Kostelec u Holešova | |
---|---|
Kostel svatého Petra a Pavla | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Holešov |
Obec s rozšířenou působností | Holešov (správní obvod) |
Okres | Kroměříž |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′29″ s. š., 17°30′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 987 (2024)[1] |
Rozloha | 15,03 km²[2] |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
PSČ | 768 43 |
Počet domů | 333 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kostelec u Holešova 58 768 43 Kostelec u Holešova obeckuh@volny.cz |
Starosta | Petr Měrka |
Oficiální web: www | |
Kostelec u Holešova | |
Další údaje | |
Kód obce | 588610 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Kostelec u Holešova (německy Kosteletz bei Holleschau) se nachází ve Zlínském kraji, okrese Kroměříž. Žije zde 987[1] obyvatel. Skládá se ze dvou katastrálních území, druhou částí obce jsou Karlovice.
Obec leží při severozápadní hranici Zlínského a Olomouckého kraje, v kroměřížském okrese v nadmořské výšce 260 m n. m.. Sousedí s obcemi Němčice, Roštění, Rymice a Stará Ves. Výhodou je blízká vzdálenost do mnoha měst, například: Holešov (6,5 km jv.), Hulín (7 km jz.), Přerov (10 km s.), Kroměříž (12 km jz.), Bystřice pod Hostýnem (12 km v.), Zlín (20 km jv.), Olomouc (30 km sz.). Praha je asi 235 km daleko.[pozn. 1]
Z geomorfologického hlediska spadá Kostelec do území Podbeskydské pahorkatiny, jejími kopci je obklopen ze tří stran.
Obec byla osídlena už v pravěku. V Kosteleckém lese se při archeologických vykopávkách nalezly mohyly s lužickou keramikou, bronzová jehlice, žárové hroby s amforami a náramky. Neví se však, kdy a kdo obec založil. První písemná zmínka je z roku 1131, byla napsána v latině a napsal ji olomoucký biskup Jindřich Zdík. Od té doby se v Kostelci vystřídalo několik pánů a šlechtických rodů (např. Prusinovští z Víckova, Lobkovicové, Rottalové). Posledním vlastníkem byl až do třicátých let minulého století rod Vrbnů z Holešova.
Hraběnka Marie Barbora z rodu Rottalů založila v roce 1780 na katastru obce osadu, kterou pojmenovala podle svého syna (Karel) Karlovice a osídlila ji 20 poddanými z Kostelce. Karlovice existují dodnes a stále správně spadají pod Kostelec.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]
Sčítání lidu | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | Celkem | 993 | 1053 | 1074 | 1137 | 1199 | 1137 | 1099 | 1039 | 1058 | 964 | 875 | 913 | 976 | 966 |
Kostelec u Holešova | 821 | 833 | 864 | 945 | 971 | 945 | 883 | 829 | 833 | 804 | 723 | 782 | 837 | 829 | |
Karlovice | 172 | 220 | 220 | 192 | 228 | 222 | 216 | 210 | 225 | 160 | 152 | 131 | 139 | 137 | |
Počet domů | Celkem | 160 | 174 | 181 | 192 | 200 | 202 | 234 | 256 | 260 | 269 | 251 | 310 | 315 | 319 |
Kostelec u Holešova | 132 | 138 | 144 | 155 | 162 | 164 | 190 | 209 | 260 | 221 | 208 | 259 | 165 | 169 | |
Karlovice | 28 | 36 | 37 | 37 | 38 | 38 | 44 | 47 | - | 48 | 43 | 51 | 50 | 50 |
V roce 1997 vznikly obecní znak a vlajka. Na znaku jsou překříženy klíč a meč, které symbolizují patrony místního kostela, svatého Petra a Pavla. Hradební zeď s cimbuřím symbolizují tvrz, která ve 13. století stála nad obcí. Červená barva je symbolem mučednické smrti obou patronů a byla převládající v erbech rodů, kterým obec kdysi patřila.[5]
Od roku 1953 v obci působí fotbalový klub SK Moravan (dříve TJ Moravan), který se momentálně (2016/17) skládá ze 3 mužstev. Mužstvo mužů působí od sezóny 2011/12 v I. B třídě Zlínského kraje, mladší a starší přípravka hrají okresní přebor. V letech 2010–2016 měl klub i mužský B tým, ten byl ale z důvodu malého počtu hráčů zrušen.
Pod hlavičkou místního TJ Sokol (v obci od roku 1906[6]) nastupují 2 mužská a 1 žákovské mužstvo v okresních soutěžích.[7]
Období | Starosta | Období | Starosta | |
---|---|---|---|---|
1864–1872 | Josef Zanáška | 1945–1948 | Josef Hrdlička | |
1872–1878 | Hynek Pospíšil | 1948–1949 | Václav Konupčík | |
1878–1892 | František Pospíšilík | 1949–1954 | Josef Hrdlička | |
1892–1903 | Florián Odložilík | 1954–1957 | Metoděj Paštěka | |
1903 | František Pánik | 1957–1960 | Vítězslav Hudeček | |
1903–1913 | Evžen Novák | 1960–1966 | Josef Mizera | |
1913–1919 | František Vrána | 1966–1976 | Vítězslav Hudeček | |
1919–1922 | Metoděj Ostrčil | 1976–1984 | Emil Válek | |
1922–1923 | Josef Machura | 1984–1990 | Václav Weinlich | |
1923–1927 | František Vrána | prosinec 1990 | Petr Hlobil | |
1927–1936 | Oldřich Pospíšilík | 1990–1994 | Václav Weinlich | |
1936–1937 | Josef Andrlík | 1994–2000 | Radomil Maléř | |
1937–1943 | Bohumil Vaníček | 2000–2014 | Radoslav Pospíšilík | |
1943–1945 | Josef Roubalík | 2014-2018 | Petr Hlobil | |
2018-2022 | Marcela Pospíšilíková | |||
od 2022 | Petr Měrka |
Nejdéle působili v úřadě František Pospíšilík (1878–1892) a Radoslav Pospíšilík (2000–2014), oba 14 let.[5]