Northern Line

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Logo Northern Line
Stát Spojené království Spojené království
Město Londýn
Síť metra Londýnské metro
Datum otevření 1890
Počet cestujících 252,310 milionů / rok
Barva na mapě černá
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 52
Délka 58 km
Depa Golders Green
Morden
Soupravy 1995
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nástupiště stanice Bank
Nástupiště stanice Charing Cross
Souprava odjíždějící ze stanice West Finchley
Interiér vozů Northern Line
Souprava ve stanici Euston (větev Bank).
Souprava ve stanici South Wimbledon
Budova stanice Camden Town
Socha Eduarda VII. Před stanicí Tooting Broadway
Vestibul stanice Old Street
V stanici Angel se nachází nejdelší eskalátor v západní Evropě
Pamětní deska ve stanici Bank

Northern Line je jedna z linek londýnského metra. Na mapách je znázorněna černou barvou. Je to podzemní linka s raženými tunely na ose sever-jih. Se svými dvěma větvemi v severní části a dvěma větvemi v centrální části patří k nejsložitějším trasám londýnské podzemní sítě a je nejvíce vytíženou linkou vůbec. Navzdory svému názvu (česky: „severní linka“) je linkou, která sahá nejdále na jih.

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Začátky

[editovat | editovat zdroj]

City & South London Railway, první londýnská podzemní (ražená) železnice, postavená pod supervizí Jamese Henryho Greatheada, který byl odpovědný za Tower Subway. Trať otevřeli v listopadu roku 1890 ze Stockwell do v současnosti zavřené stanice na King William Street. Tato stanice byla postavena na nevhodném místě a nebyla schopna zvládnout nápor cestujících a tak byla v roce 1900 otevřena nová trasa do Moorgate přes stanici Bank. V roce 1907 byla City & South London Railway prodloužena na jih ke Clapham Common a na sever k stanici Euston .

Charing Cross, Euston & Hampstead Railway (rovněž nazývaná „Hampstead Tube“) otevřeli v roce 1907. Trasa vedla ze stanice Charing Cross (která byla dlouhá léta známá pod jménem Strand) do Golders Green a Highgate (dnes Archway). V roce 1914 byla prodloužena o jednu zastávku na jih do stanice Embankment.

V roce 1913 se obě linky dostaly do vlastnictví jedné společnosti a během 20. let byly vybudovány spojnice ve stanicích Camden Town a Kennington. Tunely City & South London Railway byla rozšířena na standardní velikost a trať byla prodloužena na severu z Golders Green do stanice Edgware (1923-1924) a na jihu z Clapham Common do stanice Morden (1926). Výsledná linka byla pojmenována jako Morden-Edgware Line, i když existovala mnohá alternativní pojmenování ve stylu kontrakce Baker Street & Waterloo Railway na „Bakerloo“, jako např. „Edgmorden“ nebo „Medgware“. Své současné jméno, Northern Line, dostala linka v roce 1937.

Northern Heights

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 1935 předstoupil London Transport s odvážným plánem prodloužit trasu Northern Line s využitím již existujících tratí (zejména London & North Eastern Railway na sever od Highgate) skrz tzv. „Northern Heights Plan". Tyto tratě postavila společnost Edgware, Highgate and London Railway (a její následovníci) v 60. a 70. letech 19. století a vedly z Finsbury Parku do stanice Edgware přes Highgate s větvemi do Alexandra Palace a High Barnett. Dále by byla trať prodloužena z Edgware, přes Brockley Hill, Elstree až do Bushey Heath a novým depem Aldenham.

Projekt zahrnoval elektrifikaci pozemních tratí, které byly v té době obsluhované parními lokomotivami a vybudování tří nových spojnic: mezi Northern City Line a stanicí Finsbury Park na povrchu; prodloužení větve Highgate ke trati London & North Eastern Railway (LNER) nedaleko East Finchley skrz nové podzemní tunely a krátkou odbočku ze stanice Edgware patřící LNER do stejnojmenné stanice spadající pod London Underground.

Práce na projektu započaly koncem 30. let, avšak s počátkem druhé světové války se práce zabrzdily. Práce pokračovaly na spojnici z Highgate a na větvi směřující k High Barnett. Úsek Archway - East Finchley otevřeli v roce 1939, v roce 1940 otevřeli úsek East Finchley - High Barnet a nakonec v roce 1941 i novou stanici v Highgate. Jediná trať spadající pod LNER byla elektrifikována v roce 1941 až po Mill Hill East a sloužila k zásobování tamních kasáren. Práce na ostatních částech projektu byly zastaveny.

Po válce se území za Edgware stalo součástí tzv. „Zeleného pásu“ (angl. The Green Belt) a potenciální poptávka po vlakové dopravě z Bushey Heath se rozplynula. Dostupné finanční zdroje byly přesunuty na dokončení východního prodloužení Central Line a 9. únor a 1954 byl „Northern Hights Plan“ zastaven na dobro. Trať z Highgate do Alexandra Palace byla v roce 1954 uzavřena pro přepravu cestujících. V současnosti je tato oblast oblíbená zejména u cyklistů.

