Marie Glázrová (film Tanečnice, foto Kinorevue 1943)
Hrob Beno Blachuta, Marie Glázrové-Hakenové a Eduarda Hakena na Vyšehradském hřbitově
Marie Glázrová , psána též Glasrová [ 1] (12. července 1911 Horní Suchá [ 2] [ pozn. 1] – 19. února 2000 Praha ) byla česká herečka.
V začátku kariéry používala tvar příjmení Glaserová.[ 4] Byla dcerou venkovského lékaře Vavřince Glasera (1875–1942),[ 5] nadšeného ochotnického herce. Studovala herectví u herečky Izy Hamerníkové-Grégrové , poté studovala na dramatickém oddělení Státní konzervatoře Praha . K jejím učitelům patřil např. Jaroslav Hurt a Marie Laudová .[ 6] Po dokončení studií (1931 ) nastoupila na jeden rok v divadle v Plzni . V letech 1932 –1937 hrála v Divadle na Vinohradech .[ 7] Od roku 1939 byla stálým hostem ND a od roku 1940 členkou činohry Národního divadla v Praze. Pohřbena je v Praze na Vyšehradském hřbitově [ 8] .
Byla manželkou operního pěvce a sólisty opery Národního divadla Eduarda Hakena . Jejich dcera PhDr. Marie Ulrichová–Hakenová je členkou zastupitelstva MČ Praha 5 (údaj 2020).[ 9]
Kromě divadelní činnosti hrála v letech 1934 až 1986 i v mnoha filmech a působila v rozhlase, především jako umělecká recitátorka.
Mezi její nejznámější filmové role patří Rozina z filmu Rozina sebranec (režie Otakar Vávra , 1945), a vdova Kubátová ve filmu Byl jednou jeden král (režie Bořivoj Zeman, 1954).
1934 Poslední muž – role: Zdenka, dcera Kohoutových
1937 Hlídač č. 47 – role: Anna, Doušova žena
1937 Láska a lidé – role: Anna Hošková
1937 Lidé na kře – role: Marta, Zdeňkova dívka
1937 Naši furianti – role: Markytka
1937 Maryša – role: Rozára
1938 Její pastorkyně – role: Jenufa
1938 Stříbrná oblaka – role: Jiřina Novotná
1938 Svět kde se žebrá – role: Zorka Náhlíková
1938 V pokušení – role: Eva Skálová, Janova snoubenka
1939 Dvojí život – role: Žofka
1939 Paní Morálka kráčí městem – role: Lilka
1939 Srdce v celofánu – role: Marta
1939 Ulice zpívá – role: Lory Navrátilová, jejich hospodyně a milá Franciho
1940 Babička – role: paní kněžna
1940 Pelikán má alibi – role: Jarmila
1942 – Kníže Václav (Drahomíra); Městečko na dlani (Anči Karasová); Okouzlená (Jitka Zykanová); Gabriela (Gabriela Tuzarová); Noční motýl (herečka Helena, Vargova žena); Turbina (dělnice Žofka Pečulíková)
1943 – Tanečnice (Clo Satranová, taneční umělkyně)
1944 – Bludná pouť (tanečnice Nina Tikalová); Děvčica z Beskyd (Terezka)
1945 – Rozina sebranec (Rozina); Z růže kvítek (Kristýnka)
1946 – Lavina (Irena)
1950 – Posel úsvitu (Clam-Martinicová)
1954 – Byl jednou jeden král (vdova Kubátová, podruhyně)
1955 – Po noci den (Růžena Drátková)
1960 – Vyšší princip (Skálová, Janina matka)
1961 – Drobínek (maminka Drobínková)
1965 – Hrdina má strach (Hofmánková)
1968 – Jarní vody (Lenora Roselliová, matka Gemmy)
1969 – Hvězda (Olga, Slávčina přítelkyně)
1976 – Honza málem králem (Honzova máma)
1986 – Velká filmová loupež (herečka)
1953 – Medvěd (TV inscenace); Vojnarka (TV inscenace)
1956 – Nepřátelé (TV divadelní představení, Taťjana)
1960 – Tříminutový rozhovor (TV inscenace)
1962 – Jejich den (TV inscenace, paní Magda); Sicilská komedie (TV inscenace, kmotra Gesa, Mitina teta)
1966 – Ministerstvo strachu (TV inscenace, Bellairsová); Poprask na laguně (TV divadelní představení, paní Pasqua)
1968 – Zločin lorda Savila (TV inscenace, vévodkyně z Paisley)
1971 – Lepší pán (TV film); Maryša (TV inscenace)
1972 – Cena zlata (TV inscenace)
1979 – Bakaláři (TV cyklus, povídka Neteř , Radkova matka)
1982 – Kočičí hra (TV divadelní představení, Adelaida Brucknerová)
1985 – Nebožtík si nepřál květy (TV inscenace, paní Bakkeová)
↑ Literatura též uvádí jako datum narození 11. červenec 1911.[ 3]
↑ Např.
