Hong Kong Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v čínském Hongkongu. Mužská událost vznikla roku 1973 na okruhu Grand Prix a od sezóny 1990 probíhala v rámci ATP Tour, než byla zrušena v roce 2002. Obnovena byla pod názvem Bank of China Hong Kong Tennis Open roku 2024 v kategorii ATP Tour 250. Titulárním partnerem se stala hongkongská dceřiná společnost bankovního domu Bank of China.
Premiérový ročník ženské části se uskutečnil v roce 1980. Po odehrání tří ročníků došlo k prvnímu přerušení na období 1983–1992. Po čtvrtém ročníku 1993, jenž byl součástí kategorie Tier IV, následovala opět pauza až do sezóny 2014, kdy byl turnaj obnoven. V roce 2023 se poprvé konal v kategorii WTA 250, jejíž součástí se na okruhu WTA Tour stal roku 2021. Navázal tak na předchozí kategorii WTA International.
Turnaj probíhá v hongkongské centrální oblasti, v areálu Victoria Parku na dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet.
Mužský turnaj byl založen v roce 1973 jako Hong Kong Open hraný pod oficiálním názvem Salem Open.[1] V letech 1973–1987 byl součástí okruhu Grand Prix a v sezónách 1990–2002 pak ATP Tour, nejdříve v kategorii ATP World Series a v letech 2000–2002 v téže úrovni s upraveným názvem kategorie ATP International Series.
Ve finále roku 1976 se střetli 42letý Ken Rosewall a 30letý Ilie Năstase. Starší tenisté se v závěrečném zápase dvouhry okruhu ATP Tour nepotkali několik dalších desítek let. Přiblížili se jim až 34letí finalisté Ricoh Open 2017 v Rosmalenu.[2]
V roce 2001, v důsledku legislativního omezení sponzoringu tabákových výrobků, organizátoři kontroverzně upravili oficiální logo, tak aby obsahovalo i značku minerální vody Perrier, čímž podle protitabákových aktivistů využili skulinu v zákoně z pragmatických – sponzorských důvodů, pro pokračování financování od tabákového průmyslu.[3] V sezóně 2003 hongkongský turnaj nahradila jiná asijská událost PTT Thailand Open.
Asociace tenisových profesionálů v červnu 2023 oznámila, že vlastník licence, světová sportovní agentura IMG, přesunula punéský Maharashtra Open do Hongkongu po vypršení poslední pětileté smlouvy s maháráštraskou svazovou vládou a místním tenisovým svazem. Na okruh ATP Tour se tak Hong Kong Open vrátil po dvaceti dvou letech v ročníku 2024.[4][5] V lednovém termínu začal plnit úlohu přípravné akce před úvodním grandslamem sezóny Australian Open. Titulárním partnerem se stala hongkongská dcera bankovního domu Bank of China.[6]
Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhrál Američan Michael Chang,
Hong Kong Open v kalendáři WTA Tour 2014 nahradil Malaysian Open, hraný v Kuala Lumpuru.[7] Turnaj probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem tenisového klubu ve parku Victoria, ležícím v Causeway Bay. Koná se v zářijovém termínu během asijské části sezóny, v týdnu po US Open.
Mezi lety 2014–2016 rozpočet činil 250 tisíc dolarů. V roce 2017 byla dotace navýšena na 500 tisíc dolarů. V sezóně 2018 dosáhla maximální výše 750 000 dolarů[8] a pro rok 2019 došlo k návratu na 500 tisíc dolarů.[9] Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráček, v kvalifikaci soutěží šestnáct singlistek a deblové soutěže se účastní šestnáct párů.
