Stát | Spojené království |
Město | Londýn |
Síť metra | Londýnské metro |
Datum otevření | 10. ledna 1863 |
Počet cestujících | 66,8 milionů / rok |
Barva na mapě | fialová |
Technické informace | |
Typ linky | podpovrchová |
Počet stanic | 34 |
Délka | 67 km |
Depa | Neasden |
Soupravy | S8 |
Externí odkazy | |
OpenStreetMap | mapová data |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metropolitan Line je jedna z linek londýnského metra a na mapách je vyznačená fialovou barvou. Metropolitan Line byla první podzemní železnicí na světě vůbec – byla otevřena 10. ledna 1863 (v současnosti však původní úsek mezi stanicemi Farringdon a Paddington obsluhují linky Hammersmith & City a Circle Line).
Metropolitan Line vede od své konečné stanice Aldgate v City of London až na západ do Amershamu, s větvemi do Uxbridge, Watford a Cheshamu. Úsek od Aldgate po Finchley Road je veden pod zemí, dále na sever je linka vedena po povrchu. Z 34 stanic se jen 9 nachází pod zemí. Je to devátá nejvyužívanější linka v síti londýnského metra a v poměru k délce je to dnes nejméně využívaná linka.
Čtyřkolejné uspořádání tratě mezi stanicemi Wembley Park a Moor Park umožňuje provoz expresních spojů do vzdálenějších předměstí. Některé vlaky končí ve stanici Baker Street, zatímco jiné pokračují až do Aldgate.
Vlaky linky Metropolitan Line jezdí nejrychleji v síti – do přelomu tisíciletí jezdily expresní spoje na sever od stanice Harrow-on-the-Hill až rychlostí 112 km/h (70 mph). Dnes jsou však soupravy omezeny na rychlost „jen“ 80 km/h, což však rychlostní prvenství této lince nevzalo.
Původ linky Metropolitan Line souvisí se založením North Metropolitan Railway (původní název Metropolitan Railway) v roce 1853, která byla spolu s Metropolitan District Railway zmocněna k vytvoření železničního okruhu v centru Londýna (dnešní linka Circle Line). První úsek byl otevřen mezi stanicemi Paddington a Farringdon v lednu 1863 (stavěl se od února roku 1860 hloubením z povrchu) a tato stavba způsobila v této oblasti Londýna obrovské dopravní problémy, k čemuž se ještě přidalo prasklé potrubí podzemního kanalizovaného zakrytého toku řeky Fleet, který zaplavil staveniště tunelů.
Do 30. let 20. století byla linka postupně prodlužována až do jejích současných konečných, trať byla postupně od roku 1905 elektrifikována. V roce 1933 byla Metropolitan Railway převzata společností London Passenger Transport Board a od tohoto roku byla linka úspěšně racionalizovaná. Úsek na severozápad od Aylesbury byl uzavřen v roce 1936 a v témže roce byla linka ze stanice Whitechapel do stanice Barking na lince District Line. V roce 1939 převzala větev do Stanmore linka Bakerloo Line (a později od ní Jubilee Line). V roce 1948 byla znárodněna podobně jako ostatní linky metra.
Soupravy s cestujícími poháněné párou jezdily severně od Rickmansworthu do roku 1961, servisní vlaky až do roku 1972. Významná modernizace této části trasy se udála do roku 1960. Linka byla zcela elektrifikována po Amersham a Chesham, zatímco severně od Amershamu byla obsluha zrušena společně se skončením provozu parních vlaků s cestujícími. Trať na sever od stanice Harrow-on-the-Hill byla zečtyřkolejená do stanice Northwood Hills v roce 1961 a do stanice Moor Park (přesněji až na Croxleyhall Junction – místo, kde se trať větví do Watford a Rickmansworthu) v roce 1962. Předtím zastávkové a poloexpresní spoje z Aylesbury do Harrow-on-the-Hill sdílely trať spolu s vlaky bývalé společnosti Great Central.
Další neméně významná změna na lince se udála v roce 1988, kdy se z rozsáhlého systému Metropolitan Line oddělily dvě „dceřiné“ linky – Hammersmith & City Line a East London Line, což způsobilo výrazné zkrácení linky do dnešní trasy.
V roce 1998 byla trasa částečně privatizována v tzv. PPP projektu (veřejno-soukromé partnerství). Dnes je součástí společnosti Sub-Surface Railways, kterou spolu s ostatními 4 podpovrchovým linkami spravovala v letech 2003–2008 společnost Metronet.
