František Kmoch | |
---|---|
František Kmoch | |
Základní informace | |
Narození | 1. srpna 1848 Zásmuky u Kolína, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 30. dubna 1912 (ve věku 63 let) Kolín Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | hřbitov v Kolíně |
Žánry | concert band |
Povolání | hudební skladatel, dirigent, učitel a kapelník |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky[1] – 30. duben 1912 Kolín[2]) byl český dirigent a skladatel dechové hudby.
Kmochův otec, krejčí, byl hráč na klarinet a hrál lidovou hudbu. Již jako dítě se František naučil hrát na housle a v 10 letech psal první drobné skladby.
V roce 1868 studoval na pedagogické škole v Praze a roku 1869 nastoupil na místo učitele v Suchdolu. Kromě výuky hrál často v různých orchestrech, skládal hudbu a začal dirigovat. Roku 1873 byl odvolán z učitelského místa s odůvodněním, že zanedbával svoje učitelské povinnosti a místo toho vystupoval s hudebními soubory na plesech. Je však také možné, že šlo o politické rozhodnutí související s Kmochovou neskrývanou podporou Sokola. Kmoch byl totiž dirigentem kolínského Sokolského dechového orchestru; ten sehrál v roce 1873 významnou roli při zahajovacím ceremoniálu Gymnastického festivalu v Praze, kdy návštěvníci oceňovali jak jeho interpretaci lidových písní, tak i původní Kmochovy skladby.
V této době se oženil s Josefou Kahslovou, dcerou dělníka z Kolína; později spolu měli pět dcer.
Za dirigenta si Kmocha zvolila také kolínská městská kapela; při ní Kmoch založil školu hudby, která získala státní uznání roku 1882. Ačkoliv dostával řadu nabídek od jiných měst, aby se stal dirigentem jejich dechového orchestru, Kmoch je odmítal a zůstával věrný Kolínu. Se svým vynikajícím orchestrem hostoval ve Vídni, Budapešti a Krakově a podnikl dokonce tříměsíční turné po Rusku.
V reakci na styl rakousko-uherských vojenských pochodů skládal Kmoch pochody hluboce zakořeněné v české lidové hudbě. Jejich prostřední části, dnes označované obvykle jako „trio“, byly téměř vždy doprovázeny textem, který zpívali hudebníci, sbor, případně posluchači. Tyto texty byly důležitým výrazem českého národního uvědomění.
V roce 1906 složil na aktuální německou aféru, zesměšňující německou armádu, šlágr Hejtman z Kopníku.[3]
Kmoch dle vlastních slov za svůj život zachránil a zpopularizoval 105 českých národních písní [4].
Populární hudební sbor byl založen roku 1872 Františkem Kmochem z podnětu tělocvičné jednoty Sokol v Kolíně a měl původně 27 členů. Během krátké doby si získal velkou přízeň a oblibu, takže kromě mnoha zájezdů po Čechách, Moravě a Slezsku koncertoval i v Budapešti, Krakově, na výstavě v Nižním Novgorodě v Rusku a každoročně v Praze až do úmrtí svého neúnavného kapelníka Františka Kmocha v roce 1912. I tehdejší „menšiny“, jako Brno, Litoměřice, Liberec, Jihlava, Č. Budějovice atd. vzpomínaly na Kmocha, zazpíval-li se svým sborem Andulku Šafářovou, Podlipanského, Muziky, muziky a různé jiné písně. Po úmrtí mistra Kmocha 30. dubna 1912 převzal vedení sboru Alois Vlasák, který rozšířil sbor na 70 mužů a zdárně pokračoval ve šlépějích svého předchůdce.[5]