Taurin | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | 2-aminoethansulfonová kyselina |
Triviální název | taurin |
Sumární vzorec | C2H7NO3S |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 107-35-7 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 125,14 g/mol |
Teplota tání | 305,11 °C |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Taurin (neboli kyselina 2-aminoethansulfonová) patří mezi organické kyseliny a jde o významnou složku žluči (v konjugátech s cholovými kyselinami – žlučové kyseliny). V nižších koncentracích ho lze najít ve většině živočišných tkání.[2][3] Taurin je derivátem aminokyseliny cysteinu, a proto je někdy řazen k aminokyselinám, přestože postrádá karboxylovou skupinu. Přesnější by proto bylo označení aminosulfonová kyselina. Taurin je vedle koenzymu M z methanogenních archeí jedna z mála známých přirozeně se vyskytujících sulfonových kyselin.[4] Název taurin je odvozen z latinského taurus – býk, protože byl poprvé izolován německým vědcem Friedrichem Tiedemanem z býčí žluči.[5]
Taurin je konjugován pomocí své aminoskupiny s kyselinami chenodeoxycholovou a cholovou za tvorby žlučových solí (taurocholát sodný a taurochenodeoxycholát sodný). Díky svému nízkému pKa (1,5) zůstává sulfonová skupina taurinu záporně nabitá v širokém rozsahu pH a umožňuje tak těmto konjugátům sloužit jako výborné tenzidy (látky snižující povrchové napětí), což podmiňuje jejich funkci při trávení lipidů v tenkém střevě.
Taurin se účastní i dalších fyziologických dějů jako např. inhibice neurotransmise,[6] stabilizace buněčných membrán, inhibice oxidačního vzplanutí neutrofilů a makrofágů, regulace tukové tkáně, regulace stálé hladiny vápníku v krvi.
Předčasně narozené děti, které postrádají enzym potřebný k přeměně cystathioninu na cystein, mohou trpět nedostatkem taurinu (který z cysteinu vzniká). Mateřské mléko taurin obsahuje, rovněž se taurin přidává do umělých kojeneckých formulí.
Taurin je zcela esenciální látkou pro kočky, které si ho neumějí samy syntetizovat. Pokud taurin v potravě chybí, pak dochází k postupné degeneraci sítnice, což způsobuje problémy s viděním, které mohou skončit slepotou. Tato choroba se nazývá centrální degenerace sítnice (CRD).[7][8] Z tohoto důvodu se taurin uměle přidává do speciální kočičí stravy.
Je také využíván běžně jako přísada energetických nápojů v dávkách 1000 až 2000 mg na jednu plechovku. Vyskytuje se i v dalších nápojích a dokonce čokoládových tyčinkách.
Při dlouhodobějším překračování doporučených dávek (nad 5 000 mg) může mít i taurin jako jiné další látky nežádoucí účinky. Mezi ty potvrzené mohou patřit průjmy, poruchy paměti či útlum CNS.[9]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taurine na anglické Wikipedii.
Externí odkazy s informacemi o taurinu a jeho funkcích v těle.