Josef Richard Rozkošný

Josef Richard Rozkošný
Josef Richard Rozkošný
Josef Richard Rozkošný
Základní informace
Narození21. září 1833 nebo 22. září 1833
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. června 1913 (ve věku 79 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba, opera, duchovní hudba a vokální hudba
Povolánísbormistr, hudební skladatel, klavírista a filozof
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Richard Rozkošný (21. září 1833, Praha – 3. června 1913 tamtéž[1]) byl český klavírista a hudební skladatel.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Josef Richard Rozkošný se narodil 21. září 1833 v Praze. Byl to člověk širokého nadání a zájmů. Kromě hudby studoval v Praze filosofii, techniku a malířství.

Klavír studoval u Josefa Jiránka na Hudebně vzdělávacím ústavu (Musikbildungsanstalt), který vedl vynikající hudební pedagog Josef Proksch. Ve skladbě byl žákem Jana Bedřicha Kittla. V 11 letech již veřejně vystupoval a své první skladby publikoval jako sedmnáctiletý. V roce 1855 vykonal velmi úspěšné koncertní turné po Uhrách, Srbsku a Rumunsku.

Po návratu se stal úředníkem České spořitelny. Byl sbormistrem amatérského sboru Lukes a předsedou hudebního odboru Umělecké besedy. Kromě toho byl i členem České akademie věd a umění.

Josef Richard Rozkošný zemřel v Praze 3. června 1913.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Josef R. Rozkošný byl velmi plodným skladatelem. Nepřinesl sice nic převratného do vývoje světové či české hudby, ale jeho klavírní skladby, písně a sbory byly ve své době velmi oblíbené a při nejmenším přispěly k rozvoji domácího a společenského pěstování české hudby. Jeho skladby byly silně ovlivněny hudbou Fexlixe Mendelssohna-Bartholodyho a Charlese Gounoda.

Nejúspěšnější však byla jeho operní tvorba. O opeře „Svatojanské proudy“ (1871) se (podle Rozkošného pamětí) pochvalně vyjádřil i Bedřich Smetana a na scéně Prozatímního a Národního divadla byla hrána celkem 35krát. Jeho opera „Popelka“ (1885) byla dokonce první českou operou na pohádkový námět vůbec a její úspěch překonal všechna očekávání. Jen v Praze měla 67 repríz.

Opery

[editovat | editovat zdroj]

Další významné skladby

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]