V letech 2019 a 2020 se turnaj nekonal kvůli demonstracím v Hong Kongu.[10] Čínská část okruhu byla navíc v letech 2020 a 2021 zrušena kvůli pandemii covidu-19. Ženská tenisová asociace od prosince 2021 do dubna 2023 zároveň bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.[11][12] Po ročníku 2018 se tak odehrál až říjnový Hong Kong Tennis Open 2023.
sezóny
|
název
|
do 2002
|
Salem Open
|
od 2024
|
Bank of China Hong Kong Tennis Open
|
|
sezóny
|
název
|
1980–1982
|
Seiko Classic
|
1993
|
Digital Open
|
2014–2023
|
Prudential Hong Kong Tennis Open
|
2024
|
Hong Kong Tennis Open
|
|
Rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
2024 |
Andrej Rubljov |
Emil Ruusuvuori |
6–4, 6–4
|
2023 |
turnaj se nekonal
|
2003
|
2002 |
Juan Carlos Ferrero |
Carlos Moyà |
6–3, 1–6, 7–6(7–4)
|
2001 |
Marcelo Ríos |
Rainer Schüttler |
7–6(7–3), 6–2
|
2000 |
Nicolas Kiefer |
Mark Philippoussis |
7–6(7–4), 2–6, 6–2
|
1999 |
Andre Agassi |
Boris Becker |
6–7(4–7), 6–4, 6–4
|
1998 |
Kenneth Carlsen |
Byron Black |
6–2, 6–0
|
1997 |
Michael Chang |
Patrick Rafter |
6–3, 6–3
|
1996 |
Pete Sampras |
Michael Chang |
6–4, 3–6, 6–4
|
1995 |
Michael Chang |
Jonas Björkman |
6–3, 6–1
|
1994 |
Michael Chang |
Patrick Rafter |
6–1, 6–3
|
1993 |
Pete Sampras |
Jim Courier |
6–3, 6–7(1–7), 7–6(7–2)
|
1992 |
Jim Courier |
Michael Chang |
7–5, 6–3
|
1991 |
Richard Krajicek |
Wally Masur |
6–2, 3–6, 6–3
|
1990 |
Pat Cash |
Alexander Antonitsch |
6–3, 6–4
|
1989 |
turnaj se nekonal
|
1988
|
1987 |
Eliot Teltscher |
John Fitzgerald |
6–7, 3–6, 6–1, 6–2, 7–5
|
1986 |
Ramesh Krishnan |
Andrés Gómez |
7–6, 6–0, 7–5
|
1985 |
Andrés Gómez |
Aaron Krickstein |
6–3, 6–3, 3–6, 6–4
|
1984 |
Andrés Gómez |
Tomáš Šmíd |
6–3, 6–2
|
1983 |
Wally Masur |
Sammy Giammalva |
6–1, 6–1
|
1982 |
Pat Du Pré |
Morris Skip Strode |
6–3, 6–3
|
1981 |
Van Winitsky |
Mark Edmondson |
6–4, 6–7, 6–4
|
1980 |
Ivan Lendl |
Brian Teacher |
5–7, 7–6, 6–3
|
1979 |
Jimmy Connors |
Pat Du Pré |
7–5, 6–3, 6–1
|
1978 |
Eliot Teltscher |
Pat Du Pré |
6–4, 6–3, 6–2
|
1977 |
Ken Rosewall |
Tom Gorman |
6–3, 5–7, 6–4, 6–4
|
1976 |
Ken Rosewall |
Ilie Năstase |
1–6, 6–4, 7–6, 6–0
|
1975 |
Tom Gorman |
Sandy Mayer |
6–3, 6–1, 6–1
|
1974 |
turnaj se nekonal
|
1973 |
Rod Laver |
Charlie Pasarell |
6–3, 3–6, 6–2, 6–2
|
Rok
|
vítězka
|
finalistka
|
výsledek
|
2023 |
Leylah Fernandezová |
Kateřina Siniaková |
3–6, 6–4, 6–4
|
2022 |
nehráno pro demonstrace, pandemii covidu-19 a kauzu zmizení Pcheng Šuaj
|
2019
|
2018 |
Dajana Jastremská |
Wang Čchiang |
6–2, 6–1
|
2017 |
Anastasija Pavljučenkovová |
Darja Gavrilovová |
5–7, 6–3, 7–6(7–3)
|
2016 |
Caroline Wozniacká |
Kristina Mladenovicová |
6–1, 6–7(4–7), 6–2
|
2015 |
Jelena Jankovićová |
Angelique Kerberová |
3–6, 7–6(7–4), 6–1
|
