Zdeněk Dítě
| Zdeněk Dítě | |
|---|---|
| Narození | 19. listopadu 1920 Praha  Československo |
| Úmrtí | 11. prosince 2001 (ve věku 81 let) Kralupy nad Vltavou Česko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
._Vy%C5%A1ehradsk%C3%BD_h%C5%99bitov._(65).jpg)
Zdeněk Dítě (19. listopadu 1920 Praha – 11. prosince 2001 Kralupy nad Vltavou) byl český herec.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Po gymnáziu vystudoval obchodní akademii a stal se účetním v mezinárodním zasilatelství. Nicméně měl rád divadlo, chodil fotografovat herce. Herectví začal studovat soukromě za okupace u Loly Skrbkové a líčení u Miloše Lišky. Od roku 1941 působil v umělecké skupině Ruch. Skrbková jej doporučila Zdeňku Řehořovi a ten jej přivedl k Josefu Šmídovi do výstavního salónu U Topičů, kde v bývalém Divadélku pro 99 působilo od roku 1941 divadlo Větrník. Zde poprvé vystoupil v roli Kašpárka (vodil marionetu kašpárka) v silvestrovské premiéře roku 1943 v kratochvilné veselohře dle textů Matěje Kopeckého Pan Franc ze zámku aneb Vyhraná nevěsta [1]. Zde si zahrál i Pana Ponrepa, který se proměnil v pistolníka Grimpa ve hře Limonádový Joe v premiéře hry v březnu roku 1944 [2]. V pražském Větrníku hrál až do konce roku 1944, teprve pak začal působit plně profesionálně:
- 1944 až 1945 v Divadle na Vinohradech [3]
- 1945 až 1948 v Divadle E.F.Buriana D 46
- 1948 až 1958 v Divadle na Vinohradech [4]
- 1958 až 1980 v angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (což je dnešní Švandovo divadlo), zde pak vystupoval po odchodu do důchodu na částečný úvazek až do roku 1990 [5]
Jednu z výrazných divadelních rolí získal v divadelní hře Dva na koni, jeden na oslu, kde vystupoval v Realistickém divadle společně s Josefem Vinklářem a Jiřím Adamírou.[6][7]
Byl znám svojí elegancí, uhlazeností, noblesním stylem, velmi dobrou mimikou a vytříbenou výslovností, často hrál muže noblesně nonšalantní. Jeho gentlemanství ilustrovala jeho kolegyně Ivanka Devátá na situaci, kdy kolem ní Dítě procházel a poznamenal: "Ty jsi pro muže bonboniéra, ty bys měla být převázaná sametkou."[7] Uměl i hezky zpívat, což předvedl v několika českých filmech. Za svůj život vytvořil v televizi a filmu desítky různých rolí, ke konci života se ale často jednalo o role menší až epizodní. Na počátku své herecké dráhy hrál často vojáky, kriminalisty nebo mladé muže-budovatele. Ve stáří zapomínal divadelní texty a na divadle se dostával do určité křeče. Podle jeho přítele Dalimila Klapky se mu tehdy ale naopak poměrně dařilo v tvorbě pro televizi, rozhlas i film.[7]
Své hlavní filmové role si paradoxně zahrál na počátku své herecké kariéry. Jednalo se především o film Prstýnek Martina Friče z roku 1944, dále o nedokončený film Předtucha z roku 1944 a o film Polibek ze stadionu z roku 1947. V posledně jmenovaném hrál s herečkou Janou Dítětovou, což zavdalo příčinu k mylné domněnce, že se v jejich případě jedná buď o sourozence, nebo o manžele. Jednalo se však pouze o shodu jmen. Společně si zahráli ve vedlejší roli manžele i ve filmu Májové hvězdy z roku 1959. Poté se Zdeněk Dítě objevil v celé řadě dalších filmů.
Za svoji životní roli označil houslistu Pavla Sedloně v parodii Pytlákova schovanka. Vzpomínal, jak bylo jeho unyle pitomého výrazu docíleno vložením zubolékařských válečků do úst a po delším přemýšlení mu nechal režisér oholit obočí.
