Harri Heliövaara

Harri Heliövaara
Harri Heliövaara na French Open 2022
Harri Heliövaara na French Open 2022
StátFinskoFinsko Finsko
Datum narození4. června 1989 (35 let)[1]
Místo narozeníHelsinky, Finsko[1]
BydlištěHelsinky, Finsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 858 303 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů9–14
Tituly0 ATP, 8 ITF
Nejvyšší umístění194. místo (19. prosince 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2012)
French Open1. kolo kvalifikace (2012)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2012)
US Open1. kolo kvalifikace (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů142–84
Tituly7 ATP, 16 challengerů, 20 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (12. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2023, 2024)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledonvítěz (2024)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2022)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Openvítěz (2023)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240905a5. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harri Heliövaara (* 4. června 1989 Helsinky) je finský profesionální tenista. Na grandslamu triumfoval s Henrym Pattenem ve čtyřhře Wimbledonu 2024 a ve smíšené soutěži US Open 2023 po boku Anny Danilinové. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2011 na 194. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Boris Černov. Dříve tuto roli plnil Johan Landsberg. V roce 2005 navázal spolupráci s Erikem Piispou, jenž vede jeho fyzickou přípravu.[3][1]

Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 hanskou baráží 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v níž prohrál nedělní dvouhru s Gillesem Müllerem. Finové přesto zvítězili 3:2 na zápasy. V ročníku 2023 byl členem finského družstva, jež poprvé v historii postoupilo do světového semifinále. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 9–14 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře.[4]

V juniorském tenise triumfoval s Britem Graemem Dycem ve čtyřhře Australian Open 2007 po finálové výhře nad australsko-indickým párem Stephen Donald a Rupeš Roy.[5]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1989 ve finské metropoli Helsinkách do rodiny profesora lesnické zoologie Kariho a ornitoložky Arji Heliövaarových. Má bratra Lauriho Heliövaaru. Hovoří finsky, švédsky a anglicky. S tenisem začal v šesti letech. Magisterský obor absolvoval na oddělení průmyslového inženýrství a řízení Aaltovy univerzity, která během jeho studia vznikla sloučením tří vysokých škol včetně Helsinské technické univerzity, na níž začínal. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder pak bekhend.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když v úvodním kole helsinského turnaje dotovaného 50 tisíci dolary uhrál jen dva gamy na krajana Lauriho Kiiskiho ze sedmé světové stovky.[2] Premiérový singlovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl během dubna 2010 z jihokorejského Sogüpcha, turnaje s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde ve finále zdolal Rumuna Teodora-Daciana Craciuna z osmé stovky žebříčku.

Heliövaara (vlevo) s Glasspoolem na Washington Open 2023

V září 2011 pak přidal první výhru na challengerech. S Ukrajincem Denysem Molčanovem zvládli oba tiebreaky závěrečného zápasu čtyřhry proti jihoafricko-americké dvojici Raven Klaasen a John-Paul Fruttero. Po dvou challengerových semifinále v Bangkokuvirginském Charlottesville mu bodový zisk zajistil posun na kariérní maximum. V prosinci 2011 tak figuroval na 194. místě singlového žebříčku ATP. Díky tomu mohl poprvé zasáhnout do kvalifikací na grandslamu, které v sezóně 2012 odehrál všechny čtyři. Jediné vítězství si připsal ve wimbledonské kvalifikační soutěži, v jejímž úvodním kole vyřadil Brazilce Júlia Silvu.[6][2]

