Albert Ramos-Viñolas

Albert Ramos-Viñolas
Albert Ramos-Viñolas na French Open 202
Albert Ramos-Viñolas na French Open 202
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko[1]
Datum narození17. ledna 1988 (36 let)[1]
Místo narozeníBarcelona, Španělsko[1]
BydlištěMataro, Španělsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Profesionál od2007[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek10 451 903 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů281–329
Tituly4 ATP, 7 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění17. místo (8. května 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Openčtvrtfinále (2016)
Wimbledon3. kolo (2016, 2017)
US Open2. kolo (2012, 2016, 2017, 2021, 2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů28–148
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění117. místo (5. března 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open2. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2012, 2013, 2015, 2016, 2017, 2018, 2021, 2022)
US Open2. kolo (2013, 2019)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230727a27. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Ramos-Viñolas (* 17. ledna 1988 Barcelona) je španělský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje, s prvním triumfem na båstadském Swedish Open 2016. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2017 na 17. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2018 na 117. místě. Trénují jej krajané Jose Maria Diaz-Perez a Noe Losmozos.[1]

Na grandslamu se ve dvouhře nejdále probojoval do čtvrtfinále antukového French Open 2016, kde podlehl švýcarskému obhájci titulu Stanu Wawrinkovi.[3]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v únoru 2013 singlovým utkáním světové skupiny proti Kanadě, v němž podlehl ve čtyřech setech Milosi Raonicovi. Už za rozhodnutého stavu nastoupil do poslední dvouhry proti Franku Dancevicovi, ve které ve dvou sadách zvítězil. Do září 2023 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 6–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry nestačil na japonskou turnajovou čtyřku a pozdějšího bronzového medailistu Keie Nišikoriho ve dvou setech.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny zubaře Guzmana a Leonor Ramosových. Tenis začal hrát v pěti letech kvůli svému otci, který v jeho rodném Mataru navštěvoval tenisové centrum. Má staršího bratra Eduarda Ramose a mladší sestru Annu. Jako preferovaný úder uvedl forhend a antuku za povrch. Ramos-Viñolas je fotbalový fanoušek katalánského klubu FC Barcelona.[1]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (0–0)
ATP Tour 250 (4–7 D; 0–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (0–1 D)
antuka (4–6 D; 0–1 Č)
tráva (0–0)
koberec (0–0)

Dvouhra: 12 (4–8)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 15. dubna 2012 Casablanca, Maroko antuka Španělsko Pablo Andújar 1–6, 6–7(5–7)
Vítěz 1. 17. července 2016 Båstad, Švédsko antuka Španělsko Fernando Verdasco 6–3, 6–4
Finalista 2. 2. října 2016 Čcheng-tu, ČLR tvrdý Rusko Karen Chačanov 7–6(7–4), 6–7(3–7), 3–6
Finalista 3. 5. března 2017 São Paulo, Brazílie antuka Uruguay Pablo Cuevas 7–6(7–3), 4–6, 4–6
Finalista 4. 23. dubna 2017 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Rafael Nadal 1–6, 3–6
Finalista 5. 11. února 2018 Quito, Ekvádor antuka Španělsko Roberto Carballés Baena 3–6, 6–4, 4–6
Vítěz 2. 29. července 2019 Gstaad, Švýcarsko antuka Německo Cedrik-Marcel Stebe 6–3, 6–2
Finalista 6. 4. srpna 2019 Kitzbühel, Rakousko antuka Rakousko Dominic Thiem 6–7(0–7), 1–6
Finalista 7. 28. února 2021 Córdoba, Argentina antuka Argentina Juan Manuel Cerúndolo 0–6, 6–2, 2–6
Vítěz 3. 2. května 2021 Estoril, Portugalsko antuka Spojené království Cameron Norrie 4–6, 6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 4. 6. února 2022 Córdoba, Argentina antuka Chile Alejandro Tabilo 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 8. 23. červenec 2023 Gstaad, Švýcarsko antuka Argentina Pedro Cachín 6–3, 0–6, 5–7

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 14. července 2013 Båstad, Švédsko antuka Argentina Carlos Berlocq USA Nicholas Monroe
Německo Simon Stadler 		2–6, 6–3, [3–10]

Finále na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]
Legenda – tituly
Challengery (7–6 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 13 (7–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 13. září 2009 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Pere Riba 6–7(2–7), 2–6
Finalista 2. 27. září 2009 Palermo, Itálie antuka Rumunsko Adrian Ungur 4–6, 4–6
Vítěz 3. 22. srpna 2010 San Sebastián, Španělsko antuka Francie Benoît Paire 6–4, 6–2
Vítěz 4. 11. září 2010 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Pere Riba 6–3, 3–6, 7–5
Vítěz 5. 19. června 2011 Milán, Itálie antuka Kazachstán Jevgenij Koroljov 6–4, 3–0skreč
Finalista 6. 27. června 2011 Turín, Itálie antuka Argentina Carlos Berlocq 4–6, 3–6
Vítěz 7. 21. srpna 2011 San Sebastián, Španělsko antuka Španělsko Pere Riba 6–1, 6–2
Vítěz 8. 22. června 2014 Milán, Itálie antuka Španělsko Pere Riba 6–3, 7–5
Finalista 9. 29. června 2014 Padova, Itálie antuka Argentina Máximo González 3–6, 4–6
Vítěz 10. 7. září 2014 Ženeva, Itálie antuka Chorvatsko Mate Delić 6–1, 7–5
Finalista 11. 14. září 2014 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Srbsko Viktor Troicki 5–7, 6–4, 5–7
Finalista 12. 28. září 2014 Kenitra, Maroko antuka Španělsko Daniel Gimeno-Traver 3–6, 4–6
Vítěz 13. 19. července 2015 San Benedetto, Itálie antuka Itálie Alessandro Giannessi 6–2, 6–4

Čtyřhra: 2 (0–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 16. srpna 2009 Vigo, Španělsko antuka Španělsko Pedro Clar Nizozemsko Thiemo de Bakker
Nizozemsko Raemon Sluiter 		6–7(5–7), 2–6
Finalista 2. 23. srpna 2009 San Sebastián, Španělsko antuka Španělsko Pedro Clar Francie Jonathan Eysseric
Francie Romain Jouan 		5–7, 3–6

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1447. ▲ 1254. ▲ 779. ▲ 707. ▲ 452. ▲ 168. ▲ 123. ▲ 66. ▲ 51. ▼ 82. ▲ 63. ▲ 54. ▲ 27. ▲ 23. ▼ 65. ▲ 41. ▼ 46. ▲ 45. ▼ 39.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1467. ▲ 1097. ▲ 618. ▲ 433. ▼ 493. ▼ 548. ▲ 354. ▼ 207. ▼ — ▲ 603. ▲ 578. ▲ 150. ▼ 328. ▲ 292. ▼ 501. — 331.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Ramos na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i Albert Ramos-Viñolas na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  2. ↑ Albert Ramos-Viñolas na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210504a4. května 2021
  3. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Ramos si vyšlápl na Raonice a je ve čtvrtfinále French Open. TenisPortal.cz [online]. 2016-05-29 [cit. 2016-07-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Albert Ramos-Viñolas na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]