Emília Vášáryová

Emília Vášáryová, dr. h. c.
Narození18. května 1942 (82 let)
Horná Štubňa
SlovenskoSlovensko Slovensko
Alma materVysoká škola múzických umění v Bratislavě
ChoťMilan Čorba
PříbuzníMagda Vášáryová (sestra)
Milan Lasica (švagr)
Hana Lasicová (neteř)
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
2004 – Horem pádem
Umělecké ceny
Výroční cena AČFK (2016)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emília (Milka) Vášáryová, také Horská (* 18. května 1942 Horná Štubňa) je slovenská herečka, sestra Magdy Vášáryové, manželka scénografa Milana Čorby a držitelka Českého lva.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se do učitelské rodiny Jozefa Vášáryho (1915–1973) a jeho manželky Hermíny, rozené Schmiedové.

V roce 1963 absolvovala studium herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Dvě sezóny byla členkou souboru Nové scény a od roku 1964 je členkou Činohry Slovenského národního divadla. Vyučuje herectví na Divadelní fakultě VŠMU.

Po roce 1989 se krátce angažovala i v politice. Ve volbách roku 1990 byla zvolena za VPN do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Bratislava). Slib složila v červnu 1990, ale již v září 1990 na mandát rezignovala.[1]

od r. 2000

[editovat | editovat zdroj]
Dobrá rola je výzva, zodpovednosť aj povinnosť nezradiť dobrého autora a odvďačiť sa mu za príležitosť prácou, ktorá vyčerpáva hercove možnosti. Aj pokus byť dostatočným partnerom, aj pokorne sa odovzdať službe umeleckému dielu, ktoré už dokázalo svoje kvality.

Emília Vášáryová, 2004 [2]

V roce 2001 získala cenu novinářů a titul Slovenská herečka století.[3][4]

Z více než deseti rolí, které nastudovala od roku 2000 na své domovské scéně – Slovenském národním divadle, jmenujme například ztvárnění Marie Callas ve hře T. McNallyho Majstrovská lekcia Marie Callas (prvně uvedena 15. června 2002) [5], za kterou obdržela cenu DOSKY a rovněž Cenu Literárního fondu, obě v roce 2002. V roce 2009 nastudovala hlavní postavu v představení Matka Guráž a jej deti (autorů B. Brechta & P. Desseaua)[6] a v období 2011–2014 bravurně ztvárnila postavu Violet Westonové ve hře Tracyho Lettse August: Stratení v Oklahome.[7] Za ztvárnění Stevie Gray ve hře Edwarda Albeeho Koza aneb kto je Sylvia? obdržela cenu DOSKY za rok 2004. Tato hra byla poprvé uvedena v bratislavském Divadle Aréna (a je stále na reportoáru – stav k dubnu 2015) [8] a souběžně byla uváděna v pražském Činoherním klubu do roku 2014.

Kromě svého domovského divadla pravidelně vystupuje také na jiných bratislavských scénách, například Život na trikrát (od roku 2003) a Rybárik kráľovský (od roku 2009) ve Štúdiu L&S [9][10] nebo nejnověji přímo pro ni napsaná Odvrátená strana mesiaca v divadle GUnaGU (uváděno od ledna 2015).[11]

Pravidelně hostuje v Praze, nejčastěji je možno v současnosti vychutnat její divadelní umění na scéně Studia DVA nebo v rámci pravidelných festivalů slovenského divadla (např. v Divadle Bez Zábradlí).[12]

Účinkovala v slovenském televizním seriálu Ordinácia v ružovej záhrade v roce 2007, dále česko-slovenském projektu Kriminálka Staré Mesto v roce 2010 a českém televizním filmu Piknik v režii Hynka Bočana v roce 2014.[13]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1967 – Cena Janka Borodáče (za postavu Florely v komedii L. De Vegy Učitel tance, s přihlédnutím k roli Heleny v Shakespearově komedii Sen noci svatojánské a na jejích rolí ve filmu)
  • 1968 – Zlatý krokodýl
  • 1970 – státní vyznamenání Za vynikající práci
  • 1978 – zasloužilá umělkyně
  • 1982 – Cena Andreje Bagara (za postavu Ifigénie v inscenaci hry J. W. Goetheho Ifigenie na Tauridě)
  • 1991 – cena ministra kultury (za vynikající výsledky v herecké tvorbě)
  • 1992 – TELEMÚZA 92 (za ženský herecký výkon v televizních inscenacích La Musica a Ježišova matka)
  • 1995 – TELEMÚZA 95 (za dabing postavy Heléne ve francouzském seriálu (Zlomená srdce)
  • 1996 – Cena Alfréda Radoka za nejlepší herecký výkon (Mladší sestra v Ritter Dene Voss T. Bernharda, Divadlo Na zábradlí)
  • 1999 – Krištáľové krídlo za rok 1998 v kategorii divadelní umění (Agnes v Albeeho Křehké rovnováze)
  • 1999 – Zlatá slučka – Nejlepší ženský dabing (za hlasové ztvárnění herečky Shirley McLaine ve filmu Strážce paní Tess)
  • 1999 – Divadelní ocenění sezóny – DOSKY: Cena za nejlepší herecký výkon (za postavu Stařenky v Ionescových Židlích)
  • 2000 – Cena Jozefa Kronera (za nejpozoruhodnější herecký výkon v roce 1999 za postavu Stařenky v Židlích)
  • 2000 – vítězka slovenské novinářské ankety Herečka století
  • 2000 – Cena Igric za původní audiovizuální tvorbu (za postavu Máši v televizní inscenaci Slovenské televize Klietka)
  • 2000 – Cena slovenského Literárního fondu (za postavu Stařenky v Židlích)
  • 2001 – Hercova misia (Art Film Trenčianske Teplice)
  • 2002 – DOSKY: Cena za nejlepší herecký výkon (za ztvárnění Marie Callas ve hře T. McNallyho Mistrovská lekce)
  • 2002 – Řád Ľudovíta Štúra I. třída
  • 2003 – Cena Karla Čapka za rok 2002
  • 2003 – Cena Václava Havla Medaile za zásluhy
  • 2004 – DOSKY: Cena za nejlepší herecký výkon (za ztvárnění Stevie v Albeeho hře Koza aneb Kdo je Sylvie?)
  • 2004 – Český lev, film Horem pádem
  • 2010 – převzala čestný akademického titul doctor honoris causa na Janáčkově akademii múzických umění.
  • 2017 – Trilobit za film Eva Nová

