Tommaso Grossi
| Tommaso Grossi | |
|---|---|
 Tommasso Grossi v roce 1815 | |
| Narození | 23. ledna 1791 Bellano |
| Úmrtí | 10. prosince 1853 (ve věku 62 let) Milán |
| Příčina úmrtí | meningitida |
| Místo pohřbení | hřbitov San Gregorio v Miláně, Cimitero Monumentale di Milano |
| Povolání | notář, básník a prozaik |
| Národnost | italská |
| Alma mater | Univerzita v Pavii |
| Literární hnutí | romantismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tommaso Grossi (23. ledna 1791, Bellano – 10. prosince 1853, Milán) byl italský romantický básník a prozaik píšící v duchu romantického sentimentalismu.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Roku 1810 dokončil studia práv na univerzitě v Pavii. Aktivně se zapojil do politického a kulturního života v Miláně. Přátelil se s Alessandrem Manzonim a Carlem Portou, jejichž tvorbu z části napodoboval a se kterými tvořil jakýsi romantický triumvirát v Lombardii.[2]
Zpočátku psal satirické básně a veršované novely v milánském nářečí, později přešel ke spisovné italštině a pod vlivem Manzoniho, za jehož epigona je považován, se věnoval historickým tématům. Jeho díla byla původně vysoce ceněna, později byla kritizována za sentimentálnost a za absenci vlastní umělecké síly.[2]
Roku 1838 se oženil, ukončil svou literární kariéru a až do své smrti pak pracoval v Miláně jako notář.[2] Zemřel na meningitidu a byl pohřben na hřbitově San Gregorio. Roku 1874 byly jeho ostatky přeneseny na milánský hřbitov Cimitero Monumentale.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
- Prineide (1816, Na ministra Prinu), satirická báseň napsaná v milánském dialektu, která se týká tragického konce Giuseppeho Priny, ministra financí Italského království v letech 1804–1814. Po pádu Napoleona a následného konce království byl Prina, nespravedlivě obviněný ze zpronevěry, zlynčován davem. Satira, obsahující v rámci rozhovoru básníka s duchem ministra útoky na císaře Františka I. byla rozšířena v Miláně anonymně a za jejího autora byl nejprve považován Carlo Porta. Poté, co se Grossi přiznal, bylo mu prominuto.[4]
- La fuggitiva (1816, Uprchlice), veršovaná novela napsaná v milánském dialektu, příběh dívky, která opustí svou rodinu, aby tajně následovala svého přítele a svého bratra, kteří vstoupili do Napoleonovy armády a kteří nakonec oba padli.
- La pioggia d'oro (1817, Zlatý déšť), veršovaná novela napsaná v milánském dialektu.
- Giovanni Maria Visconti (1818), divadelní hra o milánském vévodovi, napsaná v milánském dialektu společně s Carlem Portou.
- Sestinn per el matrimoni del sur cont don Gabriel Verr con la sura contessina donna Giustina Borromea (1819), společně s Carlem Portou v milánském dialektu.
- Ildegonda (1820), veršovaná novela napsaná ve spisovné italštině (všechna další díla pak psal Grossi již italsky) odehrávající se ve 13. století, jejímž obsahem je tragický milostný příběh.
- In morte di Carlo Porta (1821, Na smrt Carla Porty), báseň.
- I Lombardi alla prima crociata (1826, Lombarďané na první křížové výpravě), hrdinská poema.
- Marco Visconti (1834), historický román napsaný pod vlivem Alessandra Manzoniho, Jde o sentimentální milostný příběh odehrávající se ve 14. století v Lombardii.
- Ulrico e Lida (1837, Ulrico a Lida), veršovaná novela.
Adaptace
[editovat | editovat zdroj]Hudba
[editovat | editovat zdroj]- Ildegonda (1837), italská opera, hudba Marco Aurelio Marliani, libreto Pietro Giannone.[5]
- I Lombardi alla Prima Crociata (1843, Lombarďané na první křížové výpravě), italská opera, hudba Giuseppe Verdi, libreto Temistocle Solera.[6]
- Ildegonda (1845), opera španělského skladatele Emila Aristy na italské libreto Temistoclea Solery.[7]
Film a televize
[editovat | editovat zdroj]- Marco Visconti (1909), italský němý film, režie Mario Caserini.
- Marco Visconti (1911), italský němý film, režie Ugo Falena.
- Marco Visconti (1925), italský němý film, režie Aldo De Benedetti.
- Marco Visconti (1941), italský film, režie Mario Bonnard.
- Marco Visconti (1875), italský televizní seriál, režie Anton Giulio Majano.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Marek Visconti, Mladá Boleslav: Václav Smutný 1881, přeložil Václav Smutný.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slovník italských spisovatelů, Praha: Libri 2004, S. 396-397.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný. 10. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 519.
- ↑ Cimitero Monumentale di Milano
- ↑ CANTÚ, Cesare. Il giorno d'oggi. Visione e processo di Tommaso Grossi. Nuova Antologia. Roma 1894. S. 189-211.
- ↑ ItalianOpera, la ricerca musicale in Italia
- ↑ Verdi - I Lombardi alla Prima Crociata - Classical Net
- ↑ Arrieta: La conquista di Granata - Classics Today
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tommaso Grossi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tommaso Grossi
Autor Tommaso Grossi ve Wikizdrojích (italsky)- (italsky) GROSSI, Tommaso in "Dizionario Biografico" – Treccani
- (anglicky) Tommaso Grossi – NNDB