Linka Metropolitan Line měla rovněž obrovský vliv na jiné systémy podzemních železnic – Pařížské metro je nazvané podle této linky (fran. Le chemin de fer metropolitan) – z čehož vznikl celosvětově používaný termín „metro“.
Na Metropolitan Line jezdí soupravy typu S8 s charakteristickými barvami londýnského metra – červenou, bílou a modrou.
Trasa linky Metropolitan Line se odděluje před stanicí Baker Street od trasy linek Circle Line a Hammersmith & City Line a její nástupiště jsou zhruba v 45° úhlu k nástupištím těchto dvou linek.
Za stanicí Wembley Park se ke stávajícím dvěma kolejemi přidají ještě další dvě, které slouží k expresní a poloexpresní spoje, které nezastavují ve stanicích Preston Road a Northwick Road a během špiček ani v samotné stanici Wembley Park.
Za stanicí Harrow-on-the-Hill se linka dělí do dvou větví – do Uxbridge a Amershamu.
Za stanicí Harrow-on-the-Hill 4 koleje zůstávají a dělí se na dvě „zastávkový“, po kterých jezdí zastávkový nebo poloexpresní spoje do stanice Watford – ty zastavují na následujících stanicích a dvě „expresní“, po nichž jezdí expresní spoje do Amershamu a vlaky železniční trati London to Aylesbury Line – ty zastavují pouze ve stanici Moor Park.
Za stanicí Moor Park se linka dělí do dvou větví – do Amershamu a Watford.
Existuje spojka mezi stanicemi Croxley a Rickmansworth, kterou využívá několik málo vlaků z Watford do Rickmansworthu.
V této stanici mohou vlaky pokračovat buď do Amershamu, nebo ve špičkách chodí i do Cheshamu, kam mimo špičku jezdí kyvadlové jedna souprava.
nebo
Metropolitan Line je jediná linka londýnského metra, na níž jezdí expresní spoje – expresní zastavují ve stanicích Baker Street, Finchley Road, Wembley Park, Harrow-on-the-Hill, Moor Park a pak všechny stanice do Amershamu (Cheshamu) a poloexpresní jdou jako expresní po Harrow-on-the-Hill a odtud všechny stanice do Watford.
Mimošpičkové intervaly spojů na linku Metropolitan Line:
V špičkách se však kombinují destinace mnohem více – kterýkoliv vlak může jít až na Aldgate, poloexpresní spoje nezastavují ve Wembley Park a existuje přímé spojení Cheshamu s Londýnem, proto se doporučuje si vždy ověřit, zda daný vlak bude opravdu stát tam, kde chcete vystoupit.
Společnost Transport for London a rada hrabství Hertfordshire připravují plány odklony dopravy z konečné Watford a obnovení nevyužívané větve do stanice Watford Junction. V roce 2005 bylo ohlášeno, že by zde měla Metropolitan Line jezdit do roku 2010, ale nedostatek financí tento projekt zastavil.
Současná konečná stanice Watford totiž není situovaná v centru města, ale v obytné čtvrti Cassiobury Park. Pokud se tento projekt bude realizovat, současná konečná bude zavřená. Nové stanice by měly vzniknout na Ascot Road, Watford West a Watford High Street.
V plánu reorganizace tohoto systému je prodloužení linky Metropolitan Line po trase současné linky Hammersmith & City Line do Barking a zrušení linky Circle Line, která bude nahrazena nově vedenou linkou Hammersmith & City Line v trase Hammersmith – Edgware Road – Baker Street – Aldgate – Victoria – Edgware Road – toto umožní redukovat zpoždění a zvýšit počet spojů na lince Circle Line. To se však může nastat jen pod podmínkou, že budou dodány nové soupravy modelu S, protože kvůli výškovým překážkám mají současné soupravy A60 zákaz vjezdu na východ od Aldgate.
V květen i 2008 byla zkoumána celá linka Metropolitan Line a výsledky vyvolaly návrh, podle kterého by do Cheshamu, kam v současnosti jezdí přímé spoje z Londýna pouze během špiček, mělo být zavedeno celodenní přímé spojení v intervalu 30 minut. Je to kvůli tomu, že mimo špičky musí ve stanici Chalfont & Latimer přestupovat stále více cestujících. Do Amershamu bude tím pádem přijíždět dvakrát méně spojů – interval také 30 min. Vlaky Chiltern Railways tato změna neovlivní, tedy do Amershamu by po změně měl být interval 15 min. a v neděli 20 min. (ze současných 10, resp. 12 min.). Tato změna by se měla odehrát nejdříve v březnu 2009.