2014 |
Sabine Lisická |
Karolína Plíšková |
7–5, 6–3
|
2013 |
turnaj se nekonal
|
1994
|
1993 |
Wang Ši-ťing |
Marianne Witmeyerová |
6–4, 3–6, 7–5
|
1992 |
turnaj se nekonal
|
1983
|
1982 |
Catrin Jexellová |
Alycia Moultonová |
6–3, 7–5
|
1981 |
Wendy Turnbullová |
Sabina Simmondsová |
6–3, 6–4
|
1980 |
Wendy Turnbullová |
Marcie Louieová |
6–0, 6–2
|
Rok
|
vítězové
|
finalisté
|
výsledek
|
2024 |
Marcelo Arévalo Mate Pavić |
Sander Gillé Joran Vliegen |
7–6(7–3), 6–4
|
2023 |
turnaj se nekonal
|
2003
|
2002 |
Jan-Michael Gambill Graydon Oliver |
Wayne Arthurs Andrew Kratzmann |
6–7, 6–4, 7–6
|
2001 |
Karsten Braasch André Sá |
Petr Luxa Radek Štěpánek |
6–0, 7–5
|
2000 |
Wayne Black Kevin Ullyett |
Dominik Hrbatý David Prinosil |
6–1, 6–2
|
1999 |
James Greenhalgh Grant Silcock |
Andre Agassi David Wheaton |
bez boje
|
1998 |
Byron Black Alex O'Brien |
Neville Godwin Tuomas Ketola |
7–5, 6–1
|
1997 |
Martin Damm Daniel Vacek |
Karsten Braasch Jeff Tarango |
6–3, 6–4
|
1996 |
Patrick Galbraith Andrej Olchovskij |
Kent Kinnear Dave Randall |
6–3, 6–7, 7–6
|
1995 |
Tommy Ho Mark Philippoussis |
Jakob Hlasek Patrick McEnroe |
6–1, 6–7, 7–6
|
1994 |
Jim Grabb Brett Steven |
Jonas Björkman Patrick Rafter |
bez boje
|
1993 |
David Wheaton Todd Woodbridge |
Sandon Stolle Jason Stoltenberg |
6–1, 6–3
|
1992 |
Brad Gilbert Jim Grabb |
Byron Black Byron Talbot |
6–2, 6–1
|
1991 |
Patrick Galbraith Todd Witsken |
Glenn Michibata Robert Van't Hof |
6–2, 6–4
|
1990 |
Pat Cash Wally Masur |
Kevin Curren Joey Rive |
6–3, 6–3
|
1989 |
turnaj se nekonal
|
1988
|
1987 |
Mark Kratzmann Jim Pugh |
Marty Davis Brad Drewett |
6–7, 6–4, 6–2
|
1986 |
Mike De Palmer Gary Donnelly |
Pat Cash Mark Kratzmann |
7–6, 6–7, 7–5
|
1985 |
Brad Drewett Kim Warwick |
Jakob Hlasek Tomáš Šmíd |
3–6, 6–4, 6–2
|
1984 |
Ken Flach Robert Seguso |
Mark Edmondson Paul McNamee |
6–7, 6–3, 7–5
|
1983 |
Drew Gitlin Craig Miller |
Sammy Giammalva Steve Meister |
6–2, 6–2
|
1982 |
Charles Buzz Strode Morris Skip Strode |
Kim Warwick Van Winitsky |
6–4, 3–6, 6–2
|
1981 |
Chris Dunk Chris Mayotte |
Marty Davis Brad Drewett |
6–4, 7–6
|
1980 |
Peter Fleming Ferdi Taygan |
Bruce Manson Brian Teacher |
7–5, 6–2
|
1979 |
Pat Du Pré Robert Lutz |
Steve Denton Mark Turpin |
6–3, 6–4
|
1978 |
Mark Edmondson John Marks |
Hank Pfister Brad Rowe |
5–7, 7–6, 6–1
|
1977 |
Syd Ball Kim Warwick |
Marty Riessen Roscoe Tanner |
7–6, 6–3
|
1976 |
Hank Pfister Butch Walts |
Anand Amritraj Ilie Năstase |
6–4, 6–2
|
1975 |
Tom Okker Ken Rosewall |
Bob Carmichael Sandy Mayer |
6–3, 6–4
|
1974 |
turnaj se nekonal
|
1973 |
Colin Dibley Rod Laver |
Paul Gerken Brian Gottfried |
6–3, 5–7, 17–15
|
Rok
|
vítězky
|
finalistky
|
výsledek
|
2023 |
Tchang Čchien-chuej Cchao Ťia-i |
