Artem Sitak | |
---|---|
Artem Sitak na French Open 2016 | |
Stát | Rusko (2002–2010) Nový Zéland (2011–) |
Datum narození | 8. února 1986 (38 let) |
Místo narození | Orenburg, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Auckland, Nový Zéland[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 83 kg[1] |
Profesionál od | 2001 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 042 007 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 5–6 |
Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 299. místo (11. srpna 2008) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 155–174 |
Tituly | 5 ATP, 13 challengerů, 15 Futures |
Nejvyšší umístění | 32. místo (10. září 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2015) |
French Open | 3. kolo (2018) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2018) |
US Open | 2. kolo (2014, 2016, 2018) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2016, 2018, 2019) |
French Open | 2. kolo (2017) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2019) |
US Open | 2. kolo (2017) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 11. září 2020
Artem Jurjevič Sitak (rusky Артём Юрьевич Ситак, Arťom Jurjevič Sitak; * 8. února 1986 Orenburg) je novozélandský profesionální tenista ruského původu, specializující se na čtyřhru. Do roku 2010 reprezentoval rodné Rusko a od sezóny 2011 začal po naturalizaci nastupovat za Nový Zéland.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2020 pět titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 299. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 32. místě. Trénuje ho Mason Fuller.[1]
V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Uzbekistánu, v němž prohrál první a vyhrál čtvrtou dvouhru. Uzbeci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.[3]
Starším bratrem je tenista Dmitrij Sitak.
V roce 2000, kdy mu bylo čtrnáct let, si připsal žákovskou trofej na Orange Bowlu v kategorii 14letých.
Premiérový start na grandslamové juniorce zaznamenal na Australian Open 2002, kde podlehl australskému hráči Christopheru Romanovi. Derniéru pak prožil v následující sezóně opět na Australian Open 2003. V úvodním kole nestačil na Korejce Hyun-Joon Suka.
Jako třináctiletý obdržel v roce 1999 divokou kartu do hlavní soutěže ozerovského turnaje ITF, kde jej v úvodním kole vyřadil Jevgenij Smirnov po dvousetovém průběhu. Náýsledující rok na stejné události deklasoval Denise Istomina v kvalifikaci, čímž dosáhl premiérové výhry na okruhu ITF. Do hlavní soutěže však neprošel po prohře v kvalifikačním kole s krajanem Teimurazem Gabašvilim.
Do prvního challengeru nastoupil v roce 2002 poté, co získal divokou kartu od pořadatelů na turnaj v Toljatti. Na úvod jej však přehrál Američan Thomas Blake. Premiérovou singlovou trofej vybojoval na události ITF v Koroljovu během srpna 2005. V třísetovém finále zdolal krajana Pavla Čechova.
Od sezóny 2011 reprezentuje na tenisových okruzích Nový Zéland, včetně účasti v daviscupové soutěži. V lednu obdržel divokou kartu do kvalifikace Heineken Open 2011, kde nenašel recept na francouzskho tenistu Ludovica Waltera.
Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na červencovém MercedesCupu 2014 ve Stuttgartu, kde v deblové soutěži porazil s Polákem Mateuszem Kowalczykem favorizovaný pár Guillermo García-López a Philipp Oswald. Druhou trofej z této úrovně dobyl ve čtyřhře únorového Open Sud de France 2015 v Montpellier, kde po boku Novozélanďana Marcuse Daniella triumfovali nad dvojicí Dominic Inglot a Florin Mergea až v rozhodujícím dlouhém supretiebreaku poměrem míčů [16–14].
|
|
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 13. července 2014 | Stuttgart, Německo | antuka | Mateusz Kowalczyk | Guillermo García-López Philipp Oswald |
2–6, 6–1, [10–7] |
Vítěz | 2. | 8. února 2015 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Marcus Daniell | Dominic Inglot Florin Mergea |
3–6, 6–4, [16–14] |
Finalista | 1. | 15. února 2015 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) | Donald Young | Mariusz Fyrstenberg Santiago González |
7–5, 6–7(1–7), [8–10] |
Finalista | 2. | 26. dubna 2015 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Nicholas Monroe | Marius Copil Adrian Ungur |
6–3, 5–7, [15–17] |
Vítěz | 3. | 13. června 2015 | Stuttgart, Německo 2 | tráva | Marcus Daniell | Oliver Marach Fabrice Martin |
6–7(4–7), 6–4, [10–8] |
Finalista | 3. | 30. července 2017 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Wesley Koolhof | Bob Bryan Mike Bryan |
3–6, 4–6 |
Finalista | 4. | 24. září 2017 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin |
5–7, 3–6 |
