Hradec-Nová Ves

Hradec-Nová Ves
	kaple svaté Anny
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jeseník
Obec s rozšířenou působností	Jeseník; (správní obvod)
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′57″ s. š., 17°16′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	395 (2024)
Rozloha	4,49 km²
Nadmořská výška	364 m n. m.
PSČ	790 84
Počet domů	136 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hradec-Nová Ves 12; 790 84 Mikulovice u Jeseníku 1 ; obec@hradec-novaves.cz
Starosta	Pavel Stejskal
	Oficiální web: www.hradec-novaves.cz
	Hradec-Nová Ves
Další údaje
Kód obce	553301
Kód části obce	414735
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradec-Nová Ves (německy Gröditz-Neudorf, polsky Grodziec-Nowa Wieś) je obec, která se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde 395^[1] obyvatel.

Poloha

Obec Hradec-Nová Ves sousedí na severozápadě s obcemi Velké Kunětice a Supíkovice, na jihozápadě s obcí Písečná a na východě s obcí Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 8,5 km a od krajského města Olomouc 77,5 km.

Geomorfologicky patří Hradec-Nová Ves k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (podcelek Bělská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Na vyhlídce (503 m n. m.).

Území Hradce-Nové Vsi patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Katastru Hradce se dotýká říčka Bělá, do které ústí východním směrem tekoucí drobné vodoteče odvodňující území obce.

Území obce pokrývá z 67,5 % zemědělská půda (54 % orná půda, 9,5 % louky a pastviny) a z 23 % les.

Název

Vesnice vznikla koncem 18. století pod německým jménem Grödis ze statku téhož jména, které pochází od Mikuláše Grödise zmiňovaného roku 1424. Od 17. století mělo v němčině jméno statku a pak vsi podobu Gröditz. Ve druhé polovině 19. století bylo jméno počeštěno přikloněním k častému jménu Hradec.^[4]

Historie

První písemná zmínka o nynější obci pochází z roku 1424 (zmínka z roku 1351 není jednoznačná), kdy je držitelem statku, který vsi předcházel, jmenován Mikuláš Grödis.

Vesnice byla jako drobný statek udělována vratislavskými biskupy v léno. Roku 1617 je získal biskupský rada Rathaube (jeho manželka Marie Magdaléna Pruskovská z Pruskova se později provdala za Kryštofa Ferdinanda Popela z Lobkovic). Roku 1768 je držel Jan Václav hrabě Trautmannsdorf, roku 1772 vdova po něm Gabriela, která léno roku 1782 prodala říšskému hraběti Henckelovi von Donnersmarck, ten je prodal roku 1789 Erdmannovi hraběti Pücklerovi. Roku 1790 léno přijali Karel a František hrabata Pücklerové a roku 1797 Maxmilian hrabě Pückler, který je prodal r. 1805 Janu hraběti Larischovi. V roce 1842 Hradec koupil Ferdinand svobodný pán Schikfuss a později byl statek rozdělen mezi několik vlastníků. V obci se nacházela vápenka, palírna a pivovar.

Od zavedení obecního zřízení roku 1850 se součástí Hradce stala sousední osada Nová Ves. 1. ledna 1976 byla obec Hradec přičleněna k obci Mikulovice. Od 23. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale již pod názvem Hradec-Nová Ves.

Hradec-Nová Ves je členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.^[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,^[6] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.^[7]

Správní vývoj

Správní příslušnost Hradce(-Nové Vsi) od roku 1848^[8]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Nová Ves:) panství Frývaldov, (Hradec:) biskupský lenní statek Hradec
od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
- kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Hradce-Nové Vsi podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[9]

Celá obec Hradec-Nová Ves

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	799	690	749	768	826	800	753	931^{[p 1]}	919	537	549	542	431	336	270	305^{[p 2]}

↑ z toho: 16 Čechoslováků, 892 Němců; 914 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.
↑ z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 31 Slováků, 1 Němec, 1 Polák; 90 řím. kat., 5 čsl. hus., 7 evang., 6 pravosl., 117 bez vyzn.

V obci Hradec-Nová Ves je evidováno 144 adres : 126 čísel popisných (trvalé objekty) a 18 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 106 domů, z toho 89 trvale obydlených.

Osada Hradec

Rok	1836	1930	2001
Počet obyvatel	349	548^{[p 1]}	164

↑ z toho: 16 Čechoslováků, 522 Němců; 531 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Hradec pod farnost Široký Brod, Nová Ves pod farnost Mikulovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.^[11] Farnost Široký Brod je administrována excurrendo z Mikulovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku; v Hradci-Nové Vsi byla roku 2000 zřízena kazatelská stanice.^[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde je sídlo farnosti i pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Hradec-Nová Ves se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

Hradec u Jeseníka (244,82 ha)
Nová Ves u Jeseníka (205,29 ha)

Doprava

Hradcem-Novou Vsí vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je zastávka této trati s názvem „Hradec-Nová Ves“.

Obec je dopravně spojena silnicí III. třídy (III/4551) s Písečnou a se silnicí II/457 mezi Velkými Kuněticemi a Mikulovicemi.

Zajímavosti

kaple sv. Anny z roku 1870 na místě kaple z roku 1827, vyhořelé roku 1865 (stavitel Kaspar Haide)^[13]
kamenný železniční most z roku 1888 (Černý most)
Hasičské minimuzeum^[14]
železobetonový obloukový most přes řeku Bělou z let 1925 (most) a 1926 (mostovka)

Fotogalerie

Obecní úřad
Hasičské minimuzeum
Rodinný dům
zastávka Hradec-Nová Ves

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 292.
↑ http://www.zlatohorsko.cz/
↑ http://www.smoj.cz/
↑ http://www.europraded.cz/
↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.
↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.
↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=240
↑ Archivovaná kopie. www.hradec-novaves.cz [online]. [cit. 2010-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradec-Nová Ves na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Hradec-Nová Ves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[10] z toho: 16 Čechoslováků, 892 Němců; 914 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.

[11] z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 31 Slováků, 1 Němec, 1 Polák; 90 řím. kat., 5 čsl. hus., 7 evang., 6 pravosl., 117 bez vyzn.

[13] z toho: 16 Čechoslováků, 522 Němců; 531 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 292.

[5] ttp://www.zlatohorsko.cz/

[6] ttp://www.smoj.cz/

[7] ttp://www.europraded.cz/

[8] GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.

[9] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.

[Domy-12] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.

[14] BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.

[15] NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.

[16] ttp://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=240

[17] Archivovaná kopie. www.hradec-novaves.cz [online]. [cit. 2010-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[p 1]

[p 2]

[10]

[p 1]

[11]

[12]

[13]

[14]

Části obce Hradec-Nová Ves

Části obce	Hradec-Nová Ves

Ostatní	Hradec Nová Ves

Města a obce okresu Jeseník

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

legenda: město, městys.