V roce 2019 se začal specializovat na čtyřhru. Při třetím startu v hlavní soutěži okruhu ATP Tour vybojoval první titul v březnové čtyřhře Open 13 2021Marseille. S Britem Lloydem Glasspoolem ve finále zdolali nizozemskou dvojici Sander Arends a David Pel po dvousetovém průběhu. Spolupráci s britským tenistou navázal během challengerů v listopadu 2020, na nichž se probojovali do čtyř finále.[7] S dalším zástupcem britského tenisu, Henrym Pattenem, vytvořil stabilní pár v dubnu 2024. Na okruhu ATP Tour vyhráli antukové čtyřhry Morocco Open 2024 a Lyon Open 2024. První grandslam ovládli na travnatém Wimbledonu 2024, když ve finále přehráli patnácté nasazené Australany Maxe Purcella s Jordanem Thompsonem nejtěsnějším poměrem ve třech tiebreacích. Ve druhé sadě přitom odvrátili tři mečboly.[8]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2024 Wimbledon tráva Spojené království Henry Patten Austrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
6–7(7–9), 7–6(10–8), 7–6(11–9)

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2023 US Open tvrdý Kazachstán Anna Danilinová USA Jessica Pegulaová
USA Austin Krajicek
6–3, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 16 (7–9)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (1–0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–3)
ATP Tour 250 (5–6)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. březen 2021 Marseille, Francie ATP 250 tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Nizozemsko Sander Arends
Nizozemsko David Pel
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz 2. říjen 2021 Moskva, Rusko ATP 250 tvrdý (h) Nizozemsko Matwé Middelkoop Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
7–5, 4–6, [11-9]
Finalista 1. únor 2022 Montpellier, Francie ATP 250 tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–7(3–7), [10–12]
Finalista 2. únor 2022 Dallas, Spojené státy ATP 250 tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–7(4–7), 4–6
Finalista 3. červen 2022 Queen's Club, Londýn, Velká Británie ATP 500 tráva Spojené království Lloyd Glasspool Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(3–7), [6–10]
Vítěz 3. červenec 2022 Hamburk, Německo ATP 500 antuka Spojené království Lloyd Glasspool Indie Rohan Bopanna
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 6–4
Finalista 4. červenec 2022 Umag, Chorvatsko ATP 250 antuka Spojené království Lloyd Glasspool Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
7–5, 6–7(6–8), [7–10]
Finalista 5. září 2022 Mety, Francie ATP 250 tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–7(5–7), 4–6
Finalista 6. říjen 2022 Stockholm, Švédsko ATP 250 tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
3–6, 3–6
Vítěz 4. leden 2023 Adelaide, Austrálie ATP 250 tvrdý Spojené království Lloyd Glasspool Spojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 7–6(7–3)
Finalista 7. únor 2023 Dubaj, Spojené arabské emiráty ATP 500 tvrdý Spojené království Lloyd Glasspool USA Maxime Cressy
Francie Fabrice Martin
6–7(2–7), 4–6
Vítěz 5. duben 2024 Marrákeš, Maroko ATP 250 antuka Spojené království Henry Patten Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 6–4, [10–4]
Finalista 8. duben 2024 Bukurešť, Rumunsko ATP 250 antuka Spojené království Henry Patten Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
3–6, 5–7
Vítěz 6. květen 2024 Lyon, Francie ATP 250 antuka Spojené království Henry Patten Indie Juki Bhambri
Francie Albano Olivetti
3–6, 7–6(7–4), [10–8]
Vítěz 7. červenec 2024 Wimbledon, Londýn, Velká Británie Grand Slam tráva Spojené království Henry Patten Austrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
6–7(7–9), 7–6(10–8), 7–6(11–9)
Finalista 9. říjen 2024 Peking, Čína ATP 500 tvrdý Spojené království Henry Patten Itálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
6–4, 3–6, [5–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (0 D; 15 Č)
ITF (8 D; 20 Č)

