Zofia Nałkowska

Zofia Nałkowska
Zofia Nałkowska
Rodné jméno	Zofia Nałkowska
Narození	10. listopadu 1884; Varšava
Úmrtí	17. prosince 1954; Varšava
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Národnost	polská
Stát	Polsko
Žánr	psychologická próza
Významná díla	Hranice, Dům žen, Medaliony
Ocenění	Medaile 10 let lidového Polska; důstojník Řádu znovuzrozeného Polska; Řád praporu práce 1. třídy; Zlatý záslužný kříž; velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska; … více na Wikidatech
Rodiče	Wacław Nałkowski
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zofia Nałkowska (10. listopadu 1884, Varšava – 17. prosince 1954, Varšava) byla polská prozaička, dramatička, básnířka a žurnalistka. Psala psychologické romány. Z její poválečné tvorby je nejvýznamnější sbírka reportážních črt, v nichž zachytila osudy obětí během nacistické okupace.

Studovala historii, zeměpis, ekonomii a jazykovědu na tajné „Létavé univerzitě“ (Uniwersytet Latający). Pracovala v ženských organizacích. Od roku 1933 byla členkou Polské literární akademie (Polska Akademia Literatury). Dále byla pracovnicí PEN klubu, ZZLP (Związek Zawodowy Literatów Polskich) a společnosti péče o vězně „Patronat“. Byla spoluzakladatelkou a členkou literární skupiny „Předměstí“ (1933–1937). V roce 1936 dostala „Złoty Wawrzyn Polskiej Akademii Literatury“. V létech 1939–1944 působila v kulturním podzemí. V letech 1945–1947 byla nestranickou poslankyní Zákonodárného sněmu (Sejm Ustawodawczy), pracovala v Hlavní komisi německých zločinů v Polsku (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce), oddělení Lodž, a byla redaktorkou týdeníku „Kuźnica“.

Debutovala v roce 1898 na stránkách „Týdenního přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) jako básnířka. V roce 1906 zveřejnila román Ženy (Kobiety).

Životopis

Její celé jméno je Zofia Gorzechowska, primo voto Rygier, rozená Nałkowska. Narodila se roku 1884 ve Varšavě. Její otec Wacław Nałkowski byl známým geografem, její matka Anna (roz. Šafránková) pocházela z Moravy. Vystudovala penzionát a tajnou Létavou univerzitu (Uniwerstytet Latający). Značnou část svých širokých znalostí však nabyla samostudiem.

Zofia Nałkowska byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem byl publicista a pedagog Leon Rygier (1875–1948). Vdala se za něj v roce 1904, přičemž oba, chtějíce si ulehčit případný rozvod v budoucnosti, přešli na kalvinismus. Manželství se rozpadlo kolem roku 1909, třebaže rozvod uskutečnili až v roce 1918. Jejím druhým mužem byl Jan Jur-Gorzechowski, bojovník ve Válečné organizaci (Organizacja Bojowa Polskiej Partii Socjalistycznej – OB PPS), v době meziválečné plukovník WP – velitel četnictva (żandarmeria), později velitel Hraniční stráže (Straż Graniczna) a generál.

Bydlela v okolí Varšavy (Wołomin), v Kielcích, Krakově a nedaleko Vilniusu. V meziválečné době pracovala pro polskou vládu, v Úřadu zahraniční propagandy (Biuro Propagandy Zagranicznej). Byla místopředsedkyní polského PEN klubu, pracovala v ZZLP (Związek Zawodowy Literatów Polskich), byla poslankyní Zákonodárného sněmu (Sejm Ustawodawczy).

Pracovala v Hlavní komisi německých zločinů v Polsku (Główna Komisja Badania Zbrodni Niemieckich w Polsce) – výsledkem této činnosti byly Medaliony, sbírka povídek dokumentujících období druhé světové války.

Spisovatelka zemřela 17. prosince 1954 v šest hodin odpoledne na následek zalití mozku krví. Poslední chvíle života strávila v léčebně na ulici Emilie Plater.

