Heinrich Blum

Ing. arch. dr. Heinrich Blum
Heinrich Blum
Heinrich Blum
Narození16. ledna 1894
Soběšice u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1942 (ve věku 47–48 let)
Protektorát Čechy a Morava
BydlištěBrno
Alma materNěmecká vysoká škola technická v Brně
Povoláníarchitekt a výtvarník
Nábož. vyznáníjudaismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Blum, někdy uváděn jako Jindřich Blum (16. ledna 1894 Soběšice u Brna[1] – po 27. dubnu 1942 [přesně není známo]), byl český funkcionalistický architekt židovského původu, oběť holokaustu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Blum se narodil v Soběšicích u Brna v židovské rodině. Otec Šimon, matka Leopolda rozená Polatscheková. Studia absolvoval na První německé reálce v Brně, poté na Německé technice tamtéž, kde byl imatrikulován 17. ledna 1913. První státní zkoušku složil roku 1914 (51 bodů), druhou až v roce 1921 pravděpodobně kvůli vojenské službě v 1. světové válce.[2]

Na technice pokračoval jako asistent postgraduálním studiem a disertační prací „Studie zástavby Akademické čtvrti na Kraví hoře s návazností na území mezi Kraví horou a Královým polem“.[3] V polovině 30. let bydlel v bytě rodičů na Kobližné 18,[4] koncem roku 1939 v ulici Na špitálce 5a (dnes ulice Špitálka)[5].

Po studiu se Heinrich Blum zařadil k brněnským architektům, vesměs židům (Ernst Wiesner, Otto Eisler, Sikmund Kerekes), kteří viděli hlavní orientační bod v Adolfu Loosovi, s nímž se setkali v roce 1920. Díky vlivu Loose tak Brno získalo velký náskok v uplatnění moderní architektury.[6]

Na začátku listopadu 1941 se oženil s Gertrudou Nasch (* 14. ledna 1905 v Holešově) a bydlel Na Ponávce 16.[2][4] Spolu se svou ženou byl 14. dubna 1942 deportován do terezínského gheta transportem Ah jako č. 713 a následně 27. dubna 1942 transportem Aq jako č. 618 do polské Izbice.[7][8] Z Izbice pak byli zřejmě transportováni do některého z blízkých vyhlazovacích táborů Majdanek, Belzec, Chelmno nebo Sobibor, kde byli zavražděni.[9]

Časový přehled

[editovat | editovat zdroj]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Realizace

[editovat | editovat zdroj]
Masarykova německá lidová vysoká škola (Blum, 1931), nyní Ústav hudební vědy MUNI.
  • 1924 Silo cementárny a vápenky, Slaměníkova 23
    • spoluautor: František Hýbl
    • stavebník: Továrna na portlantský cement a vápno, Leo Czech a spol, Maloměřice
  • 1928 Vila, Preslova 7
    • stavebník: Adéla a Jindřich Rosenberg
  • 1928 Vila, Preslova 291/5
    • stavebník: Alfréd a Marie Koblitz
  • 1932 Nájemní blok s minimálními byty, Merhautova 931/13
    • spoluautor: Sikmund Kerekes
    • stavebník: stavební a bytové družstvo Freundschaft
  • 1936 Nájemní dům, Preslova 11
První moravská spořitelna, (Polášek, Oplatek, Blum 1938), nyní Česká spořitelna.

Soutěže a návrhy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1919 Soutěžní návrh na školu, Třebíč
  • 1935 Soutěžní návrh na Německé divadlo, Tyršův sad, Brno
  • 1936 Soutěžní návrh na malobytové domy, Renneská ul. Brno
  • 1937 Návrh na ředitelství Československých státních drah, Kounicova ul. Brno[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce, Židovská náboženská obec Brno-město
  2. ↑ a b c d Brněnští židovští architekti : 1919–1939 / [editoři: Petr Pelčák, Jan Sapák a Ivan Wahla].. -- Brno : Spolek Obecní dům Brno, 2000. -- 95 s. :. Sign: 4-1086.657[nedostupný zdroj]
  3. ↑ Ideelles Projekt für die Verbauung des sogenanntes "Akademischen Viertels" auf dem Kuhberge in Brünn im Zusammenhang mit dem Sektor zwischen dem Kuhberge und Königsfeld einerseits v. der "Bauerschen Rampe" anderseits / Heinrich Blum. -- Brünn : Německá technika, 1925. -- 11 s.. Sign: TK-0055.223,20[nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c Docomomo CZ: Heinrich Blum Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., citováno 31.10.2011
  5. ↑ Česky psaná žádost o občanskou legitimaci ze dne 22.11.1939 č. 16733/39
  6. ↑ Jan Sapák: Adolf Loos Archivováno 27. 8. 2004 na Wayback Machine., časopis "Architekt" 7/2000
  7. ↑ Dr. Ing. Jindřich Blum[nedostupný zdroj] in holocaust.cz
  8. ↑ Gertruda Blumová [nedostupný zdroj] in holocaust.cz
  9. ↑ Po stopách akce Lublin - Izbica Archivováno 24. 2. 2012 na Wayback Machine. in Newsletter der Theresienstädter Initiative Nr. 17, 19. 9. 2000
  10. ↑ BAM: Blum Heinrich, cit 31.10.2011
  11. ↑ a b O nové Brno : brněnská architektura 1919–1939 : katalog. I, Textová část / redakce Zdeněk Kudělka a Jindřich Chatrný.. -- Brno : Muzeum města Brna, 2000. -- 141,444 s. :. ISBN 80-901969-6-9. Sign: 3-1085.767,1[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Petr Pelčák, Ivan Wahla, Jan Sapák (eds.): Brněnští židovští architekti 1919–1939, Obecní dům Brno 2000
  • O nové Brno : brněnská architektura 1919–1939 : katalog. I, Textová část / redakce Zdeněk Kudělka a Jindřich Chatrný.. -- Brno : Muzeum města Brna, 2000. -- 141,444 s. :. ISBN 80-901969-6-9. Sign: 3-1085.767,1[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]