David Vega Hernández | |
---|---|
David Vega Hernández na French Open 2022 | |
Stát | Španělsko |
Datum narození | 23. června 1994 (30 let)[1] |
Místo narození | Telde, Španělsko[1] |
Bydliště | Gran Canaria, Španělsko |
Výška | 188 m[1] |
Hmotnost | 78 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 357 541 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–1 |
Tituly | 0 ATP, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 403. místo (21. července 2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 55–56 |
Tituly | 5 ATP, 12 challengerů, 24 ITF |
Nejvyšší umístění | 28. místo (13. února 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2023) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | 3. kolo (2022) |
US Open | 1. kolo (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2022) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 6. března 2023
David Vega Hernández (* 23. června 1994 Telde) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na 403. místě a ve čtyřhře v únoru 2023 na 28. místě. Trénuje ho Toni Colom.[1]
Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Estoril Open 2015, na němž obdržel divokou kartu do kvalifikace. Přestože v její druhé fázi prohrál, do hlavní soutěže postoupil jako šťastný poražený. Po volném losu nestačil ve druhém kole na krajana Pabla Carreña Bustu ze sedmé světové desítky. K létu 2022 si další singlovou soutěž na túře ATP nezahrál. Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenal v mužském deblu French Open 2019, v němž startoval s Australanem Alexem de Minaurem. V úvodním kole však nenašli recept na Francouze Grégoira Barrèreho a Quentina Halyse, kteří figurovali ve třetí stovce žebříčku. Jednalo se zároveň o jeho premiérový start ve čtyřhře okruhu ATP Tour. První deblové semifinále si zahrál o dva týdny později na travnatém Libéma Open 2019 v 's-Hertogenboschi. Po boku Minaura prohráli s britsko-americkým párem Dominic Inglot a Austin Krajicek.[3]
První trofej si odvezl z antukového Croatia Open Umag 2021, do něhož zasáhl s Brazilcem Fernandem Rombolim. Ve finále zdolali hercegovsko-srbské turnajové jedničky Tomislava Brkiće s Nikolou Ćaćićem po dvousetovém průběhu. Ve čtvrtfinále přitom odvrátili čtyři mečboly a v semifinále další tři hrozby na vyřazení. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové stovky deblové klasifikace, když mu ve vydání z 26. června 2021 patřila 98. příčka.[4] Druhý titul přidal na dubnovém Grand Prix Hassan II 2022 v Marrákeši, kde startoval s dalším brazilským deblistou Rafaelem Matosem. V závěrečném utkání porazili italsko-polskou dvojici Andrea Vavassori a Jan Zieliński.[5] O čtrnácti dní později odešli oba poraženi z mnichovského finále BMW Open 2022, v němž nestačili na třetí nasazené Němce Kevina Krawietze a Andrease Miese.[6] Ve čtyřhře French Open 2022 se s Matosem probojoval do čtvrtfinále, kde jejich cestu soutěží ukončili pozdější vítězové Salvadorec Marcelo Arévalo s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem.[3]
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červenec 2021 | Umag, Chorvatsko | antuka | Fernando Romboli | Tomislav Brkić Nikola Ćaćić |
6–3, 7–5 |
Vítěz | 2. | duben 2022 | Marrákeš, Maroko | antuka | Rafael Matos | Andrea Vavassori Jan Zieliński |
6–1, 7–5 |
Finalista | 1. | květen 2022 | Mnichov, Německo | antuka | Rafael Matos | Kevin Krawietz Andreas Mies |
6–4, 4–6, [7–10] |
Vítěz | 3. | červen 2022 | Mallorca, Španělsko | tráva | Rafael Matos | Ariel Behar Gonzalo Escobar |
7–67–5, 6–76–8, [10–1] |
Vítěz | 4. | červenec 2022 | Båstad, Švédsko | antuka | Rafael Matos | Simone Bolelli Fabio Fognini |
6–4, 3–6, [13–11] |
Vítěz | 5. | říjen 2022 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) | Rafael Matos | Fabian Fallert Oscar Otte |
3–6, 7–5, [10–8] |
Finalista | 2. | říjen 2022 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Rafael Matos | Mackenzie McDonald Marcelo Melo |
4–6, 6–3, [4–10] |
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 12 Č) |
ITF (3 D; 24 Č) |
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | červenec 2013 | Denia, Španělsko | antuka | Alexandr Rumjancev | 6–4, 6–3 |
2. | květen 2014 | Termas de Monfortinho, Portugalsko | koberec | Fabrice Martin | 5–7, 7–6(7–2), 6–3 |
3. | srpen 2015 | Ourense, Španělsko | tvrdý | Ricardo Ojeda Lara | 6–3, 4–6, 7–5 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Vega Hernández na anglické Wikipedii.