Bert van Marwijk | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Osobní informace | |||||||||||||
Datum narození | 19. května 1952 (72 let) | ||||||||||||
Místo narození | Deventer | ||||||||||||
Klubové informace | |||||||||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||||||||
Pozice | wing half | ||||||||||||
Profesionální kluby | |||||||||||||
Go Ahead Eagles (1969–1975) Nizozemská fotbalová reprezentace (1975) AZ Alkmaar (1975–1978) MVV Maastricht (1978–1986) Fortuna Sittard (1986–1987) FC Assent | |||||||||||||
Úspěchy | |||||||||||||
| |||||||||||||
Další informace | |||||||||||||
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | ||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lambertus van Marwijk (* 19. května 1952, Deventer, Nizozemsko), známý jako Bert van Marwijk, je bývalý nizozemský fotbalový záložník a současný fotbalový trenér. Za nizozemskou seniorskou reprezentaci odehrál ve své kariéře jeden zápas, později ji vedl právě jako trenér.
Od března 2019 vedl reprezentaci Spojených arabských emirátů.[1]
V Nizozemsku hrál profesionálně za kluby Go Ahead Eagles (1969–1975), AZ Alkmaar (1975–1978), MVV Maastricht (1978–1986), Fortuna Sittard (1986–1987) a FC Assent (1987–1988).
S Alkmaarem vyhrál v sezóně 1977/78 nizozemský fotbalový pohár a s Maastrichtem v sezóně 1983/84 nizozemskou druhou ligu Eerstedivisie.
V nizozemském reprezentačním A-mužstvu odehrál jediné střetnutí, na které ho povolal kouč Rinus Michels. Šlo o přátelský zápas 30. května 1975 v Bělehradu proti domácí Jugoslávii, který Nizozemci prohráli 0:3. Van Marwijk odehrál první poločas.[2]
Začínal v malém nizozemském klubu Fortuna Sittard, který dovedl do finále nizozemského fotbalového poháru v sezóně 1998/99. Poté převzal slavný Feyenoord, s nímž vyhrál Pohár UEFA 2001/02 (výhra 3:2 ve finále nad německou Borussií Dortmund).[3] A právě Borussia se později zajímala o jeho služby. Od července 2004 se stal trenérem A-týmu Dortmundu. Po necelých dvou a půl letech stagnace ve středu tabulky německé Bundesligy jej 18. prosince 2006 klub propustil a nahradil Jürgenem Röberem. V červnu 2007 se Van Marwijk vrátil do Feyenoordu, s nímž vyhrál v sezóně 2007/08 nizozemský fotbalový pohár (výhra 2:0 ve finále nad týmem Roda JC Kerkrade).[4]
Van Marwijk převzal nizozemské národní mužstvo po Marco van Bastenovi po Mistrovství Evropy 2008 v Rakousku a Švýcarsku.
Na Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice dovedl svůj tým do finále proti Španělsku, které Nizozemsko prohrálo 0:1 po prodloužení.[5] Zisk stříbrných medailí byl úspěchem.
Van Marwijk vedl nizozemský národní tým i na Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině[6], kde Nizozemsko prohrálo v základní skupině B všechny tři zápasy (v tzv. „skupině smrti“ postupně 0:1 s Dánskem[7], 1:2 s Německem[8] a 1:2 s Portugalskem[9]) a skončilo na posledním místě. Po tomto neúspěchu 27. června 2012 rezignoval na svůj post.[10]