Bensen B-8 je malý jednomístný vírník (autogyro), který byl vyvinut ve Spojených státech amerických v padesátých letech 20. století. Původní výrobce zastavil výrobu v roce 1987. Odhaduje se, že bylo dodáno až 12 000 stavebnic nebo plánů.[1] Plány pro kutily jsou stále k dispozici.[2] Konstrukce vírníku B-8 byla zdokonalením typu Bensen B-7.[3] B-8 byl stejně jako B-7 postaven původně jako bezmotorový vírník. Motorizovaný B-8M vzlétl poprvé 8. července roku 1957. Návrh vírníku se ukázal jako nesmírně populární a zájem o něj byl dlouhotrvající. K prosinci roku 2021 je evidováno 194 nehod tohoto typu v databázi ASN.[4]
Konstrukce B-8 je extrémně minimalistická. Vírník se skládá ze sedadla pilota, ocasní části, podvozku, rámu, rotoru a (v motorových verzích) pohonné jednotky. V průběhu května 1968 USAF studovány B-8 a B-8M v rámci programu Discvary Descent Vehicle (DDV) jako X-25B a X-25A. V tomto programu bylo navrženo integrovat do vystřelovacích sedadel bojových letadel malý vírník, aby měli sestřelení piloti větší kontrolu nad místem přistání po jejich případném katapultování. Modely X-25A a X-25B byly použity k vyhodnocení požadavků na pilotování a výcvik s vírníkem. Nikdy nebyly provedeny žádné provozní testy v plném rozsahu. S koncem války ve Vietnamu americké letectvo zastavilo financování programu DDV.[5][6]
Jeden B-8M s názvem Spirit of Kitty Hawk (registrace N2588B) byl použit k uskutečnění speciálního vzpomínkového letu, který kopíroval první let letadla Flyerubratří Wrightů k šedesátému výročí této příležitosti.[1] Stejné letadlo pilotoval sám Igor Bensen mezi květnem 1967 a červnem 1968, aby stanovil dvanáct světových a amerických rychlostních, vzdálenostních a výškových rekordů pro vírníky, což je největší počet takových rekordů, jaký drželo jakékoli nevojenské rotorové letadlo.
Kbelský exponát bezmotorové varianty vírníku vycházel z návrhu vírníku Bensen B-8. Sestrojil jej Ing. Petr Dobiáš roku 1973, oproti původnímu vzoru jde o dvoumístnou variantu s ocelovou konstrukcí hlavního podvozku, dále se liší jiným provedením rotorové hlavy. Byl provozován mezi lety 1973–1978 na záložní ploše u Jamolice. Nalétal 50 hodin bez nehody. Roku 1980 byl věnován stavitelem do sbírek muzea.[7]
B-8 Gyro-Glider – bezmotorový rotorový kluzák určený k tažení za autem.
Hydro-Boat B-8B – B-8 s trupem lodi místo podvozku, určený k vlečení za jinou lodí.[8]
Gyro-helikoptéra B-8M – standardní motorizovaná verze, hlavní výrobní typ. Obvykle poháněný motorem McCulloch 4318.
B-8MH Hover-Gyro – dvojitý koaxiální rotor s poháněným spodním rotorem a autorotačním horním rotorem, měl schopnost vznášet se. Pro pohánění tlačné vrtule byl použit další motor.[9]
Gyro-helikoptéra B-8MJ – B-8M upravený pro „skokový“ vzlet .
B-8MW Hydro Copter – B-8M s plováky.
B-8 Super Bug – podobný B-8M s dalším motorem pro roztočení rotoru před vzletem.
B-8HD Super Gyro-Copter
B-8V – B-8 poháněný vzduchem chlazeným motorem od Volkswagen.
B-8W Hydro-Glider – plovákový B-8 určený k tažení za člunem.