Otomar Krejča (23. listopadu 1921 Skrýšov u Pelhřimova – 6. listopadu 2009[1] Praha) byl český divadelní režisér, herec a zakladatel slavného Divadla za branou, manžel herečky Marie Tomášové.
Narodil se roku 1921 ve Skrýšově, pozdější součásti města Pelhřimova. V letech 1946–1951 byl členem Městského divadla na Král.Vinohradech, kam jej přivedl režisér Jiří Frejka.[2] V období 1956–1961 působil jako ředitel činohry Národního divadla. V roce 1965 patřil k zakladatelům Divadla za branou a působil zde jako režisér. Přechodně v roli režiséra působil jako host i v zahraničních divadlech, například ve Vídni, Havaně a Bruselu.
Připojil svůj podpis pod výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla publikována dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu.[3] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 podepsal petici 2000 slov. V reakci na to byl v roce 1970 vyloučen z KSČ, Divadlo za branou bylo zrušeno o dva roky později. V Československu mohl zase režírovat až po sametové revoluci v roce 1989.[4] Roku 1998 byl vyznamenán medailí Za zásluhy I. stupně. Dne 24. května 2002 mu Akademie múzických umění v Praze udělila čestný doktorát.[5]
Zemřel roku 2009 v Praze. Pohřben byl na městském hřbitově v Pelhřimově.[6]
- 1949 Maxim Gorkij: Falešná mince, Komorní divadlo, 7 repríz
- 1954 Oscar Wilde: Ideální manžel, Tylovo divadlo, 130 repríz
- 1957 Nâzım Hikmet: Podivín, Tylovo divadlo, 57 repríz
- 1958 František Hrubín: Srpnová neděle, Tylovo divadlo, 163 repríz
- 1958 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Národní divadlo, 103 repríz
- 1960 A. P. Čechov: Racek, Tylovo divadlo, 87 repríz
- 1963 William Shakespeare: Romeo a Julie, Národní divadlo, 110 repríz
- 1963 Václav Havel: Zahradní slavnost, Divadlo Na zábradlí
- 1997 J. W. Goethe: Faust, Stavovské divadlo, 66 repríz
- 2001 Thomas Bernhard: Minetti: Portrét umělce jako starého muže, Stavovské divadlo, 25 repríz
- 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Molčalin, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka, 73 repríz
- 1949 A. S. Puškin: Boris Godunov, Griška Otrepěv, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka, 19 repríz
- 1951 William Shakespeare: Othello, tit. role, Tylovo divadlo, rež. Jan Škoda, 80 repríz
- 1954 William Shakespeare: Benátský kupec, Antonio, Tylovo div., režie František Salzer, 126 repríz
- 1956 G. B. Shaw: Svatá Jana, Richard de Beauchamp, Tylovo div., režie Jaromír Pleskot, 103 repríz
- 1963 W. Shakespeare: Cokoli chcete aneb Večer tříkrálový, Malvolio, Tylovo div., režie Jaromír Pleskot, 75 repríz
- 2002 Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže (Minetti. Ein Portrait des Künstlers als alter Mann). 1977, Český rozhlas, úprava a režie Josef Henke, překlad: Josef Balvín, osoby a obsazení: Minetti (Otomar Krejča), Dáma (Antonie Hegerlíková), dívka (Anna Suchánková), Hotelový vrátný (Soběslav Sejk), Hotelový sluha (Miroslav Masopust), Muž se psí maskou (Jiří Klem), lilipután + maškara + harmonika (Petr Šplíchal), Opilec + maškara (Josef Plechatý), starý kulhající muž (Josef Henke), Maškara + dívčin přítel (Viktor Dvořák), Maškary (Dana Verzichová, David Švehlík, Aleš Pospíšil, Jaroslav Slánský, Jana Stryková, Vladimír Senič a Jiří Litoš) a hlášení (Světlana Lavičková)[7]
- 1963 Mezi námi zloději – role: kasař Josef Laštovka, účetní JZD
- Vyšší princip.-JUDR.Skála
„Otomar Krejča byl velikán. V době, kdy jsme na přelomu 50. a 60. let byli na škole, byl pro nás velikánským soupeřem. Tím myslím někoho, od koho jsme se odráželi, koho jsme obdivovali a zároveň jsme ho chtěli nějakým způsobem překonat. Ale vždycky jsme viděli tu ohromnou horu práce a úsilí.“
- ↑ Ve věku 87 let zemřel režisér Otomar Krejča – České noviny, 6. 11. 2009
- ↑ * Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6. S. 327.
- ↑ Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Kolektiv: AMU=DAMU+FAMU+HAMU, vyd. AMU, Praha, 2006, str. 10, ISBN 80-7331-065-1
- ↑ KREJČÍ, Denisa. Na pelhřimovském hřbitově má hrob i divadelní režisér Otomar Krejča. Pelhřimovský deník. 2020-10-31. Dostupné online [cit. 2021-02-09].
- ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. Thomas Bernhard: Minetti. Portrét umělce jako starého muže [online]. Český rozhlas, 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel Otomar Krejča, legenda divadla nejen za branou, ČT24, 6.11.2009. www.ct24.cz [online]. [cit. 2009-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-09.
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 121, 161
- Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 173, 261–2, 273, 284, 330, ISBN 80-85774-08-9
- B.Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jan Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 139, 152, 155, 158–9, 167–9, 255–6, 260–2, 277
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 252, 254, 256–7, 275–6
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 302, 319, 324, 329, 333, 339
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 49, 197, 241, 314, 355–360, 362, 368 ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 231, 236, 253, 256, 287
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 199, 200, 202–4, 387, 414
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 7, 8, 42, 60, 66, 70, 75–7, 79, 104, 123–5, 168, 214–6, 233, 252, 254–6, 264, 267, 305, 307, 310, 311, 328, 348, 356, 381–2, 388, 418, 427, 435, 458–9, 468, 489, 490, 501, ISBN 978-80-200-1502-0
- Jindřich Černý: Otomar Krejča, Orbis, Praha, 1964
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 97, 223, 253, 258–9, 262–3, 288–9, 292–4, 296–8, 300, 307, 309–310, 313, 367–8, 397–8, ISBN 80-207-0419-1
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 117, 126, 132–3, 169, 171, 174, 178, 191–2, 223–5, 230, 281, 330, 447, ISBN 80-204-0493-7
- Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 86
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 75, 518, 523, 666
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 61–2, 64–6, 87–90
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 246–7
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259, 260, 274
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 71, 73, 75–6, 78, 81, 83, 91, 103, 105, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 24, 26–8, 32–3, 44–5, 50, 54, 56–7, 59–61, 88, 110–1, 120–1, 177–8
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 172, 174, 179, 208, 210–214, 292–294, 297, 325, 384, 386
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 26, 166, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 223, 234, 309, 331, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 131, 157, 193, ISBN 978-80-239-9603-6