Marco Rubio | |
---|---|
![]() Marco Rubio (2018) | |
72. ministr zahraničí USA | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 21. ledna 2025 | |
Prezident | Donald Trump |
Předchůdce | Antony Blinken |
Senátor Senátu USA za Floridu | |
Ve funkci: 3. ledna 2011 – 20. ledna 2025 | |
Předchůdce | George LeMieux |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikánská strana |
Rodné jméno | Marco Antonio Rubio |
Narození | 28. května 1971 (53 let) Miami |
Choť | Jeanette Dousdebes Rubio (od 1998) |
Děti | Anthony Rubio |
Sídlo | Washington, D.C. |
Alma mater | South Miami High School (do 1989) Floridská univerzita (do 1993) University of Miami School of Law (do 1996) Tarkio College Santa Fe College |
Profese | advokát a politik |
Náboženství | katolicismus |
Podpis | ![]() |
Webová stránka | marcorubio |
Commons | Marco Rubio |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marco Antonio Rubio (* 28. května 1971 Miami, Florida) je americký hispánský politik, člen Republikánské strany. Od ledna 2025 je ministrem zahraničních věcí Spojených států amerických ve druhé vládě Donalda Trumpa.[1] V letech 2011–2025 byl členem Senátu USA za Floridu.
Narodil se rodičům kubánského původu, kteří do USA emigrovali v roce 1956. Vzhledem ke svému původu často vystupoval proti režimu Raúla Castra a jeho nástupců. Rubio byl odpůrcem politiky Baracka Obamy, která prosazovala pokus o liberalizaci vztahů s Kubou.
V dubnu 2015 ohlásil kandidaturu na prezidenta Spojených států.[2] Dne 15. března 2016 odstoupil z republikánského klání, nicméně v krátkém projevu, kde tuto skutečnost oznámil, použil termín, že svou kampaň „suspendoval“; taktéž „neuvolnil“ delegáty, jež získal, pro podporu zbývajících kandidátů.
Je autorem knihy 100 Innovative Ideas for Florida's Future. V rámci Republikánské strany patří mezi konzervativce.
Krátce po nástupu do funkce ministra zahraničí USA (Secretary of State), dne 30. ledna 2025, poskytl Rubio nezávislé novinářce Megyn Kellyové rozhovor, který byl publikován na oficiální webové stránce ministerstva.[3] V rozhovoru Rubio podrobně nastínil priority americké zahraniční politiky pro druhé prezidentské období Donalda Trumpa.