Eliaquim Mangala

Eliaquim Mangala
Eliaquim Mangala (2013)
Eliaquim Mangala (2013)
Osobní informace
Celé jménoEliaquim Hans Mangala
Datum narození13. února 1991 (33 let)
Místo narozeníColombes, FrancieFrancie Francie
Výška188 cm
Klubové informace
Současný klubFrancie Saint-Étienne
Pozicestřední obránce
Mládežnické kluby*
1996–2002
2002–2004
2004–2007
2007–2008
Belgie AC Lustin
BelgieCS Wépionnais
Belgie UR Namur
Belgie Standard Lutych
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2011
2011–2014
2014–2019
2016–2017
2018
2019–2021
2022
2023–
Belgie Standard Lutych
Portugalsko Porto
Anglie Manchester City
Španělsko Valencia
Anglie Everton
Španělsko Valencia
Francie Saint-Étienne
Portugalsko Estoril
77 (2)
51 (6)
57 (0)
30 (2)
2 (0)
15 (0)
14 (1)
6 (1)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2009–2012
2013–2016
Francie Francie U21
Francie Francie
02100(2)
00800(0)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile ME 2016 Francie
1. belgická fotbalová liga
Zlatá medaile 2008/2009 Standard Lutych
Belgický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2010/2011 Standard Lutych
Belgický superpohár
Zlatá medaile 2009 Standard Lutych
1. portugalská fotbalová liga
Zlatá medaile 2011/2012 Porto
Zlatá medaile 2012/2013 Porto
Portugalský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2012 Porto
Zlatá medaile 2013 Porto
1. anglická fotbalová liga
Zlatá medaile 2017/2018 Manchester City
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 21. 1. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliaquim Mangala (* 13. února 1991 Colombes) je francouzský profesionální fotbalista původem z Demokratické republiky Kongo, který hraje na pozici středního obránce za portugalský klub GD Estoril Praia.

V letech 2013 až 2016 odehrál 8 utkání za francouzskou reprezentaci. Je účastníkem Mistrovství světa 2014 v Brazílii a EURA 2016 ve Francii.

V březnu 2020 u něj byla, stejně jako u mnoha dalších hráčů a členů realizačního týmu Valencie, potvrzena nákaza nemocí covid-19. Stalo se tak po osmifinálovém utkání probíhajícího ročníku Ligy mistrů proti Atalantě, který se konal v Miláně.[1]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Eliaquim Mangala debutoval v profi fotbale v belgickém klubu Standard Lutych, s nímž později vyhrál ligový titul (2008/09), belgický fotbalový pohár (2010/11 – ve finále proti KVC Westerlo vstřelil vítězný gól[2]) i belgický Superpohár (2008, 2009).

V srpnu 2011 přestoupil za 6,5 milionu eur do popředního portugalského klubu FC Porto[3], kde pokračoval ve sbírání úspěchů (ligové tituly v sezonách 2011/12 a 2012/13 a portugalský Superpohár v letech 2012 a 2013).

V srpnu 2014 přestoupil za cca 40 milionů eur do anglického celku a tehdejšího vítěze Premier League Manchesteru City.[4]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Hrál za mládežnický výběr Francie v kategorii do 21 let. V A-mužstvu Francie debutoval 5. června 2013 v přátelském zápase proti Uruguayi (porážka 0:1).[5]

Trenér Didier Deschamps jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[6] Francouzi vypadli na šampionátu ve čtvrtfinále s Německem po porážce 0:1.[7]
Zúčastnil se i domácího EURU 2016.[8]

  1. Ve Valencii má koronavirus už třetina týmu, podle klubu za to může zápas Ligy mistrů v Miláně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-20]. Dostupné online. 
  2. Standard - KVC Westerlo 2:0, kicker.de, citováno 29. 1. 2014 (německy)
  3. Manchester United opustí kapitán. Kouč Moyes chce omladit defenzivu, iDNES.cz, citováno 7. 2. 2014
  4. Manchester City dotiahol transfer Francúza Mangalu z FC Porto Archivováno 12. 8. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 11. 8. 2014 (slovensky)
  5. URU - FRA 1:0, Footballdatabase.eu (anglicky)
  6. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 28. 6. 2014 (anglicky)
  7. Francie - Německo 0:1, úvodní čtvrtfinále rozhodl přímý kop a hlavička, iDNES.cz, citováno 4. 7. 2014
  8. Francúzov spasil Payet, Rumunom ostali oči pre plač Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 10. 6. 2016 (slovensky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]