Gerd Binnig | |
---|---|
Rodné jméno | Gerd Karl Binnig |
Narození | 20. července 1947 (77 let) Frankfurt nad Mohanem |
Alma mater | Mnichovská univerzita Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt |
Povolání | fyzik |
Zaměstnavatelé | IBM (od 1978) Mnichovská univerzita |
Ocenění | Klung Wilhelmy Science Award (1983) Gustav Hertz Prize (1983) EPS Europhysics Prize (1984) Mezinárodní cena krále Fajsala za vědu (1984) Nobelova cena za fyziku (1986) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerd Karl Binnig (* 20. července 1947, Frankfurt nad Mohanem, Německo) je německý fyzik a držitel čtvrtiny Nobelovy ceny za fyziku (1986) za vynález vzorkovacího tunelového mikroskopu (STM), jehož nástupcem je i mikroskopie atomárních sil (AFM). O cenu se dělí spolu s Heinrichem Rohrerem (1/4) a Ernstem Ruskou (1/2), který vynalezl elektronový mikroskop.
Binnig studoval na Goetheho univerzitě ve Frankfurtu fyziku (pro tu se rozhodl již v 10 letech), ale nebyl si jist správností své volby, speciálně studium teoretické fyziky jej neuspokojovalo. Zde obhájil svou dizertaci a získal v roce 1978 titul Ph.D. V témže roce ho jeho žena Lore Waglerová přesvědčila k přijetí práce v laboratořích IBM ve Švýcarsku, kde se podílel na vývoji STM společně s Rohrerem. V letech 1985–1986 se přesunul do Kalifornie, stále jako zaměstnanec IBM. Poté se stal na dva roky hostujícím profesorem Stanfordovy univerzity.
Princip STM je založen na vlnovém charakteru elektronů, na který poprvé upozornil Louis de Broglie (rovněž nositel Nobelovy ceny). Malá sonda mikrometrových rozměrů s ultra ostrým hrotem se pohybuje ve vakuu podél povrchu vzorku a emituje proud elektronů. Sebemenší změna vzdálenosti sondy od povrchu je zaznamenávána. Je pak jen otázkou vhodného vzorkování povrchu a následné digitalizace jak pořídit třírozměrný obraz.