Adenosindifosfát | |
---|---|
Chemická struktura adenosindifosfátu | |
Krystal | |
Obecné | |
Systematický název | [(2R,3S,4R,5R)-5-(6-aminopurin-9-yl)-3,4-dihydroxyoxolan-2-yl]methylfosfonohydrogenfosfát |
Sumární vzorec | C10H15N5O10P2 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 58-64-0 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 427,201 g/mol |
Teplota varu | 877 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adenosindifosfát (Adenosine DiPhosphate - ADP) je jeden z nukleotidů. Skládá se z nukleové báze adeninu, ribózy a dvou fosfátů.
Kromě adenosindifosfátu existuje adenosintrifosfát (ATP), který má tři fosfáty, a adenosinmonofosfát (AMP), který má pouze jeden fosfát. Z těchto tří molekul má ATP nejvyšší energii, ADP střední a AMP nejnižší. Tyto energetické poměry vycházejí z toho, že tři fosfátové skupiny jsou v biologických systémech negativně nabité a příliš blízko sebe, proto se vzájemně odpuzují a jejich stav se dá srovnat s napnutou pružinou.
ADP vzniká hydrolýzou (nebo také defosforylací) ATP činností enzymů ATPáz. Naopak pomocí enzymu ATP syntáza se z ADP opět vytváří ATP. ADP se na ATP mění například při fotosyntéze (pomocí sluneční energie) nebo při buněčné respiraci (pomocí energie získané rozkladem glukózy).
Přeměna energeticky bohatého ATP na ADP je zdrojem energie pro buněčné reakce prakticky ve všech živých organismech. Tyto reakce mají zásadní význam pro přenos energie v buňce:
Biologický cyklus ATP a ADP probíhá prakticky neustále a je vratný:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adenosindiphosphat na německé Wikipedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adenosine diphosphate na anglické Wikipedii.