Oxana Kalašnikovová Aljaksandra Sasnovičová |
7–5, 1–6, [11–9]
|
2022 |
nehráno pro demonstrace, pandemii covidu-19 a kauzu zmizení Pcheng Šuaj
|
2019
|
2018 |
Samantha Stosurová Čang Šuaj |
Šúko Aojamová Lidzija Marozavová |
6–4, 6–4
|
2017 |
Čan Chao-čching (2) Čan Jung-žan (2) |
Lu Ťia-ťing Wang Čchiang |
6–1, 6–1
|
2016 |
Čan Chao-čching Čan Jung-žan |
Naomi Broadyová Heather Watsonová |
6–3, 6–1
|
2015 |
Alizé Cornetová Jaroslava Švedovová |
Lara Arruabarrenová Andreja Klepačová |
7–5, 6–4
|
2014 |
Karolína Plíšková Kristýna Plíšková |
Patricia Mayr-Achleitnerová Arina Rodionovová |
6–2, 2–6, [12–10]
|
2013 |
turnaj se nekonal
|
1994
|
1993 |
Karin Kschwendtová Rachel McQuillanová |
Debbie Grahamová Marianne Witmeyerová |
1–6, 7–6(7–4), 6–2
|
1992 |
turnaj se nekonal
|
1983
|
1982 |
Alycia Moultonová Laura DuPontová |
Yvonne Vermaaková Jennifer Mundel-Reinboldová |
6–2, 4–6, 7–5
|
1981 |
Ann Kiyomurová Sharon Walshová |
Anne Hobbsová Susan Leová |
6–3, 6–4
|
1980 |
Wendy Turnbullová Sharon Walshová |
Silvana Urrozová Penny Johnsonová |
6–1, 6–2
|
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hong Kong Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ Tobacco Ad Gallery (tobaccofreekids.org):Salem [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-12-2010. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Müller vyhrál finále 'veteránů' a získal druhý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online.
- ↑ HONG KONG OPEN TENNIS IN TOBACCO CONTROVERSY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2011. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ India loses long-running ATP 250 tennis event to Hong Kong. The Times of India [online]. 2023-06-09 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. ISSN 0971-8257. (anglicky)
- ↑ Hong Kong benefits from India’s misfortune with ATP Tour set to return to city. South China Morning Post [online]. 2023-06-10 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Announces Return Of ATP 250 Event In Hong Kong. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-11 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hong Kong Tennis Open Unveiled [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Hong Kong Tennis Open 2018 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA Calendar 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NG, Eileen. Hong Kong Open postponed indefinitely as pro-democracy protests continue. Global News [online]. 2019-09-13 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. WTA končí s bojkotem turnajů v Číně. Sport.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Do Číny se vrací i ženské turnaje. WTA ruší bojkot zavedený kvůli kauze Shuai Peng. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.