Dvouhra (8 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. duben 2010 Sogüpcho, Jižní Korea Futures tvrdý Rumunsko Teodor-Dacian Craciun 6–4, 6–2
2. červen 2010 Wu-chan, Čína Futures tvrdý Jižní Korea Lim Yong-kyu 6–7(5-7), 6–4, 6–0
3. leden 2011 Sheffield, Velká Británie Futures tvrdý Francie Kenny De Schepper 6–4, 5–7, 6–4
4. květen 2011 Andidžan, Uzbekistán Futures tvrdý Nový Zéland Michael Venus 6–4, 6–4
5. říjen 2011 Jakarta, Indonésie Futures tvrdý Jižní Korea Daniel Yoo 6–3, 1–0skreč
6. říjen 2017 Tartu, Estonsko Futures koberec Česko Zdeněk Kolář 6–3, 7–5
7. únor 2018 Loughborough, Velká Británie Futures tvrdý Belgie Maxime Authom 7–6(7-2), 6–4
8. březen 2018 Ramat ha-Šaron, Izrael Futures tvrdý Izrael Jišaj Oli'el 6–1, 6–3

Čtyřhra (36 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. duben 2008 Exmouth, Velká Británie Futures koberec Finsko Henri Kontinen Německo Ralph Granbow
Spojené království Ken Skupski
6–2, 6–2
2. červenec 2008 Kuressaare, Estonsko Futures antuka Finsko Timo Nieminen Bělorusko Pavel Katljarov
Rumunsko Bogdan-Victor Leonte
bez boje
3. červenec 2009 Kuressaare, Estonsko Futures antuka Finsko Henri Kontinen Estonsko Mait Kunnap
Finsko Juho Paukku
6–3, 6–3
4. říjen 2009 Nakhon Ratčasima, Thajsko Futures tvrdý Česko Roman Jebavý Nový Zéland Matt Simpson
Nový Zéland William Ward
6–2, 6–2
5. duben 2010 Tegu, Jižní Korea Futures tvrdý Austrálie Adam Feeney Japonsko Hiroki Kondó
Čínská Tchaj-pej Yi Chu-huan
6–2, 6–2
6. červen 2010 Gausdal, Norsko Futures tvrdý Finsko Juho Paukku Francie Fabrice Martin
Itálie Riccardo Ghedin
2–6, 6–4, [10–5]
7. červenec 2010 Gausdal, Norsko Futures tvrdý Finsko Juho Paukku Švédsko Stefan Borg
Švédsko Carl Bergman
6–3, 1–6, [10–7]
8. červenec 2010 Tallinn, Estonsko Futures antuka Finsko Juho Paukku Ukrajina Alexandr Agafonov
Uruguay Marcel Felder
6–3, 6–2
9. srpen 2010 Vierumaki, Finsko Futures antuka Finsko Juho Paukku Itálie Filippo Leonardi
Itálie Jacopo Marchegiani
6–1, 6–4
10. květen 2011 Andidžan, Uzbekistán Futures tvrdý Rusko Jervind Gasparjan Bělorusko Andrej Vasilevskij
Rusko Alexandr Rumjancev
6–4, 7–5
11. červen 2011 Martos, Španělsko Futures tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Rusko Ilja Beljajev
Kanada Steven Diez
6–3, 6–4
12. červen 2011 Melilla, Španělsko Futures tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Španělsko Jamie Pulgar-García
Španělsko Javier Pulgar-García
6–2, 7–6(7-2)
1. září 2011 Taškent, Uzbekistán Challenger tvrdý Ukrajina Denys Molčanov Jižní Afrika Raven Klaasen
USA John-Paul Fruttero
7–6(7-5), 7–6(7-3)
13. září 2017 Hammámet, Tunisko Futures antuka USA Evan Zhu Brazílie Luis Britto
Brazílie Marcelo Zormann
6–1, 6–4
14. říjen 2017 Tartu, Estonsko Futures koberec Finsko Patrik Niklas-Salminen Rusko Jevgenij Ťurněv
Rusko Vladimir Poljakov
6–1, 7–6(7-3)
15. listopad 2017 Tallinn, Estonsko Futures tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Belgie Maxime Authom
Francie Gregoire Barrere
6–2, 6–3
16. únor 2018 Loughborough, Velká Británie Futures tvrdý Dánsko Frederik Nielsen Spojené království Luke Johnson
Spojené království Jack Findel-Hawkins
6–4, 6–1
17. březen 2018 Ramat ha-Šaron, Izrael Futures tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Ukrajina Marat Děvjaťarov
Ukrajina Volodymyr Užylovskyj
6–3, 6–2
18. květen 2018 Wu-chan, Čína Futures tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Japonsko Šintaró Imai