Oženil se až po smrti své matky. Manželství se Zdenou Grossovou Dítětovou bylo bezdětné, žena zemřela v prosinci 1989.[8][7] Herec po ovdovění žil osamoceně, v ústraní a v chudobě. Trpěl Alzheimerovou chrobou.[9] Zemřel v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Kralupech nad Vltavou.[8] Jeho tělo bylo zpopelněno v mělnickém krematoriu bez obřadu a bez možnosti účasti příbuzných a přátel.[7] Jeho popel byl nakonec pietně uložen 6. dubna 2002 i za účasti kamarádů.[7] Je pochován na Vyšehradském hřbitově s dalšími známými umělci (Vlasta Fabianová, Ljuba Hermanová či Zita Kabátová) ve společném hrobu označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.[10]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1993 Cena Senior Prix
Divadelní role, výběr
[editovat | editovat zdroj]- 1966 William Shakespeare: Komedie omylů, Vévoda Efezský, Realistické divadlo, režie Karel Palouš
- 1970 Francois Campaux: Někdo zvoní, René Boussot, Realistické divadlo, režie František Laurin
- 1971 Oldřich Daněk: Dva na koni, jeden na oslu, Realistické divadlo, režie Ivan Glanc
- 1985 Vasilij Šukšin: Čáry na dlani, ředitelčin muž, strejc, děda, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot
Film
[editovat | editovat zdroj]- 1944 Prstýnek – role: Robert, mladý kníže
- 1944 Předtucha (práce na filmu byla zastavena. Filmové materiály jsou pokládány za ztracené.)
- 1945 Rozina sebranec – role: tovaryš u Karfa
- 1947 Polibek ze stadionu – role: MUDr. Jan Vaněček
- 1949 Pytlákova schovanka – role: Sedloň
- 1952 Divotvorný klobouk – role: Křepelka
- 1953 Kavárna na hlavní třídě
- 1954 Byl jednou jeden král – role: zahradník
- 1959 Májové hvězdy – role: otec
- 1968 Rakev ve snu viděti... – role: lupič a dirigent jazzového orchestru Rudolf Vengloš
- 1971 Dívka na koštěti – role: ředitel
- 1975 Cirkus v cirkuse – role: Ital
- 1976 Honza málem králem – role: vojevůdce
- 1977 Adéla ještě nevečeřela – role: ředitel hotelu
- 1979 Hodinářova svatební cesta korálovým mořem – role: Fišárek
- 1980 Kalamita – role: lesník
- 1984 Láska z pasáže – role: vedoucí prodejny
- 1986 Smrt krásných srnců – role: starosta
Televize
[editovat | editovat zdroj]- 1974 Chytrost má děravé šaty (TV pohádka) – role: kovář Básim
- 1979 O chudém královstvíčku (TV pohádka)[11] – role: král Antonín Lojza XI.
- 1979 Božská Ema (životopisný film) – role: okresní hejtman v Prachaticích
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 113–4
- ↑ Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 122
- ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 182
- ↑ Dva na koni, jeden na oslu (1977). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Solidní kluk - Příběhy slavných | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Se svou láskou chodil sedmnáct let, dokud ale žila maminka, oženit se nesměl. Tajnosti slavných | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Smutný osud zahradníka z Byl jednou jeden král: Zdeněk Dítě (†81) zemřel v zapomnění!. Blesk.cz [online]. 2019-11-19 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 94
- ↑ O chudém královstvíčku 1979 České filmy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 80
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 227, foto 622
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 213, 292, ISBN 978-80-200-1502-0
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 113, 122–5, 132, 173, 179, 190
- Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 94–5, 182
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 529
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 260, 261
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 65, 83, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 125
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 236.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Dítě na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Dítě
- Zdeněk Dítě ve Filmovém přehledu
- Zdeněk Dítě v Česko-Slovenské filmové databázi
- Zdeněk Dítě ve Filmové databázi
- Zdeněk Dítě na Kinoboxu
- Zdeněk Dítě v Internet Movie Database (anglicky)
- Zdeněk Dítě na Dabingforum.cz
