Šehzade Bájezíd (syn Sulejmana I.)

Şehzade Bayezid
Osmanská miniatura zachycující Suleymana I. s jeho synem Şehzadem Bayezidem
Osmanská miniatura zachycující Suleymana I. s jeho synem Şehzadem Bayezidem
Narození1525
Palác Topkapi
Úmrtí25. září 1561 (ve věku 35–36 let)
Kazvín
Místo pohřbeníSivas
Povoláníbásník
Nábož. vyznáníislám
ChoťPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ121784208
DětiMihrümah Sultan
Ayşe Sultan
RodičeSulejman I. a Roxolana
RodOsmanská dynastie
PříbuzníMihrimah Sultan, Şehzade Mustafa, Selim II., Şehzade Mehmed, Şehzade Abdullah, Şehzade Murad, Şehzade Cihangir a Raziye Sultan (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šehzade Bájezíd (1525, Konstantinopol, Osmanská říše25. září 1561, Kazvín, Persie) byl osmanský princ (turecky: şehzade), jeden z následníků na osmanský trůn a post sultána.

Bájezíd byl synem sultána Sulejmana I. (14941566), známého jako Velkolepý či Nádherný, a jeho oblíbenkyně a později legální manželky Hürrem Sultan (cca 15001558).

Každý osmanský princ a možný budoucí sultán byl poslán do provincie, ve které se stal guvernérem a de facto jí vládl. Bájezíd se stal guvernérem provincie Anatolia (turecky sancak). Nicméně během otcovy 12. výpravy v roce 1553 do Nachičevanu, části současného Ázerbájdžánu, byl poslán do Edirne, hlavní evropské části Osmanské říše. Bylo to kvůli kontrole Rumélie, kterou během výpravy nemohl hlídat jeden z jeho bratrů. Během této výpravy byl popraven jeho starší nevlastní bratr Šehzade Mustafa. Zprávy o popravě pobouřily celou říší, největší nepokoje byly právě v Rumélii, kterou měl Bájezíd dočasně na starost. Nepokoje uklidnil až Sulejman vracející se z výpravy.

Boj o trůn

[editovat | editovat zdroj]

Sulejman měl pět synů. Jeho druhý syn Mehmed zemřel v roce 1543. Po popravě Mustafy v roce 1553, který byl první v pořadí na trůn, a smrti Šehzade Džihangira, nejmladšího bratra, který byl od narození slabší a nemocný, zůstali už jen dva potenciální sultáni: Šehzade Selim (pozdější sultán Selim II.) a právě Bájezíd. Selim byl guvernérem provincie Manisa a Bájezíd byl guvernérem Kütahya, dvou velkých měst významných stejně jako Konstantinopol, tehdejší hlavní město.

Když bylo Sulejmanovi 60 let, boj o trůn mezi dvěma bratry začal. Sulejman nechtěl, aby došlo k vraždě, a tak bratry rozdělil: Selim byl poslán do provincie Konya a Bájezíd do provincie Amasya. Obě provincie byly příliš vzdálené od Konstantinopole. Selim byl rychlý a okamžitě se přesunul do Konye. Bájezíd však protestoval a nechtěl odjet do Amasye kvůli tomu, že tam byl poslán Mustafa a následně byl popraven. Myslel si, že otec s ním má stejné úmysly. Pobouřený Sulejman nazval Bájezída rebelem a vydal nařízení, že po jeho smrti bude sultánem Selim. To však nezastavilo bratry v boji, Selim společně s Mehmedem Pašou Sokolovićem plánoval zabít Bájezída nedaleko Konye 31. května 1559.

Bájezíd po bojích se Selimem

[editovat | editovat zdroj]

Bájezíd nakonec odjel do Amasye, ze které pak odjel do Persie se svými syny a malou armádou. Bájezída přivítal sám perský šáh Tahmasp, který byl úhlavním nepřítelem sultána Sulejmana a Osmanské říše. Jakmile se o tom Sulejman dozvěděl, vyslal do Persie několik poselstev s žádostí o vydání Bájezída. Šáh nakonec souhlasil a Bájezíd byl popraven společně se svými syny 25. září 1561 v safíjovském hlavním městě Kazvínu v Persii osmanským katem.

Manželka a rodina

[editovat | editovat zdroj]
  • Mihrimah Sultan (1547, Kütahya – 1593, Istanbul)
  • Hatice Sultan (narozena a zemřela 1550, Kütahya)
  • Ayşe Sultan (1553 Kütahya – 1572, Tokat)
  • Hanzade Sultan (narozena a zemřela 1556, Kütahya)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Bayezid na anglické Wikipedii.