Afula עפולה | |
---|---|
Stará vodárenská věž v centru Afuly | |
Poloha | |
Souřadnice | 32°36′28″ s. š., 35°17′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 60 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Severní |
Afula | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 26,9 km² |
Počet obyvatel | 60 000 (2020) |
Hustota zalidnění | 2 229,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Avhraham Alkabec (אברהם אלקבץ) |
Vznik | 1925 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Afula (hebrejsky עֲפוּלָה; arabsky العفولة, al-Afúla, v oficiálním přepisu do angličtiny Afula[1]) je město v Severním distriktu v Izraeli.
Nachází se v nadmořské výšce 60 m v Jizre'elském údolí, 12 km jižně od Nazaretu a zhruba 13 km severně od hranic Západního břehu Jordánu.
Západně od města protéká Jizre'elským údolím vodní tok Kišon. Severovýchodně od města se zvedá masiv Giv'at ha-More (novější předměstské čtvrtě se nacházejí na jeho svazích), ze kterého do údolí stékají vádí Nachal ha-More a Nachal Tevet, která pak ústí do Nachal Adašim, jež míjí město na severozápadní straně a pak ústí do Kišonu. Jizre'elské údolí přechází severně od města do údolí Bik'at Ksulot. Jihovýchodně od města zase navazuje Charodské údolí.
Afulu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Výjimkou jsou vesnice Sulam, ad-Dachi a Najn ležící v masivu Giv'at ha-More přibližně 5 km východním a severovýchodním směrem odtud, které obývají izraelští Arabové.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 60, která se zde kříží s dálnicí číslo 65 (ve východozápadním směru). Z města rovněž vybíhá k jihovýchodu dálnice číslo 71. Městem do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí. Pak byla zrušena, ale provoz na ní byl po nákladné rekonstrukci obnoven roku 2016. Funguje zde i stanice Afula. Ta na rozdíl od původní budovy nádraží z počátku 20. století leží na severním okraji města, zatímco historický objekt otomanské železniční stanice byl zachován jako památka. Zhruba 7 km jihozápadně se od města nachází letiště Megido.
Afula se nachází v oblasti Dolní Galileje, přibližně na půl cesty mezi Dženínem a Nazaretem. Rozkládá se na místě biblického města Ofel, kde žil Gideon. Je zmíněna v Knize Soudců (5:24) v souvislosti s Elišou, učedníkem Elijášovým, který žil nedaleko.
V roce 1799 se během Napoleonova egyptského tažení konala poblíž vesnice al-Fula bitva u hory Tábor.
V roce 1909 nebo 1910 zakoupil Jehošua Chankin první pozemky v Jizre'elském údolí o rozloze přibližně deset kilometrů čtverečních. Tento nákup znamenal začátek hořkých sporů mezi Araby a Židy ohledně práv vyhnaných zemědělců, kteří měli zdejší půdu v nájmu, a zaměstnání židovských nebo arabských hlídek.
Jako počátek vzniku moderní Afuly se pokládá rok 1925[1], kdy Americké sionistické společenství dokončilo výkup pozemků od rodiny Sursuků z Bejrútu. Nedaleká vesnice al-Fula, založená Saladinem, byla rozpuštěna. V době založení Afuly se toto sídlo nacházelo na železniční trati v Jizre'elském údolí, která byla během války o nezávislost v roce 1948 opuštěna. V roce 1930 byla v Afule otevřena Nemocnice ha-Emek, první moderní nemocniční zařízení v tehdejší mandátní Palestině, dodnes jeden z páteřních zdravotnických ústavů v zemi.
Afula byla díky své blízkosti k Západnímu břehu Jordánu častým cílem teroristických útoků v období mírového procesu po uzavření dohod z Oslo a pak během Druhé intifády. 6. dubna 1994 zaútočil Hamas v centru města autem naplněným výbušninami a zabil sedm lidí.[2] 5. května 2002 pak sebevražedný atentátník zabil jednoho člověka a mnoho dalších zranil v autobuse na zdejším centrálním autobusovém nádraží. 19. května 2003 byl proveden teroristický útok ve zdejším obchodním centru, při kterém byli tři lidé zabiti a 70 zraněno. Tento útok byl proveden Palestinským islámským džihádem a Brigádou mučedníků al-Aksá (napojenou na hnutí Fatah).
17. července 2006 město zasáhlo několik raket typu Kaťuša vypálených teroristy z hnutí Hizballáh. Afula se tak stala jedním z nejjižnějších měst zasažených během druhé libanonské války.
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 37 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 40 200 osob).[1] Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 44 900 lidí.[3]
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1948 | 2 504 |
1949 | 3 000 |
1950 | 6 200 |
1951 | 9 600 |
1952 | 9 600 |
1953 | 9 900 |
1954 | 10 000 |
1955 | 10 300 |
1956 | 11 900 |
1957 | 13 000 |
1958 | 13 200 |
1959 | 13 800 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1960 | 13 800 |
1961 | 14 500 |
1962 | 15 000 |
1963 | 15 900 |
1964 | 16 600 |
1965 | 16 500 |
1966 | 16 300 |
1967 | 16 400 |
1968 | 16 400 |
1969 | 16 700 |
1970 | 16 900 |
1971 | 17 200 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1972 | 17 400 |
1973 | 19 000 |
1974 | 18 700 |
1975 | 18 500 |
1976 | 18 600 |
1977 | 18 700 |
1978 | 18 900 |
1979 | 19 700 |
1980 | 20 300 |
1981 | 20 700 |
1982 | 21 200 |
1983 | 21 300 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1984 | 22 700 |
1985 | 23 600 |
1986 | 23 900 |
1987 | 24 200 |
1988 | 24 500 |
1989 | 25 000 |
1990 | 27 900 |
1991 | 30 100 |
1992 | 32 000 |
1993 | 33 000 |
1994 | 34 000 |
1995 | 34 291 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1996 | 35 398 |
1997 | 36 585 |
1998 | 37 049 |
1999 | 37 600 |
2000 | 38 050 |
2001 | 38 376 |
2002 | 38 500 |
2003 | 38 900 |
2004 | 38 900 |
2005 | 39 100 |
2006 | 39 300 |
2007 | 39 200 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
2008 | 40 200 |
2009 | 40 500 |
2010 | 41 000 |
2011 | 41 300 |
2012 | 41 700 |
2013 | 42 800 |
2014 | 43 800 |
2015 | 44 900 |
2016 | 47 000 |
2017 | 49 200 |
2018 | 51 700 |
2020 | 60 000 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Afula na anglické Wikipedii.