Japonsko Juta Šimizu
6–1, 6–7(5-7), [10–4]
19. květen 2018 Lu-an, Čína Futures tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Čína Kao Sin
Čína Tche Ž'-ke-le
6–2, 6–3
2. červenec 2018 Båstad, Švédsko Challenger antuka Švýcarsko Henri Laaksonen Česko Zdeněk Kolář
Portugalsko Goncalo Oliveira
6–4, 6–3
20. září 2018 Schlieren, Švýcarsko Futures antuka Finsko Patrik Niklas-Salminen Česko David Škoch
Česko Petr Nouza
6–3, 6–1
3. listopad 2018 Charlottesville, Spojené státy Challenger tvrdý Švýcarsko Henri Laaksonen Japonsko Tošihide Macui
Dánsko Frederik Nielsen
6–3, 6–4
4. červenec 2019 Amersfoort, Nizozemsko Challenger antuka Finsko Emil Ruusuvuori Nizozemsko Jesper De Jong
Nizozemsko Ryan Nijboer
6–3, 6–4
5. říjen 2019 Nur-Sultan, Kazachstán Challenger tvrdý Ukrajina Illja Marčenko Polsko Szymon Walków
Polsko Karol Drzewiecki
6–4, 6–4
6. listopad 2019 Playford, Austrálie Challenger tvrdý Finsko Patrik Niklas-Salminen Filipíny Ruben Gonzales
USA Evan King
6–4, 6–7(4–7), [10–7]
7. únor 2020 Burnie, Austrálie Challenger tvrdý Nizozemsko Sem Verbeek Švýcarsko Luca Margaroli
Itálie Andrea Vavassori
7–6(7–5), 7–6(7–4)
8. říjen 2020 Biella, Itálie Challenger antuka Polsko Szymon Walków Spojené království Lloyd Glasspool
USA Alex Lawson
7–5, 6–3
9. listopad 2020 Bratislava, Slovensko Challenger tvrdý Finsko Emil Ruusuvuori Slovensko Lukáš Klein
Slovensko Alex Molčan
6–4, 6–3
10. únor 2021 Las Palmas, Španělsko Challenger antuka Spojené království Lloyd Glasspool Belgie Kimmer Coppejans
Španělsko Sergio Martos Gomes
7–5, 6–1
11. říjen 2021 Barcelona, Španělsko Challenger antuka Česko Roman Jebavý Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
6-4, 6-3
12. listopad 2021 Roanne, Francie Challenger tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Monako Romain Arneodo
Francie Albano Olivetti
7–6(7–5), 6–7(5–7), [12–10]
13. listopad 2021 Bari, Itálie Challenger tvrdý Spojené království Lloyd Glasspool Itálie Andrea Vavassori
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 6–0
14. květen 2023 Bordeaux, Francie Challenger antuka Spojené království Lloyd Glasspool Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 6–2
15. duben 2024 Madrid, Španělsko Challenger tvrdý (h) Spojené království Henry Patten Argentina Guido Andreozzi
Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
7–5, 7–6(7–1)
16. květen 2024 Turín, Itálie Challenger antuka Spojené království Henry Patten Německo Andreas Mies
Spojené království Neal Skupski
6–3, 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harri Heliövaara na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Harri Heliövaara na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240429a29. dubna 2024
  2. a b c Harri Heliövaara na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240429a29. dubna 2024
  3. a b Harri Heliövaara | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Harri Heliövaara na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240429a29. dubna 2024
  5. AUSTRALIAN OPEN BOYS DOUBLES. Mirror [online]. 2007-01-27 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Harri Heliövaara | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Lloyd Glasspool & Harri Heliovaara Claim Maiden ATP Tour Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Harri Heliovaara & Henry Patten save 3 CPs, win Wimbledon title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]