Srdce v celofánu. Světozor . 2. 5. 1940, s. 10. Dostupné online .
↑ Nápis na hrobu [online]. Wikimedia Commons. Dostupné online .
↑ FIKEJZ, Miloš. Český film I. . [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1 . Kapitola Glázrová Marie, s. 313.
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci , Academia, Praha, 1988 , str. 115
↑
In memoriam/Dr. Vavřinec Glaser. Časopis lékařů českých . 17. 7. 1942, s. 836. Dostupné online .
↑ Stanislav Bensch: Marie Glázrová , In: Film a video, Praha, červenec 2011, str. 3
↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 –2007 – Vinohradský ansámbl , vydalo Divadlo na Vinohradech , Praha, 2007 , str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
↑ hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze ve kterém je uložena herečka Marie Glázrová a Eduard Haken.. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
↑ Zastupitelstvo MČ Praha 5
B. Bezouška , V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce , Odeon, Praha, 1985 , str. 58, 109, 113, 116–8, 125, 128, 132, 141, 146, 152, 156, 158–9, 161, 174, 181, 200, 201, 203–4, 233, 236, 249–251, 258–260, 317, 359–361
Ladislav Boháč : Tisíc a jeden život , Odeon, Praha, 1981 , str. 148, 150, 172–3, 180, 224, 232, 234, 257, 303–4
František Černý : Pozdravy za divadelní rampu , Divadelní ústav, Praha, 1970 , str. 96, 141–3
Jindřich Černý : Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 –1955 , Academia, Praha, 2007 , str. 159, 206, 248, 455, ISBN 978-80-200-1502-0
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4 . S. 76, 113, 325.
Vlasta Fabianová : Jsem to já? , Odeon, Praha, 1993 , str. 125, 137, 222, 234–5, 402, ISBN 80-207-0419-1
Miloš Fikejz . Český film : herci a herečky. I. díl : A–K . 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9 . S. 313–315.
Petr Hořec: Herecká ohlédnutí , Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977 , str. 38–43
Karel Höger : Z hercova zápisníku , Melantrich, Praha, 1979 , str. 131, 371, 389, 390, 412, 434
Eva Högerová, Ljuba Klosová , Vladimír Justl : Faustovské srdce Karla Högera , Mladá fronta, Praha, 1994 , str. 83, 87, 96, 313, 316, 446, ISBN 80-204-0493-7
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983 , str. 254, 369, 463, 466, 469, 499, 500, 504–5, 625, 628, 666
Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 –1963 , Orbis, Praha, 1964 , str. 41
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci , Academia, Praha, 1988 , str. 114–5
Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle , Odeon, Praha, 1983 , str. 387, 395, 398
Stanislav Motl : Mraky nad Barrandovem , Rybka Publishers, 2006 , str. 17, 101, 130, 133, 209, ISBN 80-86182-51-7
V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 –1957 , vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958 , str. 179
Osobnosti – Česko : Ottův slovník . Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8 . S. 182.
Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková , V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 –2007 – Vinohradský ansámbl , vydalo Divadlo na Vinohradech , Praha, 2007 , str. 45, 48, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
TOMEŠ, Josef , a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J . Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7 . S. 366.
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář , nakl. XYZ, Praha, 2011 , str. 74, 101, 234, ISBN 978-80-7388-552-6
Běla Veselá: Žena v českém umění dramatickém , vyd. Topičova edice, Praha, 1940 , str. 158–9, 184
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh , vydalo Divadlo na Vinohradech , Praha, 2007 , str. 181, ISBN 978-80-239-9603-6