Glagolská mše (Janáček)

Glagolská mše (Mša glagolskaja) je kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, kterou složil Leoš Janáček v pokročilém věku 72 let, v období od 5. srpna do 15. října 1926Luhačovicích a Brně. Staroslověnský text upravil přední český jazykovědec a slavista Miloš Weingart.

Postludium napsal Janáček už o řadu let dříve jako samostatné intermezzo ve stylu passacaglie a nadepsal jej „Varhany sólo“. Projevuje se zde autorův originální a vysoce expresivní skladatelský styl. Až posléze jej použil jako sedmou část Glagolské mše.[1]

V září 1927 Janáček dokončil druhý opis kantáty jako přípravu k jejímu prvnímu uvedení. V březnu 1928 pak byla partitura s dílčími úpravami připravena k tisku a vyšla až po Janáčkově smrti v Universal Edition ve Vídni. Tato druhá verze pak byla až do 90. let nejčastěji hrána.[2][3] Původní podoba („verze 1927“), rekonstruovaná Paulem Wingfieldem, byla poprvé provedena roku 1993 na University of Manchester.[4]

Ačkoli se jedná o zhudebnění liturgického textu, nemá skladba konfesionální charakter. Když Ludvík Kundera o jejím autorovi hovořil jako o „pevně věřícím starci“, Janáček se ohradil: „Žaden stařec, žaden věřici, mladiku.“[5][6] Původ Glagolské mše je spíše možné hledat ve skladatelově panteismu – v časopise Literární svět se vyjádřil, že Glagolskou mši skládal „pro víru ve věčný život, ne však na konfesijním základě, nýbrž na morálně neporušitelném, jenž si bere Boha za svědka“[7] – a v jeho panslavismu. Jako u většiny jeho pozdních děl i u Glagolské mše hraje velkou úlohu milostná inspirace; jak psal Kamile Stösslové v dopise z 24/25. prosince 1926, měla to být jejich pomyslná svatební mše.[8]

Glagolská mše patří k nejhranějším autorovým dílům; např. v repertoáru České filharmonie je z Janáčkovy tvorby na třetím místě za Tarasem Bulbou a Sinfoniettou.[9] Hned v prvních pěti ročnících festivalu Pražské jaro byla Českou filharmonií uvedena třikrát – v letech 1947 a 1948 pod taktovkou Rafaela Kubelíka a v roce 1950Karlem Ančerlem.[10] 18. července 2011 při zahajovacím koncertu 20. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice byla poprvé uvedena také v Luhačovicích, v kostele sv. Rodiny.[11][12]

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Obsah titulu

[editovat | editovat zdroj]

Mša glagolskaja (Glagolská mše) pro sóla, sbor, orchestr a varhany na staroslověnský text

  1. Úvod
  2. Gospodi pomiluj
  3. Slava
  4. Věruju
  5. Svet
  6. Agneče Božij
  7. Postludium (varhany sólo)
  8. Intrada

Orchestrace

[editovat | editovat zdroj]

Glagolská mše je napsána pro sólový soprán, alt, tenor a bas, dvojitý smíšený sbor (SATB) a orchestr o složení: 4 flétny (flétny 2–4 dublují pikoly), 2 hoboje, anglický roh, 3 klarinety (klarinet 3 dubluje basklarinet), 3 fagoty (fagot 3 dubluje kontrafagot), 4 lesní rohy, 4 trubky, 3 pozouny, tuba, tympány, zvonkohra, triangl, vířivý buben, činely, gong, zvony, 2 harfy, celesta, varhany a smyčce (první a druhé housle, violy, violoncella a kontrabasy).

