Władysława Markiewiczówna | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Władysława Markiewicz |
Narození | 5. února 1900 Bochnia |
Úmrtí | 17. května 1982 (ve věku 82 let) Katovice |
Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | klavíristka a hudební pedagožka |
Nástroje | klavír |
Ocenění | rytíř Řádu znovuzrozeného Polska |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Władysława Markiewiczówna (5. února 1900, Bochnia Polsko – 17. května 1982 Katovice, Polsko) byla polská pianistka, skladatelka a hudební pedagožka.
V roce 1905 se se svými rodiči přestěhovala do Řešova a roku 1913 do Krakova. Její otec Bronisław Markiewicz byl právník, viceprezident krakovského apelačního soudu. Hře na klavír se Władysława naučila už jako dítě díky své matce a babičce, později pokračovala ve studiu na Akademii Hudební společnosti v Krakově u Kazimierze Krzyształowicze a Seweryna Eisenbergera (v letech 1915 až 1920) a v Berlíně u Huga Leichtentritta a Brunona Eisnera (v letech 1922 až 1927).
Po návratu do Polska roku 1929 začala koncertovat s Arturem Malawským a vyučovat na Státní hudební konzervatoři v Katovicích, na které se v roce 1958 stala profesorkou a v letech 1963 až 1968 na ní vedla klavírní oddělení. Mezi její studenty patřili například Tadeusz Żmudziński, Kazimierz Kord, Andrzej Jasiński a Wojciech Kilar. Na konzervatoři působila až do roku 1973. V letech 1935 až 1960 koncertně vystupovala v duu se Stefanií Allinównou.
Byla členku Svazu polských skladatelů a Společnosti Fryderyka Chopina. Byla vyznamenána rytířským křížem Řádu znovuzrozeného Polska.