Nałkowska debutovala v roce 1898 jako 14letá v „Týdenním přehledu“ (Przegląd Tygodniowy Życia Społecznego, Literatury i Sztuk Pięknych) básní Pamatuji (Pamiętam). Své básně zveřejňovala ve varšavských časopisech, mj. v modernistickém časopise „Chimera“. Záhy však poezii opustila a začala se věnovat próze. Její prozaický debut spadá do roku 1904, kdy vychází román Ledová pole (Lodowe pola) (první z trilogie Ženy (Kobiety) vytištěný v „Prawdzie“. Od poloviny prvního desetiletí 20. století publikovala své romány – Ženy (Kobiety) , Kníže (Książe). Jejich tematika byla silně svázána s proudem Mladé Polsko. Později se ale spisovatelka začala čím dál více věnovat psychologické stránce člověka a lidským pocitům v různých životních situacích. Změna její tvorby nastala v období první světové války.

Mimořádnou schopnost proniknout do lidské psychiky ukázala v Charakterech, cyklu črt, které vycházely mnoho let (1922–1948).

Spisovatelka byla oceněna mnoha vyznamenáními. Za své nejslavnější dílo meziválečné doby – román Hranice získala v roce 1936 Státní literární cenu. Opětovně jí byla cena udělena roku 1953. Získala také „Złoty Wawrzyn“ Polské literární akademie.

Zajímavosti

Rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie byl na její počest jeden z kráterů na Venuši nazván Nalkowska. V Lublině (v jedné ze čtvrtí Wrotków) je jejím jménem nazváno sídliště (Osiedle Nałkowskich), ulice (ul. Nałkowskich) a v té samé čtvrti také název ulice podle jejího díla Medaliony (ul. Medalionów).

Tvorba

Romány

1906 Kobiety (první část, Lodowe pola, vyšla již v roce 1904)
1907 Książę (další díl knihy Kobiety)
1909 Rówieśnice
1911 Narcyza, Noc podniebna (novela)
1914 Węże i róże
1920 Hrabia Emil
1922 Na torfowiskach – první, neúplná verze Domu nad łąkami
1923 Romans Teresy Hennert
1925 Dom nad łąkami (autobiografický román, popisující dům autorčina dětství ve Wołomině poblíž Varšavy)
1927 Choucas
1928 Niedobra miłość
1935 Granica (Hranice)
1938 Niecierpliwi
1948 Węzły życia
1953 Mój ojciec

Dramata

1930 Dom kobiet
1931 Dzień jego powrotu
1935 Renata Słuczańska (na základě románu Niedobra miłość)

Sbírky novel, povídek a črt

1909 Koteczka czyli białe tulipany
1914 Lustra
1915 Między zwierzętami
1917 Tajemnice krwi
1922 Charaktery
1925 Małżeństwo
1927 Księga o przyjaciołach (zároveň s M. J. Wielopolskou)
1931 Ściany świata
1946 Medaliony
1948 Charaktery dawne i ostatnie
1957 Widzenie bliskie i dalekie

Deníky

„Dzienniki czasu wojny“ – psáno v období druhé světové války, vydáno roku 1970.
Svazek 1 – psáno v letech 1899–1905, vydáno roku 1975
Svazek 2 – psáno v letech 1909–1917, vydáno roku 1976
Svazek 3 – psáno v letech 1918–1929, vydáno roku 1980
Svazek 4 – psáno v letech 1930–1939, vydáno roku 1988
Svazek 5 – psáno v letech 1940–1944
Svazek 6 – psáno v letech 1945–1954, vydáno roku 2000

Ceny a vyznamenání

1929 – Cena města Lodže
1936 – Státní cena za román Hranice
1953 – Státní cena 1. stupně za celoživotní činnost

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zofia Nałkowska na polské Wikipedii.

Související články

Seznam polských spisovatelů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zofia Nałkowska na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zofia Nałkowska