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Profil Emílie Vášáryovej [online]. Slovenské národné divadlo [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-15. (slovensky) 
  3. ↑ ČAHOJOVÁ, Adriána. TV Tip [online]. Mojcasopis.sk [cit. 2011-03-29]. 8.I.2010 udělen čestný doktorát JAMU významné slovenské herečce a profesorce herectví Emílii Vášáryové. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-03-2012. 
  4. ↑ Emília Vášáryová – Slovenská herečka století [online]. THA [cit. 2014-05-10]. S. 23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  5. ↑ Majstrovská lekcia Marie Callas [online]. Slovenské národné divadlo [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Matka Guráž a jej deti [online]. Slovenské národné divadlo [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16. (slovensky) 
  7. ↑ August: Stratení v Oklahome [online]. Slovenské národné divadlo [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-14. (slovensky) 
  8. ↑ Koza aneb kto je Sylvia? [online]. Divadlo Aréna [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16. (slovensky) 
  9. ↑ Život na trikrát [online]. Štúdio L+S [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-26. (slovensky) 
  10. ↑ Rybárik kráľovský [online]. Štúdio L+S [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-26. (slovensky) 
  11. ↑ Odvrátená strana mesiaca [online]. Divadlo GUnaGU [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Repertoár-hosté [online]. Studio DVA [cit. 2015-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-09. 
  13. ↑ Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Český lev za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli

Jiřina Bohdalová (1993) • Ivana Chýlková (1994) • Jiřina Bohdalová (1995) • Libuše Šafránková (1996) • Lenka Vlasáková (1997) • Iva Janžurová (1998) • Tereza Brodská (1999) • Anna Šišková (2000) • Stella Zázvorková (2001) • Iva Janžurová (2002) • Anna Geislerová (2003) • Emília Vášáryová (2004) • Tatiana Vilhelmová (2005) • Anna Geislerová (2006) • Marion Cotillard (2007) • Zuzana Bydžovská (2008) • Jana Plodková (2009) • Zuzana Bydžovská (2010) • Anna Geislerová (2011) • Gabriela Míčová (2012) • Petra Špalková (2013) • Klaudia Dudová (2014) • Alena Mihulová (2015) • Michalina Olszańska (2016) • Zuzana Kronerová (2017) • Jenovéfa Boková (2018) • Tereza Ramba (2019) • Magdaléna Borová (2020) • Pavla Gajdošíková (2021) • Klára Melíšková (2022) • Simona Peková (2023)

Nositelé Krištáľového krídla za divadlo a audiovizuální umění

Ján Ďuriš a Božidara Turzonovová (1997) • Jozef Bednárik / Emília Vášáryová (1998) • Ján Ďurovčík (1999) • Rudolf Biermann / Pavol Mikulík (2000) • Martin Huba / Eva Krížiková (2001) • Ladislav Chudík (2002) • Pavol Barabáš (2003) • Eva Pavlíková (2004) • Ingrid Timková (2005) • Roman Polák (2006) • Mária Kráľovičová (2007) • Diana Mórová (2008) • Ondrej Šoth (2009) • Robert Roth (2010) • Zuzana Kronerová (2011) • Jaroslav Vojtek (2012) • Táňa Pauhofová (2013) • Jozef Vajda (2014) • Ladislav Kaboš (2015) • Zuzana Mauréry (2016) • Tomáš Maštalír (2017) • Miroslav Dvorský (2018) • Juraj Kukura (2019) • Peter Bebjak (2020) • Sláva Daubnerová (2021)