František Havránek | |
---|---|
Narození | 11. července 1923 Bratislava |
Úmrtí | 26. března 2011 (ve věku 87 let) Česko |
Povolání | fotbalista a fotbalový trenér |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Fotbal na LOH | ||
LOH 1980 | ČSSR – trenér |
František Havránek (11. července 1923 Bratislava – 26. března 2011)[1] byl ústředním trenérem československé fotbalové reprezentace v letech 1978–1984 a trenérem vítězného mužstva, které v roce 1980 získalo zlatou medaili na olympiádě v Moskvě. Byl také významným trenérem českých prvoligových fotbalových klubů včetně Hradce Králové (1964–66), Slavie Praha (1967–69) a Zbrojovky Brno (1972–76). Úspěchů dosáhl i v zahraničí s mužstvy fotbalových klubů EPA Larnaca (1970–72), AEL Limassol (1984–86) a Ruch Chorzów (1976–78).
František Havránek se narodil na Slovensku v rodině českého pracovníka finanční stráže. Dětství prožil ve Vysokých Tatrách, kde se věnoval zimním sportům. Následně bydlel u prarodičů v Bratislavě, kde studoval obchodní akademii. Po nuceném vystěhování rodiny ze Slovenska po vyhlášení Slovenského státu v roce 1939 dostudoval obchodní akademii v Praze. Rodina usadila v Sadské, kde v letech 1939–1945 hrál fotbal za AFK Sadská.
Ihned po válce narukoval do Liberce, kde se v rámci vojenské služby věnoval dalším sportům, včetně skoku a běhu na lyžích, závodního bobu a hokeje. Ve fotbale pokračoval v AFK Žižka Brno.[2] Po vojenské službě hrál fotbal za SK Židenice (první 2 prvoligové starty ve Státní lize 1946/47), v Aston Ville Mladá Boleslav, Koloře Liberec, Slavoji Liberec (posledních 12 prvoligových startů v Přeboru republiky 1953), Jiskře Jablonec nad Nisou a Jiskře Mimoň. V roce 1958 ukončil aktivní hráčskou kariéru a věnoval se pouze trenérské činnosti, s níž započal v roce 1954 v Jiskře Liberec.
Ročník | Zápasy | Góly | Minuty | Klub |
---|---|---|---|---|
I. liga 1946/47 | 2 | 0 | 180 | SK Židenice |
I. liga 1953 | 12 | 0 | 1 080 | Jiskra Kolora Liberec |
CELKEM I. ČS. LIGA | 14 | 0 | 1 260 |
Od roku 1961 František Havránek studoval Trenérskou školu při Institutu tělesné výchovy a sportu v Praze a v roce 1964 získal kvalifikaci Trenér I. třídy fotbalu.
V témže roce angažoval Františka Havránka Spartak Hradec Králové, který se právě propadl do 2. ligy. Tým převzal od tehdejšího trenéra Josefa Bicana a do konce sezóny se týmu přes úvodní potíže podařilo vybojovat postup do 1. ligy. Následující rok se Spartak Hradec Králové pod vedením Františka Havránka umístil s 25 body na 8. místě – 1965/66
V lednu 1967 se stal trenérem SK Slavie Praha a splnil si tak svůj sportovní sen. V této sezóně se po velmi vyrovnaném boji Slavia umístila na 3. místě ligy se stejným počtem bodů jako vítěz. Na konci roku 1967 František Havránek s týmem Slavie absolvoval cestu kolem světa, kde za necelých 7 týdnů sehráli 16 zápasů na čtyřech kontinentech a procestovali 65 000 km. František Havránek Slavii trénoval do roku 1969 a Slavie se pod jeho vedením umísťovala na předních místech tabulky. Historickým úspěchem bylo, že za jeho působení Slavie ani jednou neprohrála se svým rivalem Spartou Praha.
V roce 1969 přijal František Havránek nabídku kyperského klubu EPA Larnaca. Tříleté působení na Kypru bylo fenomenálním úspěchem, kdy se nejprve klub dostal z konce tabulky na přední místa a v roce 1970 EPA Larnaca vyhrála první kyperskou ligu a získala možnost soutěžit v řecké profesionální lize. Působením Františka Havránka na Kypru získalo Československo silné renomé a škála československých trenérů pokračovala až do osmdesátých let. Trénovali zde také např. trenéři Cerman, Uhrin, Cipro a další.
