Arado Ar 76 | |
---|---|
Arado Ar 76 (D-IFAT) | |
Určení | stíhací a cvičný letoun |
Výrobce | Arado |
Šéfkonstruktér | Walter Blume a R. Heinemann |
První let | 1934 |
Zařazeno | 1936 |
Uživatel | Luftwaffe |
Vyrobeno kusů | 189[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arado Ar 76 byl německý jednomístný vzpěrový hornoplošník ze 30. let 20. století zkonstruovaný jako lehký stíhací a pokročilý cvičný letoun. Vznikl na základě požadavku výzbrojního úřadu C-Amt Luftfahrtkommissariatu[2] na právě takový typ letounu a v roce 1935 byl zkoušen společně s konkurenčními typy He 74, Fw 56, Hs 121 a Hs 125. I když byl za vítěze vybrán a posléze vyráběn Fw 56, byl C-Amt dostatečně zaujat výkony Ar 76, aby objednal stavbu menšího množství kusů.
První prototyp Ar 76a (imatrikulace D-ISEN) byl dokončen na podzim roku 1934 a byl zničen již v průběhu jednoho z prvních letů. Druhý exemplář Ar 76 V2 (D-IRAZ) byl dohotoven na jaře 1935. Dalším prototypem byl Ar 76 V3 (D-IZOH).
Následná malá série Ar 76 A byla na jaře 1936 dodána do škol stíhacích pilotů FFS A/B 1, FFS A/B 8, FFS A/B 23, LKS 1 a za Protektorátu FFS A/B 32 v Chrudimi. Ar 76 byl zařazen také k bojovému útvaru I/JG 232-Gruppe Loerzer v Bernburgu.
Ar 76 byl jednoplošník typu parasol s pevným záďovým podvozkem. Křídlo mělo dřevěnou kostru s plátěným potahem, které bylo s trupem spojeno pomocí vzpěr. Trup z ocelových trubek byl částečně potažen plechem, v zadní části překližkou a na spodních plochách plátnem. Letoun poháněl vzduchem chlazený invertní vidlicový osmiválec Argus As 10C o maximálním vzletovém výkonu 176 kW.
Údaje podle[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arado Ar 76 na anglické Wikipedii.