V roce 1975 se Northern City Line, v té době známá jako větev Highbury, stala součástí British Rail a v současnosti je provozována společností First Capital Connect.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Během 80. a 90. let Northern Line pro svou nespolehlivost a přelidněnost získala přezdívku „Misery Line“, i když její pověst se mírně vylepšila s uvedením nových vlakových souprav z roku 1995, které jezdí dodnes.

V roce 2003 se na stanici Camden Town vykolejil vlak. Tato nehoda poškodila signální zařízení a stanici během oprav nebylo možné využívat jako uzel – vlaky z Edgware jezdily pouze po větvi Bank, zatímco vlaky z High Barnett jezdily pouze po větvi Charing Cross. Plná převádí byla obnovena 7. března 2004. Jak příčina nehody se uvádí nevhodná geometrie tratě způsobující nadměrné tření.

Související informace naleznete také v článku Teroristické útoky v Londýně 2005.

Během teroristických útoků v Londýně 7. červenec 2005 se čtvrtý útočník měl původně vydat na svou poslední cestu vlakem Northern Line, ale jelikož kvůli poruše jedné soupravy linku uzavřeli, bombu odpálil místo toho v autobuse na Tavistock Square.

13. října 2005 byla provoz na celé Northern Line zastavena z důvodu technické závady na systému záchranných brzd ve vlacích. Omezený provoz byl obnoven 17. října a plný provoz byl obnoven o den později.

V červnu 2008 společnost Treasury Holding vlastnící elektrárnu Battersea oznámila návrh na prodloužení Northern Line ze stanice Kennington do nově přestavěné oblasti v místě dnešní elektrárny. Výstavba započala v roce 2015 s předpokládaným dokončením prodloužené trasy do stanice Battersea Power Station v roce 2020. Odbočka na Nine Elms a Battersea Power Station byla nakonec zprovozněna až v roce 2021, přičemž existují plány prodloužit tuto odbočku o jednu stanici na Clapham Junction, kde by vznikl přestupní uzel mezi Overgroundem a plánovaným železničním projektem Crossrail 2.

Vozový park

[editovat | editovat zdroj]

Všechny soupravy na Northern Line jsou z roku 1995 a mají standardní nátěr v londýnských barvách - bílé, modré a červené. Oproti předchozím soupravám jsou stávající mnohem pohodlnější a jsou vybaveny orientačním systémem.

Trasa

[editovat | editovat zdroj]

Větev High Barnet

[editovat | editovat zdroj]

Větev Edgware

[editovat | editovat zdroj]

Uzel Camden Town

[editovat | editovat zdroj]

Spojnice mezi dvěma severními větvemi a dvěma jižními větvemi Northern Line se nacházejí jižně od stanice Camden Town. Stanice ma dvojici nástupišť na obou severních větvích, takže vlaky směřující na jih mohou vyrazit směrem k Charing Cross nebo k Bank z kteréhokoliv jižního nástupiště.

Větev Charing Cross

[editovat | editovat zdroj]

Vlaky směřující na jih obvykle končí ve stanici Kennington, kde se otáčejí.

Větev Bank

[editovat | editovat zdroj]

Obě větve se spojují před stanicí Kennington .

Větev Morden

[editovat | editovat zdroj]

Budoucnost

[editovat | editovat zdroj]

Transport for London si v roce 2025 představuje rozdělení Northern Line do dvou zvláštních linek. Současný provoz souprav ve všech kombinacích mezi větvemi totiž omezuje interval souprav na max. 2,5 min., protože soupravy na sebe musí navzájem čekat na kolejových křížení. Oddělení linek umožní zmenšení intervalu na 2 min. (nebo i méně) na všech částech trasy. K tomuto však bude nutné přestavět stanici Camden Town, protože v současném stavu by nezvládla nápor přestupujících. Navzdory vizím, má TfL problém se získáním povolení pro projekt a přestavbu. V případě realizace by se mohl změnit název a barva jedné nebo obou linek. Linka větve Charing Cross by končila ve stanici Kennington, odkud by mohla být prodloužena dále na jih.

Od roku 2011 má na lince začít fungovat automatická obsluha vlaku, která je již v současnosti v provozu na DLR a od roku 2009 má být i na Jubilee Line.

Program Thameslink v centru města by měl pomoci Northern Line a pobrat část cestujících.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Mezi stanicí Hampstead a Golders Green se nachází rozestavěná, ale nikdy nedokončená stanice North End. Stavební práce na ní byly ukončeny v roce 1906. Se svými 63 metry měla být nejhlubší na celém systému metra. V současnosti nejhlubší je tak stanice Hampstead s nástupišti 58,5 metry pod úrovní terénu.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Key facts [online]. Transport for London [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Linky metra v Londýně