Tereza Brodská

Tereza Brodská
Tereza Brodská (2022)
Tereza Brodská (2022)
Narození7. května 1968 (56 let)
Československo Praha
ChoťHerbert Slavík (od 1995)
Jordi Niubó
RodičeVlastimil Brodský a Jana Brejchová
PříbuzníMarek Brodský[1] (sourozenec)
Hana Brejchová (teta)
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
1995 – Má je pomsta
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
1999 – Dvojrole
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Brodská (* 7. května 1968 Praha) je česká herečka, dvojnásobná držitelka filmového ocenění Český lev.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Své první dětské role hrála v českém sci-fi/fantasy snímku Slečna Golem, kde hrála se svojí matkou (v roce 1972) a v dětském filmu Ať žijí duchové!, kde hrála společně se svým otcem (v roce 1977). Velkou hereckou příležitost dostala v seriálu Vlak dětství a naděje v roce 1985. Jako studentka konzervatoře si zahrála se svojí matkou ve filmu Citlivá místa.

Známá je především z filmu Konec básníků v Čechách a z televizního seriálu Ulice. Hrála v plzeňském Divadle J. K. Tyla, v Činoherním klubu v Praze, v pražském Divadle Na zábradlí (1988–1993). V roce 1995 obdržela za roli Kláry ve filmu Má je pomsta Českého lva. Méně známé je její ztvárnění mladé ženy ve filmu Evalda Schorma Vlastně se nic nestalo, kde roli její matky vytvořila její skutečná matka Jana Brejchová. Dvojroli si zahrála ve stejnojmenném filmu, za níž obdržela druhé filmové ocenění Český lev. Od roku 2019 ztvárňuje také postavu Jany Kratinové v seriálu Slunečná.[2]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Je dcerou herce Vlastimila Brodského a herečky Jany Brejchové. V 21 letech se vdala za filmaře Jordiho Niuboa, manželství trvalo čtyři roky. Jejím druhým manželem je fotograf Herbert Slavík, se kterým mají syna Samuela (* 1996), od nějž mají vnučku (* 2021).[3]

Divadlo

[editovat | editovat zdroj]

Vybrané divadelní role

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Aktuálně.cz. Dostupné online. [cit. 2020-07-08].
  2. ↑ RECENZE: Zlatí Krejzovi. Slunečná vypráví o svaté Popelce na traktoru. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-11 [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Problém s věkem zatím nemám. Navíc jsem teď čerstvá babička, říká Brodská. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-16 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vojna a mír [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Manon Lescaut [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Šejdíř [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Obraz Doriana Greye [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Krásné vyhlídky Bitva na kopci [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ Tři sestry [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Tatarská pouť [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Don Juan [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hvězdy na ranním nebi [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Largo desolato [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jak snadné je vládnout aneb Karel IV. - autoportrét [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Romeo a Julie [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ Jak vraždili sestru Charlie [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ WTF [online]. Virtuální studovna [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 61. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 73. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 140. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Český lev za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli

Jiřina Bohdalová (1993) • Ivana Chýlková (1994) • Jiřina Bohdalová (1995) • Libuše Šafránková (1996) • Lenka Vlasáková (1997) • Iva Janžurová (1998) • Tereza Brodská (1999) • Anna Šišková (2000) • Stella Zázvorková (2001) • Iva Janžurová (2002) • Anna Geislerová (2003) • Emília Vášáryová (2004) • Tatiana Vilhelmová (2005) • Anna Geislerová (2006) • Marion Cotillard (2007) • Zuzana Bydžovská (2008) • Jana Plodková (2009) • Zuzana Bydžovská (2010) • Anna Geislerová (2011) • Gabriela Míčová (2012) • Petra Špalková (2013) • Klaudia Dudová (2014) • Alena Mihulová (2015) • Michalina Olszańska (2016) • Zuzana Kronerová (2017) • Jenovéfa Boková (2018) • Tereza Ramba (2019) • Magdaléna Borová (2020) • Pavla Gajdošíková (2021) • Klára Melíšková (2022) • Simona Peková (2023)

Český lev za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli

Jana Preissová (1994) • Tereza Brodská (1995) • Veronika Žilková (1996) • Klára Issová (1997) • Agnieszka Siteková (1998) • Anna Geislerová (1999) • Eva Holubová (2000) • Zuzana Kronerová (2001) • Jana Hubinská (2002) • Vilma Cibulková (2003) • Klára Melíšková (2004) • Anna Geislerová (2005) • Jana Brejchová (2006) • Zuzana Bydžovská (2007) • Lenka Termerová (2008) • Daniela Kolářová (2009) • Eliška Balzerová (2010) • Taťjana Medvecká (2011) • Klára Melíšková (2012) • Jaroslava Pokorná (2013) • Lenka Krobotová (2014) • Lucie Žáčková (2015) • Klára Melíšková (2016) • Petra Špalková (2017) • Eliška Křenková (2018) • Klára Melíšková (2019) • Petra Špalková (2020) • Antonie Formanová (2021) • Martha Issová (2022) • Milena Steinmasslová (2023)