Finalista | 5. | únor 2018 | Bronx, New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Wesley Koolhof | Max Mirnyj Philipp Oswald |
4–6, 6–4, [6–10] |
Finalista | 6. | březen 2018 | São Paulo, Brazílie | antuka (h) | Wesley Koolhof | Federico Delbonis Máximo González |
4–6, 2–6 |
Finalista | 7. | květen 2018 | Estoril, Portugalsko | antuka | Wesley Koolhof | Kyle Edmund Cameron Norrie |
4–6, 2–6 |
Vítěz | 4. | červenec 2018 | Newport, Spojené státy | tráva | Jonatan Erlich | Marcelo Arévalo Miguel Ángel Reyes-Varela |
6–1, 6–2 |
Finalista | 8. | březen 2019 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Austin Krajicek | Alexander Zverev Mischa Zverev |
6–2, 6–7(4–7), [5–10] |
Vítěz | 5. | červen 2019 | Antalya, Turecko | tráva | Jonatan Erlich | Ivan Dodig Filip Polášek |
6–3, 6–4 |
Legenda |
---|
Challengery (7 Č) |
Futures (5 D; 15 Č) |
č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 27. srpna 2005 | F3 Koroljov, Rusko | antuka | Pavel Čechov | 4–6, 6–4, 6–4 |
2. | 9. března 2008 | F6 McAllen, Spojené státy | tvrdý | Tim Smyczek | 6–4, 6–2 |
3. | 20. dubna 2008 | F8 Little Rock, Spojené státy | tvrdý | Matthew Roberts | 6–4, 6–3 |
4. | 7. března 2010 | F7 McAllen, Spojené státy | tvrdý | Mario Ančić | 6–1, 6–4 |
5. | 26. listopadu 2012 | F2 Phnompenh, Kambodža | tvrdý | Alexander Ward | 6–4, 6-7(3–7), 7-6(7–4) |
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 17. srpna 2003 | Sergijev Posad, Rusko | antuka | Dmitrij Sitak | Alexej Agejev Alexandr Markin |
6–3, 6–2 |
2. | 3. prosince 2004 | Dauhá, Katar | tvrdý | Dmitrij Sitak | Jaco Mathew Ravišankar Pathanjali |
6–3, 6–3 |
3. | 10. prosince 2004 | Dauhá, Katar | tvrdý | Dmitrij Sitak | Jordan Kanev Ilja Kušev |
7–6(7–5), 6–0 |
4. | 17. prosince 2004 | Dauhá, Katar | tvrdý | Dmitrij Sitak | Jordan Kanev Ilja Kušev |
bez boje |
5. | 18. června 2005 | La Palma, Španělsko | tvrdý | Dmitrij Sitak | Javier Genaro-Martínez Daniel Vallverdu |
7–6(8–6), 7–6(7–4) |
6. | 27. srpna 2005 | Koroljov, Rusko | antuka | Dmitrij Sitak | Viktor Kozin Alexej Miller |
6–4, 7–6(7–4) |
7. | 15. ledna 2006 | Stuttgart, Německo | tvrdý (h) | Stéphane Bohli | Philipp Marx Torsten Popp |
6–3, 7–5 |
8. | 19. března 2006 | Lille, Francie | tvrdý (h) | Stéphane Bohli | Frederico Gil Filip Urban |
6–1, 6–2 |
9. | 25. února 2007 | Trento, Itálie | tvrdý (h) | Dmitrij Sitak | Raphael Durek Joseph Sirianni |
7–6(7–4), 6–3 |
10. | 28. září 2008 | Lubbock, Spojené státy | tvrdý | Roman Borvanov | Alex Bogomolov Dušan Vemić |
6–2, 6–3 |
11. | 8. listopadu 2009 | Birmingham, Spojené státy | antuka | Tigran Martirosjan | Colt Gaston Michael Venus |
6–3, 6–4 |
12. | 15. listopadu 2009 | Niceville, Spojené státy | antuka | Tigran Martirosjan | Sekou Bangoura Denis Kudla |
6–4, 7–5 |
13. | 28. února 2010 | Harlingen, Spojené státy | tvrdý | Cătălin-Ionuț Gârd | Matej Bocko Vladimir Obradović |
6–4, 7–6(7–3) |
14. | 6. června 2010 | Ojai, Spojené státy | tvrdý | Leonardo Tavares | Harš Mankad Izak van der Merwe |
4–6, 6–4, [10–8] |
15. | 8. srpna 2010 | Peking, ČLR | tvrdý | Pierre-Ludovic Duclos | Sadik Kadir Purav Radža |
7–6(7–4), 7–6(7–5) |
16. | 10. dubna 2011 | Little Rock, Spojené státy | tvrdý | Nima Roshan | Taylor Fogleman Benjamin Rogers |
6–3, 7–5 |
17. | 19. června 2011 | Morelia, Mexiko | tvrdý | Marcus Daniell | Ruben Gonzalez Carsten Ball |
6–0, 6–3 |
18. | 24. března 2013 | Ipswich, Austrálie | tvrdý | Jose Statham | Jacob Grills Dane Propoggia |
6–3, 6–1 |
19. | 6. října 2013 | São Paulo, Brazílie | antuka | Roman Borvanov | Sergio Galdós Guido Pella |
6–4, 7–6(7–3) |
20. | 9. května 2014 | Řím, Itálie | antuka | Radu Albot | Andrea Arnaboldi Flavio Cipolla |
4–6, 6–2, [11–9] |
21. | 20. července 2014 | Granby, Kanada | tvrdý | Marcus Daniell | Jordan Kerr Fabrice Martin |
7–6(7–5), 5–7, [10–5] |
22. | 16. srpna 2015 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | Chris Guccione | Juki Bhambri Matthew Ebden |
6–4, 7–6(7–2) |
23. | březen 2016 | Puebla, Mexiko | tvrdý | Marcus Daniell | Santiago González Mate Pavić |
3–6, 6–2, [12–10] |
24. | březen 2016 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | Marcus Daniell | Santiago González Mate Pavić |
6–3, 7–6(7–4) |
25. | březen 2017 | Guadalajara, Mexiko | Hard | Santiago González | Luke Saville John-Patrick Smith |
6–3, 1–6, [10–5] |
26. | září 2017 | Štětín, Polsko | antuka | Wesley Koolhof | Aleksandr Buryj Andreas Siljeström |
6–1, 7–5 |
27. | duben 2018 | Alicante, Španělsko | antuka | Wesley Koolhof | Guido Andreozzi Ariel Behar |
6–3, 6–2 |
28. | srpen 2020 | Ostrava, Česko | antuka | Igor Zelenay | Karol Drzewiecki Szymon Walków |
7–5, 6–4 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artem Sitak na anglické Wikipedii.