  1. Janáček Leoš: Varhanní skladby[nedostupný zdroj] na noty-knihy.cz
  2. Glagolská mše na festivalu BBC Proms Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine. – rozhovor s muzikologem Jiřím Zahrádkou, ČRo 3 Vltava, 1. 8. 2011.
  3. První vydání děl LJ: Glagolská mše Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine., Nadace Leoše Janáčka.
  4. Glagolitic Mass, The. In: KENNEDY, Michael. The Oxford Dictionary of Music. London: Oxford University Press, 2007. (Omezený přístup) Dostupné online. (anglicky)
  5. Glagolská mše [online]. Český rozhlas [cit. 2011-10-04]. Dostupné online. 
  6. VYSLOUŽIL, Jiří. Janáček: Mša glagolskaja (booklet). Praha: Supraphon, 1987. 8 s. S. 2. 
  7. Glagolská mšeČeském hudebním slovníku osob a institucí
  8. TYRRELL, John. Janáček, Leoš. In: SADIE, Stanley. Grove Music Online / Oxford Music Online. London: Oxford University Press, 2007. (Omezený přístup) Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  9. PETÁKOVÁ, Lenka. Dramaturgie České filharmonie se zaměřením na dílo Leoše Janáčka. Brno: FF MU, 2010. Dostupné online. S. 18. 
  10. PETÁKOVÁ, Lenka. Dramaturgie České filharmonie se zaměřením na dílo Leoše Janáčka. Brno: FF MU, 2010. Dostupné online. S. 30. 
  11. Události v regionech (Brno): Glagolská mše v Luhačovicích, ČT, 19. 7. 2011.
  12. Program 20. ročníku Festivalu Janáček a Luhačovice. lazneluhacovice.cz [online]. [cit. 2011-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31. 
  13. Janáček, L. Glagolská mše, Sinfonietta / sólisté, Moravan, VSMU /J.Veselka / ČF, SOBR /B.Bakala, Supraphon.cz
  14. Glagolitic mass, WorldCat
  15. Ančerl Gold Edition 7 Janáček, L. Glagolská mše, Taras Bulba /L.Domanínská, V.Soukupová, B.Blachut, E.Haken, PFS/ Veselka /ČF/K.Ančerl, Supraphon.cz
  16. JANACEK Glagolitische Messe Kubelik Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine., DeutscheGrammophon.com
  17. Janacek: Glagolitic Mass; Sinfonietta - Kubiak, Collins Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine., DeccaClassics.com
  18. Janáček, Martinů: Glagolská mše - Polní mše, supraphonline.cz
  19. Requiem Glagolitic Mass, WorldCat
  20. JANACEK. Glagolitic Mass.[nedostupný zdroj], Gramophone.net
  21. Janáček, L. Glagolská mše, Amarus / Beňačková, Randová, Přibyl, Kopčák / PFS, SFB / Jílek, Mackerras, Supraphon.cz
  22. Janacek: Sinfonietta/Glagolitic Mass, EMIClassics.com
  23. Sinfonietta op. 60 Glagolitic mass, WorldCat
  24. Mackerras, Ch. Life with Czech Music / Janáček, Martinů 4CD+DVD, Supraphon.cz
  25. Janácek: Glagolitic Mass; Strauss: Le Bourgeois Gentilhomme, AllMusic.com
  26. Tennstedt, WorldCat
  27. Glagolitische Messe Taras Bulba, WorldCat
  28. Janacek: Glagolitic Mass & Dvorak: Te Deum Archivováno 24. 11. 2009 na Wayback Machine.,
  29. Glagolitic mass, WorldCat
  30. Glagolitic Mass Sinfonietta, WorldCat
  31. Václav Neumann Conducts Dvořák & Janacek Archivováno 4. 7. 2013 na Wayback Machine., Presto Classical
  32. Glagolitic mass Taras Bulba, WorldCat
  33. Glagolitic mass Taras Bulba, WorldCat
  34. Sinfonietta ; / Mša glagolskaja = (Glagolitic mass), WorldCat
  35. JANACEK : Glagolitic Mass / KODALY: Psalmus hungaricus., WorldCat
  36. Mša glagolskaja (Glagolitic mass) (1926) Sinfonietta (1925), WorldCat
  37. Janácek Chamber & Orchestral Works Chailly Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine., DeccaClassics.com
  38. Glagolitic Mass, WorldCat
  39. Janáček, L. Taras Bulba, Žárlivost, Glagolská mše /ČF/Mackerras, Supraphon.cz
  40. Mša Glagolskaja ; Věčné evangelium, Moravská zemská knihovna
  41. Janáček: Glagolská mše Archivováno 20. 12. 2015 na Wayback Machine., Český filharmonický sbor Brno.
  42. Mša glagolskaja Glagolitic mass : pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr, Moravská zemská knihovna
  43. Filharmonie Brno: Diskografie Archivováno 8. 6. 2012 na Wayback Machine., Český hudební slovník
  44. Janáček: Glagolská mše, Dvořák: Te Deum Archivováno 20. 12. 2015 na Wayback Machine., Český filharmonický sbor Brno.
  45. Schubert: Symfonie č.8 h moll, Janáček: Glagolská mše Archivováno 21. 12. 2015 na Wayback Machine., Český filharmonický sbor Brno.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PELLANT, Jan. Leoš Janáček - Glagolská mše. Praha: HF AMU, 2009. Dostupné online. 
  • VYSLOUŽIL, Jiří. K původu a vzniku, formě a ideji Janáčkovy Glagolské mše. Hudební věda. 1991, roč. xxviii, s. 91–100. 
  • WINGFIELD, Paul. Janáček: Glagolitic Mass. Cambrudge: [s.n.], 1992. (anglicky) 
  • JIRÁNEK, Jindřich. Leoš Janáček: Glagolitische Messe. In: HELMS, S; SCHNEIDER, R. Werkanalyse in Beispielen: Grosse Chorwerke. Regensburg: [s.n.], 1994. S. 139–164. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Glagolská mše – koncert Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru a sólistů pod vedením Bernharda Klee z Wannieck Gallery, září 2009.
  • Glagolská mše na stránkách SOČR.