 6–0
15. únor 2021 Biella, Itálie tvrdý (h) Monako Hugo Nys Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
7–6(7–4), 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Pütz na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Tim Pütz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240529a29. května 2024
  2. Tim Pütz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240912a12. září 2024
  3. Tim Puetz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Tim Pütz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240529a29. května 2024
  5. Zlatý set po třiceti letech. Německý tenista nedovolil soupeři ani bod. iDNES.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2021-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-06. 
  6. Tim Puetz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Read & Watch: German Joy: Petzschner/Puetz Win Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-17 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Nielsen/Puetz Win Munich On Team Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2019-05-05 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Hugo Nys & Tim Puetz Collect First ATP Tour Team Title In Estoril [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-02 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Nys/Puetz Win Lyon Crown Over Herbert/Mahut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Kato & Puetz Clinch Roland Garros Mixed Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]