Pascal Obispo | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Pascal Michel Obispo |
Jinak zvaný | „Captain Samouraï Flower“, „Vitoo“ |
Narození | 8. ledna 1965 (59 let) Bergerac, Francie |
Žánry | pop music |
Povolání | zpěvák, skladatel |
Nástroje | klavír, kytara |
Aktivní roky | 1990 - |
Vydavatel | Sony Music Entertainment (Epic) |
Manžel(ka) | Isabelle Funaro |
Partner(ka) | Sonia Mabrouková (od 2023) |
Rodiče | Max Obispo |
Web | www.pascalobispo.com |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pascal Obispo (* 8. ledna 1965 v Bergeracu) je francouzský zpěvák, textař a skladatel. Paralelně se sólovou kariérou komponuje písně i pro jiné interprety (např. Johnny Hallyday, Florent Pagny, Calogero, Patricia Kaas, Zazie). Z textařů úžeji spolupracuje s Lionelem Florencem. Je rovněž spoluautorem dvou muzikálů. Angažuje se v charitativních akcích, zejména v prevenci šíření nemoci AIDS (Sidaction), úzce spolupracuje s uskupením frankofonních umělců Les Enfoirés.
Narodil se v Bergeracu, ležícím v jihozápadní Francii (kraj Akvitánie, departement Dordogne). Jeho otec, Max Obispo, má baskické kořeny a působil jako profesionální fotbalista. Ve 13 letech Pascal odešel s matkou do Rennes, hlavního města Bretaně, kde se během studií Lycea Emila Zoly začal amatérsky věnovat hudbě. Odtud odešel do Paříže, kde působil mj. ve skupině Senso a následně vydal v minimálním nákladu a snad jen pro nekomerční účely své debutové album u firmy EMI. Napříště již Obispovy nahrávky vycházely u společnosti Epic (dnes Sony Music Entertainment). Následující dvě alba jej etablují na francouzské hudební scéně poloviny 90. let. Čtvrté album přineslo zásadní hit v podobě komorní klavírní balady nazvané Lucie. Její živé provedení v programu Victoire de la musique (francouzská obdoba Grammy Award), zajistilo písni potřebnou publicitu a Obispovi velkou popularitu (singl získal zlatou desku za 250 000 prodaných kusů, prodej alba pak překročil 1 000 000 kusů[1]). Nejen na tuto píseň, ale na Obispovu tvorbu obecně má podle kritiků mít vliv francouzský hudebník Michel Polnareff. Čtyři jeho hity (Je suis un homme, Le Bal des Laze, Lettre à France, Goodbye Marylou) Obispo odehrál vedle svých vlastních písní na turné Fan, které bylo koncepčně pojato jako hold jeho hudebním oblíbencům a zpěvákovi přineslo v roce 2004 první sólovou cenu francouzské hudební akademie (již zmíněná Victoire de la musique) v kategorii "Hudební představení, turné a koncert roku". V roce 2013 shrnul svou tehdy již více než dvacetiletou hudební kariéru výběrovým albem Millésimes, které necelý rok od vydání získalo dvojitou platinovou desku[1].