Velká výstava německého umění

Dům německého umění v Mnichově na fotografii z časopisu NS-Frauenwarte z roku 1939

Velká výstava německého umění (německy Große Deutsche Kunstausstellung, zkráceně GDK) proběhla v letech 1937–1944 celkem osmkrát, a to ve zvláště k tomuto účelu vybudovaném Domě německého umění v Mnichově. Muzeum zahájilo svou činnost 18. července 1937 právě uspořádáním prvního ročníku Velké výstavy, která prezentovala národně socialistické umění. To vycházelo především z realismu 19. století a nacisté je prohlašovali za vyvrcholení "dlouholeté skutečné německé umělecké tradice". Na výstavách se objevovaly především malby, grafiky a sochy. Tematická skladba děl měla do jisté míry i propagandistický záměr. Kromě běžných portrétů, krajin, rustikálních témat, aktů či mytologických scén zde byly značně zastoupeny politické a vojenské náměty, jako portréty nacistických vůdců, díla odrážející životní realitu nacismu, vyobrazení vojáků či válečné výjevy.

Výstava, zabírající přízemí, první patro a dvě dvoupatrové slavnostní síně (Ehrenhalle) situované uprostřed budovy, se deklarovala jako nejdůležitější kulturní počin v nacionálně socialistickém Německu a byla koncipována především jako prodejní. Výtvarníci zde směli soustředit více svých děl (zpravidla maximálně deset), přičemž mezi nimi mohlo být i několik neprodejných prací. Během výstavy bylo jednomu vybranému umělci umožněno rozsáhleji se prezentovat ve zvláštní přehlídce (Sonderschau).

Organizační a technické záležitosti spjaté s přípravou výstav zajišťoval Dům německého umění (Nový skleněný palác) (Haus der Deutschen Kunst – Neuer Glaspalast) coby veřejnoprávní instituce, uměleckou stránku věci pak řídil pověřenec prezidenta Říšské komory pro výtvarné umění (Beauftragter des Präsidenten der Reichskammer der bildenden Künste) jmenovaný Adolfem Hitlerem.

Do roku 1940 výstavy trvaly zhruba 3-4 měsíce, v pozdějších letech pak byly konány zpravidla od července až do uspořádání dalšího ročníku, tedy prakticky celý rok. Otevřeno bylo denně, včetně nedělí a svátků, od 9 do 18 hodin. Práce, prodané během výstav, mohly být nahrazeny jinými „hodnotnými díly“. Jako smluvní partner při prodeji fungoval samotný Dům německého umění. Fotografování a kopírování vystavených prací se během výstavních hodin vůbec nepovolovalo, avšak od roku 1943 bylo po předchozím schválení umožněno pro tiskové účely.

Výstavy měly značnou návštěvnost, například roku 1937 GDK navštívilo zhruba 600.000 lidí a v roce 1942 dokonce 847.000 návštěvníků.[1][2]

Den po zahájení prvního ročníku GDK byla 19. července 1937 pro ukázku v té době odsuzovaného umění uspořádána putovní výstava Zvrhlé umění (Entartete Kunst), nejprve v Dvorské zahradě v Mnichově.[3]

Vystavující umělci (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Malíři a grafici

[editovat | editovat zdroj]
Katalog GDK z roku 1939

Sochaři

[editovat | editovat zdroj]

Termíny konání

[editovat | editovat zdroj]
Dům umění v Mnichově, 2009
  • I. GDK 18. července 1937 – 31. října 1937. Výstavu zahájil Adolf Hitler.
  • II. GDK 10. června 1938 – 16. října 1938. 1158 vystavených děl a zvláštní přehlídka 21 prací Wernera Peinera z Kroneburgu.
  • III. GDK 16. července 1939 – 15. října 1939. Tento ročník Velké výstavy německého umění byl zahájen na závěr dvoudenní akce Den německého umění (Tag der Deutschen Kunst)
  • IV. GDK 27. července 1940 – únor 1941. 1397 vystavených děl od 752 umělců (v polovině října 1940 byly prodané práce nahrazeny 317 dále vybranými díly) a zvláštní přehlídka 35 prací Friedricha Stahla z Říma. Výstavu zahájil říšský ministr ministr propagandy Joseph Goebbels.
  • V. GDK 26. července 1941 – až do uspořádání dalšího ročníku. 1347 vystavených děl od 647 umělců a zvláštní přehlídka 27 prací Raffaela Schustera-Woldana z Berlína. Výstavu zahájil říšský ministr ministr propagandy Joseph Goebbels.
  • VI. GDK 4. července 1942 – až do uspořádání dalšího ročníku. 1213 vystavených děl od 680 umělců a zvláštní přehlídka 22 prací Karla Leipolda z Berlína. Výstavu zahájil říšský ministr ministr propagandy Joseph Goebbels.
  • VII. GDK 26. června 1943 – až do uspořádání dalšího ročníku. 1141 vystavených děl od 660 umělců a zvláštní přehlídka 35 prací Petera Philippi z Rothenburgu nad Tauberou. Výstavu zahájil říšský ministr ministr propagandy Joseph Goebbels.
  • VIII. GDK červen 1944-?

Zvláštní výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • Malé sbírky Malířství – Plastika – Grafika (Kleine Kollektionen Malerei – Plastik – Graphik) 21. května – 26. června 1938
  • Zvláštní přehlídky (Sonderschauen) – viz výše u termínů konání

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Frederic Spotts: Hitler a síla estetiky, Praha: Epocha 2007, s. 188
  2. ↑ Ein Blick für das Volk. Die Kunst für Alle
  3. ↑ Werner Lang: Entartete Kunst. projekte.vhs.at [online]. [cit. 2009-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-04. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Große Deutsche Kunstausstellung im Haus der Deutschen Kunst zu München. Offizieller Ausstellungskatalog. München: Knorr & Hirth resp. F. Bruckmann KG, 1937–1944 (přehled vystavovaných děl s připojenými fotografickými reprodukcemi vybraných prací). Ke katalogu vycházely rovněž dodatky obsahující seznam děl, jimiž byly nahrazeny prodané práce.
  • Rolf Kapp: Mírové dílo Adolfa Hitlera, Praha: Orbis 1942, s. 32-33.
  • Josef Wulf: Die bildenden Künste im Dritten Reich, Gütersloh: Sigbert Mohn Verlag, 1963, passim
  • Frederic Spotts: Hitler a síla estetiky, Praha: Epocha 2007, passim, ISBN 978-80-87027-08-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Große Deutsche Kunstausstellung na německé Wikipedii.