Po návratu do Československa v roce 1972 působil František Havránek jako hlavní trenér Zbrojovky Brno (4 sezony: 1972/73 – 1975/76), kde získal opět úkol zachránit klub v první lize, což se podařilo (1972/73 – 12. místo, 1973/74 – 10. místo, 1974/75 – 4. místo). V jeho poslední sezoně 1975/76 se klub umístil na solidním 7. místě. Jeho nástupce u kormidla brněnské Zbrojovky Josef Masopust, který v týmu objevil ofenzivní potenciál, vtiskl mu útočné pojetí a nakonec s ním oslavil titul Mistra Československa 1977/78, přebíral v roce 1976 po Františku Havránkovi kondičně a takticky výborně připravené mužstvo. Podobné střídání zbrojováckých trenérů se odehrálo přesně za 8 let, kdy se stal nástupcem Františka Havránka u československé fotbalové reprezentace právě Josef Masopust.
V sezónách 1976/77 a 1977/78 (podzim) byl František Havránek hlavním trenérem v polském prvoligovém mužstvu Ruch Chorzów. Ruch se v sezonách 1973/74 a 1974/75 stal mistrem Polska, ale v sezoně 1975/76 bojoval s poklesem výkonnosti po odchodu několika hráčů do zahraničí (4. místo). František Havránek tým kompletně omladil a skončil s ním na 13. místě v sezoně 1976/77. Po 19 podzimních zápasech sezony 1977/78 (5 vítězství, 8 remíz, 6 porážek, skóre 17:18) odešel k československé reprezentaci, Ruch se nakonec zachránil jen díky lepším vzájemným zápasům se Zawiszou Bydhošť (4. kolo 2:0 v Chorzowě, 17. kolo 0:0 v Bydhošti – u obou byl ještě na podzim F. Havránek) na 14. místě. Jeho práce se však novému mužstvu zúročila už v sezoně 1978/79, kdy se stalo po 12. v historii mistrem Polska.
Od ledna 1978 do června 1984, tedy celých 5 a půl roku, pracoval František Havránek jako ústřední trenér československé fotbalové reprezentace. V tomto období byl také trenérem československého olympijského družstva a posléze i trenérem reprezentačního mužstva A. Jeho vysoce úspěšné působení v této funkci vyvrcholilo v roce 1980, kdy se československé národní mužstvo pod jeho vedením stalo vítězem fotbalového šampionátu Olympijských her v Moskvě po porážce mužstva NDR, a to jako jediné v historii Československa i České republiky.
Ve funkci ústředního trenéra fotbalu ještě získal kvalifikaci na MS ve Španělsku v roce 1982, kde se však mužstvo A pod vedením reprezentačního trenéra Vengloše neumístilo a následkem toho bylo rozpuštěno. František Havránek tehdy převzal také funkci reprezentačního trenéra A mužstva. Kvalifikace na mistrovství Evropy v roce 1984 probíhala s novým mužstvem, avšak po těžkých utkáních se Československu postoupit nepodařilo. V témže roce se František Havránek rozhodl rozloučit s reprezentačním mužstvem.
Citace tehdejšího tisku:
František Havránek byl v roce 1980 jmenován zasloužilým trenérem.
Jako poslední krok v kariéře se František Havránek rozhodl v roce 1984 vrátit na milovaný Kypr. V roce 1984, jako jednašedesátiletý, se stal trenérem ligového klubu AEL Limassol. Ještě v témže roce s AEL Limassol vyhrál kyperský pohár, což byl tehdy největší úspěch klubu za posledních 37 let. V roce 1986, ve věku 63 let, odešel František Havránek podruhé z Kypru a tím také ukončil kariéru vrcholového fotbalového trenéra.
V soukromí se František Havránek věnoval rodině, především svému vnukovi, byl vášnivým zahradníkem a dál pěstoval své další oblíbené sporty včetně běhu na lyžích a turistiky. Od roku 2007 žil se svou dcerou, vnukem a třemi pravnoučaty mimo Prahu. Zemřel dne 26. března 2011 ve věku 87 let.